Příběhy hlavního města skryté (nejen) pod povrchem systematicky zkoumá a chrání už od roku 1965 archeologické pracoviště Národního památkového ústavu. Hlavním impulzem k jeho vzniku byla plánovaná výstavba pražského metra, která si vyžádala řadu archeologických výzkumů přímo v srdci historické Prahy. Od té doby se odborníci z NPÚ na výzkum jádra původního pražského souměstí specializují – od nejstaršího osídlení, přes počátky města a jeho proměny až po dobu takřka nedávnou. Svou práci představí veřejnosti na mimořádných komentovaných prohlídkách nejvýznamnějších pražských archeologických lokalit a také v podcastu NPÚ PodCastle a ve fotografiích a videích na sociálních sítích NPÚ.
Speciální komentované prohlídky zavedou návštěvníky do výjimečných míst, kde archeologové mohli zkoumat stopy dávných událostí. První bude už ve středu 8. října hradiště Vinoř a jeho okolí. V dalších týdnech pak vyrazí do ulic Malé Strany, do Břevnovského kláštera a do rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí. Mimořádně se otevře konzervátorská dílna pražského pracoviště NPÚ Na Perštýně.
Za uplynulých šest dekád prošly pod rukama pražských archeologů NPÚ stovky výzkumů – při výstavbě metra, opravách ulic, rekonstrukcích památek i v rámci velkých developerských projektů. „Práce pražského archeologického pracoviště umožnila odhalit nálezy, které jsou považovány za evropské unikáty – rotunda sv. Václava na Malostranském náměstí, románské domy na Starém Městě, židovský hřbitov ve Vladislavově ulici, pozůstatky několika sakrálních staveb v místě románského kostela v Dolních Chabrech, břevnovské pohřebiště pruských vojáků, raně středověké opevnění Malé Strany atd.,“ říká Jaroslav Podliska, archeolog a ředitel pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.
„Naše práce začíná tam, kde ostatní vidí jen stavební výkop. Pod silnicemi, domy i chodníky často leží historie, která by bez archeologie navždy zmizela. V uplynulých šedesáti letech jsme měli možnost zachytit tisíce příběhů z minulosti Prahy – od raně středověkých kostelů, komunikací a domů, po dávno proměněné čtvrti, řemeslné dílny a zaniklé hřbitovy či pohřebiště,“ uvádí Veronika Staňková, vedoucí odboru archeologie pražského pracoviště NPÚ.
Důležité poznatky o dějinách a vývoji hlavního města přinesly výzkumy na ploše OD Kotva, bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad, ve Spálené ulici na místě dnešního Quadria, na Národní třídě před výstavbou multifunkčního objektu DRN nebo v místě někdejšího kláštera magdalenitek v Karmelitské ulici na Malé Straně. Pestré počátky Starého Města skrývala plocha bývalého dominikánského kláštera a jezuitské koleje v areálu Klementina, kde bylo navíc odkryto jedno z raně středověkých pohřebišť, která významně přispívají k objasnění posloupnosti pražského osídlení nejprve na levém a posléze na pravém břehu Vltavy. Zájem archeologů se ale dotýká i samotné řeky, kde sledovali konstrukce nejstarších pražských mostů Juditina a Karlova a také Staroměstského a Šítkovského jezu.
Vedle výzkumu v terénu je úkolem archeologů také péče o významné památkově chráněné lokality. Několik desítek chráněných pravěkých a středověkých hradišť a dalších památek rozesetých v administrativních hranicích Prahy (např. Šance v Královicích, Závist, Butovice, Nový hrad u Kunratic, Zámka, Vinoř) je nutné uchovat pro budoucí generace. Proto archeologové NPÚ zajišťují podklady pro odbornou ochranu historických terénů, posuzují stavební záměry a pomáhají chránit památkové hodnoty před nenávratným zničením. Nedílnou součástí jejich práce je i vyhodnocování provedených výzkumů a kontinuální zpracování nálezových souborů získaných v průběhu terénní činnosti.
S nálezovým fondem 15 tisíc krabic archeologických nálezů a doprovodnou terénní dokumentací patří odbor archeologie pražského odborného pracoviště NPÚ mezi nejdůležitější archeologické instituce hlavního města. Významnou součástí jeho práce je také popularizace archeologie a sdílení výsledků s veřejností – formou výstav, odborných i populárně-naučných publikací, přednášek, komentovaných procházek nebo prostřednictvím digitálních platforem a médií. Velkou oblibu si u veřejnosti získal např. knižní Průvodce pražskou archeologií, vydaný společně s pražským Archeologickým ústavem AV ČR. Odbor archeologie NPÚ v Praze spolupracuje také s mezinárodními partnery a účastní se grantových projektů v České republice i v zahraničí.
Mimořádné komentované exkurze pro veřejnost ku příležitosti 60. výročí odboru:
Hradiště Vinoř a okolí
Termín: středa 8. 10. 2025
Komentovaná procházka v terénu s archeology Matyášem Kapicem a Pavlem Taiblem.
Dnešní Vinoř působí lehce ospalým dojmem klidné městské části na severovýchodním okraji Prahy. Množství archeologických památek v jejím blízkém okolí však nechává tušit velmi pestrou minulost stabilně osídleného centrálního místa. Před dvěma roky odkryté pozůstatky rondelu z mladší doby kamenné, dále pak přemyslovské hradiště nacházející se v bažantnici jihovýchodně od dnešní Vinoře a nedávno zkoumané relikty vrcholně středověké až novověké tvrze v prostoru hospodářského dvora náležícího k vinořskému zámku – tímto výčtem seznam významných památek na území tohoto mikroregionu rozhodně nekončí. Pozornost se zaměří také lokality V Obůrkách nebo Kamenný stůl, které byly osídleny v různých obdobích pravěku a rané doby dějinné.
Archeologie Malé Strany – od Malostranského náměstí přes Karmelitskou ulici (kostely Panny Marie Vítězné a sv. Maří Magdaleny)
Termín: středa 22. 10. 2025
Provází archeolog Jan Havrda.
Vydejte se s námi do srdce Malé Strany, kde se více než tisíciletá historie doslova ukrývá pod dlažbou města. Projdeme se od Malostranského náměstí Karmelitskou ulici, pod níž se skrývá opevnění z 10. století, až ke klášteru Pražského Jezulátka a objevíme různorodé archeologické stopy dávných staletí. Procházku zakončíme u málo známé pražské památky – zaniklého klášterního kostela sester magdalenitek, jehož část byla objevena archeology před více než dvaceti lety. Procházka vám ukáže Malou Stranu z úplně nové perspektivy!
Břevnovský klášter očima archeologů, 60 let archeologického výzkumu
Termín: sobota 1. 11. 2025
Provázejí archeologové Matouš Semerád a Michal Tryml.
Podzimní vycházka areálem Břevnovského kláštera a jeho pamětihodnostmi. Můžete se těšit na kryptu románského kostela sv. Markéty, na jedinečný barokní kostel od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, malebný areál přilehlé zahrady a také na prohlídku plochy právě skončeného výzkumu válečných hrobů ze sedmileté války.
Konzervátorská dílna pražského odborného pracoviště NPÚ, péče o nálezy
Termín: úterý 11. 11. 2025
Prohlídka vedená archeoložkami Veronikou Staňkovou, Annou Žďárskou a konzervátorkou Anežkou Hřebíčkovou.
Nahlédněte do zákulisí péče o naše kulturní dědictví. Seznámíte se s odbornou prací konzervátorů, jejich nástroji, metodami a technologiemi, které využívají k ochraně a obnově historických artefaktů, zejména skla, keramiky a kovů. Prohlídka nabízí jedinečnou příležitost zjistit, jak vypadá cesta archeologického nálezu od jeho vyzvednutí a očištění až po finální uložení a jaký význam pro jeho uchování má preventivní konzervace.
Rotunda sv. Václava na Malostranském náměstí
Termín: sobota 22. 11. 2025
Provází archeoložka Jarmila Čiháková.
Už v 17. století v soudním rozsudku zaznělo, že rotunda sv. Václava je nejstarší křesťanská památka ve městě. A to ještě tehdy soudce netušil, jaké objevy o 400 let později přinese archeologický výzkum. Přímo na místě se o nich něco můžete dozvědět i vy – přijďte na komentovanou prohlídku a ponořte se do příběhů, které odhalují dávnou minulost i překvapivé souvislosti.
Předvánoční přednáška o archeologii s možnou besedou s archeology – shrnutí objevů a výzkumů za poslední dekádu.
Místo konání: NPÚ ÚOP v Praze, Na Perštýně 12, Praha 1. Termín bude upřesněn.
Na prohlídky doporučujeme se předem registrovat. Podrobné informace o exkurzích najdete na webu Národního památkového ústavu.
