Velkomoravské šperky ze zlaceného stříbra, středověké textilie dovezené z jižní Evropy, vzácné mincovní poklady nebo artefakty pocházející z Polska, Pobaltí či Kyjevské Rusi budou nově uloženy v Centrálním archeologickém depozitáři Národního památkového ústavu v Olomouci. Moderní pracoviště poskytne zázemí pro uchovávání, odborné zpracování a výzkum jedinečných archeologických sbírek z celé České republiky. Stavba financovaná Ministerstvem kultury si vyžádala investici 60 milionů korun.
Nová budova v olomoucké čtvrti Hodolany pojme téměř 17 tisíc beden cenných artefaktů. Řadí se tak mezi největší a nejmodernější archeologické depozitáře v Česku. Skladovací prostory nabízí stabilní regulovatelné klimatické podmínky, které vyhovují různým druhům ukládaných materiálů. „V Olomouci vzniklo svým rozsahem a významem jedno z nejvýznamnějších center pro ochranu cenného archeologického dědictví České republiky. Budou zde uloženy a odborně zpracovávány jedinečné nálezy dokumentující tisíce let historie našeho území. Jde o investici, která pomůže zachovat toto nenahraditelné dědictví pro budoucí generace,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Součástí objektu jsou také specializované laboratoře, kde mohou odborníci nálezy konzervovat, dokumentovat a dále zpracovávat. „Nový depozitář představuje důležitou součást odborného zázemí české archeologie. Umožní soustředit na jednom místě špičkové vybavení, specializovaná pracoviště i rozsáhlé fondy, se kterými budou pracovat archeologové z územních odborných pracovišť NPÚ napříč Českou republikou. Jsem rád, že se podařilo završit projekt, jehož potřebu jsme v Olomouci formulovali již před několika lety a který dnes získává celorepublikový význam,“ dodal František Chupík, náměstek pro odbornou památkovou péči Národního památkového ústavu.
Do nového depozitáře bude od září postupně převezeno více než 3,5 tisíce beden archeologických nálezů z většiny územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Část kapacity využije formou pronájmu Vlastivědné muzeum v Olomouci, které sem přestěhuje dalších 3,5 tisíce beden svých sbírkových fondů.
Mezi prvními uloženými artefakty budou například velkomoravské šperky ze zlaceného stříbra, importované artefakty z oblastí Polska, Pobaltí a Kyjevské Rusi či skleněné perly egyptsko-syrského původu. „Významnou část tvoří také fragmenty středověkých textilií z jižní Evropy, renesanční kachle z Petrášova paláce nebo torza historického skla, jako jsou číše a poháry. Sbírky dokládají rovněž vzdělanost a každodenní život minulosti prostřednictvím středověkých psacích potřeb, rukopisů či školních pomůcek, ale i běžných předmětů, jako jsou hřebeny, hrací kostky, poutní odznaky nebo části výzbroje. Součástí uložených fondů jsou také významné mincovní poklady, včetně souborů denárů, brakteátů a pražských grošů,“ uvedl Jakub Novák, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci.
Projekt také klade důraz na energeticky úsporný provoz. V areálu nového depozitáře je fotovoltaická elektrárna s 82 panely o výkonu 45,1 kWp, zprovozněná od prosince 2024. Nachází se mimo budovu depozitáře na sousední travnaté a jinak nevyužívané ploše. Vyrobená elektřina pokrývá část spotřeby olomouckého pracoviště, přebytky jsou dodávány do distribuční sítě.
Novostavba navazuje na archeologický depozitář, který byl otevřen v roce 2014 a v současnosti dosáhl téměř své maximální kapacity. Uloženo je v něm více než 5,5 tisíce beden s archeologickými nálezy územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci.
Myšlenka vybudování nového depozitáře vznikla v roce 2019 právě z důvodu naplnění kapacity stávajících úložných prostor. Výstavba probíhala od září 2024 do dubna 2026, kolaudace byla dokončena v dubnu 2026. Investorem stavby bylo Ministerstvo kultury ČR, zhotovitelem sdružení BBP–Kami Group (Kami Profit s.r.o. a BBP stavby s.r.o.).
