Ochranný pavilon pro sousoší sv. Jana Nepomuckého v Žebráku

Po několika desetiletích se sousoší sv. Jana Nepomuckého navrátilo na své původní místo u kostela sv. Vavřince. Prezentaci originálu zde umožnil speciální ochranný pavilon, vytvořený díky iniciativě a velkému zájmu města Žebráku.

  • Žebrák, sousoší sv. Jana Nepomuckého u kostela Sv. Vavřince s mřížovým litinovým oplocením po restaurování v roce 1971 | © archiv NPÚ

    Žebrák, sousoší sv. Jana Nepomuckého u kostela Sv. Vavřince s mřížovým litinovým oplocením po restaurování v roce 1971

Příběh ikonograficky pozoruhodného sousoší modlícího se sv. Jana Nepomuckého s anděly, díla sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1727, má svůj počátek v roce 1879. Velkolepé sousoší, původně určené pro dnešní Václavské náměstí v Praze, bylo tehdy darováno do Žebráku a umístěno u kostela sv. Vavřince. Tento významný počin podrobně dokumentuje pamětní spis nalezený v soklu. K restaurování sousoší došlo v letech 1933, 1961 a 1970 a stále se zhoršující stav vedl v roce 1981 k vystavění ochranného přístřešku. Soudobá restaurátorská zpráva však konstatovala, že sousoší, které je v havarijním stavu, již nemůže stát v exteriéru. V roce 1982 proto byla památka s opadanými fragmenty přemístěna do ateliéru a následně po restaurování galerijního charakteru po dlouhá léta vystavena v lapidáriu v kostele svatých Tří králů v Mnichově Hradišti ve správě Střediska státní památkové péče a ochrany přírody a později Národního památkového ústavu.

Navrácení sousoší se díky výrazné a zásadní iniciativě vedení města v čele se starostou podařilo připravit v roce 2017. Především byl nalezen způsob, jak originál sousoší, který nemohl existovat v exteriéru bez důkladné ochrany, znovu osadit na dochovaný sokl u presbytáře kostela. Za podpory všech zúčastněných se zrodila koncepce skleněného pavilonu, jehož výsledná podoba vzešla z důkladného posouzení variantních návrhů v ověřovací studii. K vlastní úspěšné realizaci pavilonu, spojené s náročným transferem a neméně náročným restaurováním narušeného sousoší z lapidária, došlo v roce 2018.

Barokní kamenné sochy patří mezi nejohroženější památky. Sochy nebo jejich torza uložené do lapidárií nadále ve svých původních lokalitách, kde spoluvytvářely genius loci místa, výrazně chybí. Podpora pro zhotovení kvalitních kopií dnes prakticky neexistuje. Problematika zachování soch na původním místě tak bude stále více aktuální. Originální ochranný skleněný pavilon ukazuje jednu z možností, jak ohrožené sochařské dílo vrátit nebo ponechat na původním urbanisticky a symbolicky důležitém místě. Zcela prosklený pavilon subtilní ocelové konstrukce, půdorysně navazující na „svatojanský“ pětiboký podstavec i zaniklé mřížové oplocení, umožňuje dobré vizuální vnímání sousoší a současně splňuje požadavky na zajištění mikroklimatu a údržby

Za Středočeský kraj nominovalo územní odborné pracoviště středních Čech v Praze

Na cenu NPÚ v kategorii prezentace hodnot bylo navrženo město Žebrák (vlastník a investor), zastoupené starostou Mgr. Danielem Havlíkem

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.