Ministr kultury Daniel Herman a ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes svým podpisem stvrdili zahájení obnovy vimperského zámku. Hradozámecký komplex ukrývající ve svém nitru mimo jiné gotickou věž, renesanční záklopové stropy či secesní výmalbu, se po obnově právem zařadí mezi ostatní vyhledávané turistické cíle na Šumavě i v Pošumaví.
„Po převodu zámku do správy NPÚ v roce 2015 oznámilo ministerstvo kultury záměr provést revitalizaci a zpřístupnit zámek veřejnosti. Velice mne těší nejen jako ministra kultury, ale i jako jihočeského rodáka fakt, že po čase projektových příprav může slibovaná obnova za přispění fondů Evropské unie začít. Vimperský zámek je od roku 2010 národní kulturní památkou a bezesporu si naši pozornost a péči zaslouží,“ uvedl při slavnostním zahájení ministr kultury Daniel Herman.
„Zámek jsme převzali před dvěma lety v neuspokojivém stavu. Zdivo a omítky jsou značně narušené, dřevěné prvky napadené dřevomorkou, velká část interiérů se nachází v havarijním stavu a návštěvnické a provozní zázemí je jen provizorní,“ hodnotí stav areálu před obnovou generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Budoucnost však vidí optimisticky: „To vše by se mělo během několika let změnit. Získání prostředků z evropských fondů umožní významnou památkovou proměnu zámku. Pevně věřím, že po obnově se stane nepřehlédnutelnou dominantou v širokém okolí a vyhledávaným turistickým cílem.“
Její slova potvrzuje i Daniel Herman: „Jsem přesvědčen, že projekt NPÚ je krok správným směrem. Po celkové rekonstrukci bude areál opět zpřístupněn veřejnosti a zvýší se tak nejenom návštěvnost zámku, ale i celého regionu. Povinností nás všech je uchovávat a pečovat o naše kulturní dědictví pro další generace. Děkuji všem, kteří se na náročných přípravách podíleli, protože díky jejich úsilí se Vimperk zařadí mezi naše přední památkové skvosty.“
Zámek se dočká zasloužených oprav po téměř čtvrt století čekání. „Vimperský zámek jsme přebírali od národního parku Šumava na začátku roku 2015 s příslibem oprav a tento příslib nyní začínáme naplňovat. Naším cílem je uvést zámek do důstojného stavu, srovnatelného s jinými národními kulturními památkami,“ konstatoval Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích.
Národní památkový ústav uspěl s žádostí o dotaci ve výši 110 164 811 Kč v rámci integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Získaná dotace poslouží na obnovu Horního zámku. „Počítáme s kompletní výměnou inženýrských sítí, vybudováním nové pokladny a návštěvnického zázemí, novou expozicí muzea, zaměřenou na místní historii, a samozřejmě s rekonstrukcí prostor nově koncipované prohlídkové trasy,“ říká kastelán zámku Vojtěch Brož. Chystaná obnova je první částí projektu nazvaného Probouzení zimního zámku, který počítá s postupnou rehabilitací celého areálu.
Vimperský zámek vznikl v polovině 13. století jako strážní hrad nad Zlatou stezkou směřující do Pasova. V průběhu 16. století byl postupně přestavěn v pohodlnější zámecké sídlo a na přelomu 16. a 17. století rozšířen o Dolní zámek a přilehlé zahrady. V roce 1947 byl převeden na československý stát a stal se správním sídlem Jihočeských státních lesů, po roce 1989 pak spadal pod chráněnou krajinnou oblast a národní park Šumava. Součástí provozu zámku je Muzeum Vimperska, které zde sídlí od roku 1961.
Dalšími úspěšnými projekty, s nimiž se NPÚ v rámci 13. výzvy ucházel o prostředky z IROP, jsou obnova vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, obnova tzv. šlechtické školy v přírodě na zámku ve Slatiňanech, revitalizace selského dvora U Matoušů v Plzni-Boleci a revitalizace kláštera Kladruby u Stříbra pod názvem Život v řádu. Poslední dva uvedené projekty budou slavnostně zahájeny v dubnu.
