Letohrádek Bellarii vnímala veřejnost po celá desetiletí jako kulisu pro divadelní představení na otáčivém hledišti. Po čtyřleté kompletní obnově za téměř 61 milionů korun se pohled na něj zcela mění. Opomíjená budova v zámecké zahradě nabyla své původní krásy a proměnila se v rokokový zámek, který ve svých interiérech ukrývá několik unikátů, jež nemají ve světě obdoby. Kromě ojediněle dochovaného mechanismu zdviží na jídlo je to i výzdoba umělé jeskyně, k jejíž rekonstrukci památkáři využili moderních technologií včetně 3D tisku. Na začátku prázdnin byly návštěvníkům zpřístupněny vybrané interiéry ve zkušebním provozu. Slavnostní otevření kompletně opraveného rokokového skvostu si správa zámku ponechala na dnešní den. Řádné prohlídky budou probíhat od soboty 28. září 2024.
„Kompletní obnova letohrádku Bellarie byla jedním z nejnáročnějších stavebních a restaurátorských projektů, který se v zámeckém areálu za posledních pětatřicet let realizoval. Věřím, že zpřístupnění této vzácně dochované rokokové zahradní stavby, jediné svého druhu v Evropě, rozšíří nabídku památky UNESCO, státního hradu a zámku Český Krumlov, a stane se vyhledávaným cílem domácích i zahraničních turistů," uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Budova Bellarie na první pohled upoutá novým barevným řešením fasády. Smaragdově zelenou barvu odhalil pečlivý restaurátorský i stavebně-historický průzkum nejenom na fasádě, ale i na ostatních dřevěných prvcích včetně šindelové střechy. Tu korunují dvě ozdobné vázy, z nichž jedna ukrývá časovou kapsli s poselstvím pro příští generace a informace, jak tradičními postupy pokračovat v další péči o tuto památku. V interiérech letohrádku byly zrestaurovány cenné malby z období rokoka od Františka Jakuba Prokyše, které zdobí stěny sálů v obou horních patrech. Kompletní obnovy se dočkaly i barokní kuchyně a místnost s mašinerií tzv. kouzelného stolku, která je světovým unikátem. Jedná se o funkční zdviž, která dopravovala pokrmy a nápoje z přízemí do jídelny v horním patře. Další raritou, která se vůbec poprvé představí veřejnosti, je umělá jeskyně, tzv. grotta ve spodním patře. Ta v době své největší slávy skýtala prostor pro odpočinek šlechtické společnosti v horkých letních dnech. „Její obnova byla vůbec nejnáročnější. Stěny totiž pokrývala štuková výzdoba, do níž byly zasazeny úlomky zrcátek, skel a tisícovky lastur škeblí. Na základě dochovaných fragmentů jsme doplnili zhruba 800 kopií mušlí, které byly vyrobeny pomocí 3D tisku nebo z keramiky," přiblížil jeden z mnoha detailů českokrumlovský kastelán Pavel Slavko.
V novodobých prostorách, které dosud využívalo Jihočeské divadlo jako šatny, vznikla expoziční část věnovaná historickému vývoji zámecké zahrady a stavebnímu vývoji Bellarie. Výrazné úpravy se dotkly i okolního terénu. Prostory před Belarií oživují nové záhony a travní plochy, opěrnou zeď spodní terasy kryje živý plot z habrů.
Celkové náklady na kompletní obnovu letohrádku Bellarie vyšly na téměř 61 mil. Kč. Dotace MK ČR činila bezmála 57 mil. Kč, Národní památkový ústav se na obnově podílel částkou takřka 4 mil. Kč.
Veřejnosti bude letohrádek Bellarie zpřístupněn od soboty 28. září. Návštěvníci si prohlédnou jedinečné interiéry a dozvědí se informace nejenom o architektuře a historii stavby, ale také o proměnách zámecké zahrady a slavnostech, které se zde odehrávaly v 18. století.
Kromě klasických komentovaných prohlídek bude letohrádek využíván pro konání řady kulturně-společenských akcí, například pro komorní koncerty, svatby nebo prezentace dobové gastronomie.
Historie letohrádku Bellarie
Letohrádek Bellarie je vzácně dochovanou rokokovou zahradní stavbou. Vzorem pro protáhlý osmiboký objekt byl zřejmě palác Evžena Savojského Horní Belveder. Předchůdce dnešního letohrádku, pavilón na zvýšené terase při severozápadní zdi zahrady, nechal postavit na konci 17. století kníže Jan Kristián z Eggenbergu. V polovině 18. století, za knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu, mu architekt Andreas Altomonte vtiskl rokokovou podobu. V podzemním patře letohrádku se nachází barokní kuchyně, místnost s mašinerií tzv. „kouzelného stolku“ – výtahem na jídlo, který byl zhotoven již v roce 1746. Dále je zde umělá jeskyně – grotta, jejíž stěny pokryl Matthias André štukovou výzdobou, do níž zasadil také tisíce lastur škeblí, úlomků skel a zrcátek. Stěny sálů v obou horních patrech zdobí nástěnné malby Františka Jakuba Prokyše. V následujících stoletích se Bellarie nedotkly žádné výraznější přestavby, proměňovala se pouze barevnost fasády a styl zahradních úprav okolí letohrádku.
