„Areál zámku a parku v Červeném Dvoře patří k nejvýznamnějším kulturním památkám v Čechách, a to díky mimořádně cenným vývojovým fázím zahradních úprav, architektonické a krajinářské, které jsou doložené četnými historickými plány a archivními záznamy. To nejzajímavější prezentujeme na výstavě, která je současně pozvánkou k vycházce pozoruhodným parkem v Červeném Dvoře“ upřesňuje Marie Pavlátová, jedna z autorek výstavy Krajinářský park v Červeném Dvoře.

Zdejší krajina učarovala již Rožmberkům, kteří tu na sklonku 16. století zřídili oboru. Zámek spolu s myslivnou a altánem vznikl roku 1672 z iniciativy kněžny Marie Ernestiny z Eggenbergu.

Téměř celý vývoj zahradních a parkových úprav je spjat s knížecím rodem Schwarzenbergů, pro které byl Červený Dvůr v letech 1719–1947 oblíbeným letním sídlem, snadno dosažitelným z blízkého sídelního zámku v Českém Krumlově i pozdějšího rodového sídla na zámku Hluboká. Koncem 18. století se zahrada proměnila na krajinářskou angločínskou zahradu, jejímž vzorem se stala zahrada v Neuwaldeggu u Vídně, první krajinářská zahrada v rakouské monarchii.

Současný krajinářský park s rozlohou 117 hektarů vznikl přeměnou a rozšířením agločínské krajinářské zahrady v letech 1838 – 1856.

„Způsob utváření kompozice červenodvorského parku vykazuje princip tvorby podobný německým  krajinářským parkům v Muskau a Branitz, které patřily k prvním v Evropě a staly se inspirací i vzorem okolním zemím“ uvádí Pavlátová a upřesňuje „jedná se o díla význačného zahradního architekta a krajináře, knížete Hermana Pücklera.“ 

Vlastníkem a uživatelem zámku s parkem je od roku 1966 Psychiatrická léčebna Červený Dvůr. Zřízení léčebny zachránilo areál před plánovanou demolicí a devastací. „Léčebna je od svého počátku zařízení specializované na léčbu závislostí, kde se léčí pacienti z celé republiky a  terapeutický program je orientován psychoterapeuticko-výchovně“, vysvětluje ředitel léčebny Jiří Dvořáček. „Náplň léčebny je úzce spojena s využitím celého areálu, jehož údržba včetně krajinářského parku je zajišťována příkladným způsobem“ dodává Marie Pavlátová. 

Park je přístupný veřejnosti. Ve spolupráci Správy CHKO Blanský les a Národního památkového ústavu vznikla v roce 2005 naučná stezka zámeckým parkem.

Výstava byla vytvořena v rámci výzkumného projektu „Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století“ financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI).