Barokní krajina, dávající tvář českému venkovu, spojila památkáře a ochránce přírody. V hospitálu Kuks se uskutečnilo další ze společných setkání odborníků Národního památkového ústavu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V areálu národní kulturní památky hospitál Kuks, který je ve správě Národního památkového ústavu, se 19. a 20. 9. sešli odborníci NPÚ a AOPK ČR. Navazují tak na několikaletou tradici společných setkání a upevňují vzájemnou spolupráci obou institucí. Volba místa konání odráží téma letošní akce „Barokní krajina pohledem ochrany přírody a památkové péče“.
„Cílem každoročních společných setkání je názorově sblížit ochranu přírody a památkovou péči, porozumět jim hlouběji a upřesňovat možné principy spolupráce Národního památkového ústavu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v otázkách péče o naši kulturní krajinu,“ uvedla Jana Michalčáková, náměstkyně pro památkovou péči Národního památkového ústavu. Pravidelné každoroční workshopy vycházejí z memoranda o spolupráci, které obě instituce uzavřely v roce 2011 a po deseti letech obnovily.
„Memorandum o spolupráci uzavřené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Národním památkovým ústavem je intenzivně naplňováno. Dokládají to nejen pravidelné kontakty mezi profesionálními pracovníky AOPK Č a NPÚ, ale i každoroční společné semináře. Jsou zaměřeny tak, aby naplňovaly v určité míře zájmy obou stran, protože kulturní krajina v České republice skýtá obrovský prostor pro ochranu unikátního přírodního dědictví a současně kulturního dědictví. Často máme tyto hodnoty pohromadě a musíme hledat racionální přístup, jak je chránit a rozumně využívat. A tomu naše společná setkání pomáhají,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Letošní setkání představilo vybrané barokní krajiny napříč regiony, mimo jiné Šporkovskou krajinu jako odkaz hraběte Františka Antonína Šporka a také jihočeské krajinné celky, které představují výzvy pro památkovou péči. Že i v dnešní době je možné v krajině nacházet zapomenutá krajinářská díla, dokládá příklad bývalé kolowratské obory v Černíkovicích u Rychnova nad Kněžnou. První přednáškový blok doplnil pohled na biodiverzitu krajiny, na význam tradičního hospodaření, ale také na nové rostliny, které se v době baroka dostaly do českých zemí.
Barokní komponovaná krajina představuje cenné hodnoty, které je třeba chránit. Jak nebo v jakém rozsahu, i to je otázkou společného postupu NPÚ a AOPK. Workshop se podrobněji zaměřil na komponované krajiny Broumovska, Lednicko-valtického areálu, Zahrádecka na Českolipsku, Liběchovska ve středních Čechách či na krajinu Mariánské Lorety ve Starém Hrozňatově. Neopomněl ani význam hodnot ukrytých v archeologických nemovitých a movitých kulturních památkách.
Barokní krajinu tvoří nesčetné vesnické kostelíky, kapličky a boží muka, ale také mozaiky polí a hustá síť cest, lemovaná často mohutnými alejemi. Jim byl věnovaný třetí blok letošní akce. Konkrétně se zaměřil na jičínskou lipovou alej, která patří k nejhodnotnějším stromořadím v naší zemi, představil centrální aleje v Lednicko-valtickém areálu, alej k Hrobce Kleinů v Loučné nad Desnou a regeneraci aleje v Novozámeckém areálu.
