Historický objekt zvaný U Ferusů  vznikl v druhé polovině 18. století na místě starší drobné zástavby za Svinenskou branou královského města České Budějovice.

V době, kdy jej vlastnil Prosper Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, se stal místem přechodného pobytu prvního českobudějovického biskupa Jana Prokopa Schaaffgotsche.

V letech 1804–1815 dům sloužil jako stálé sídlo rodiny budějovického purkmistra Františka Eusebia Daublebského ze Sternecku. Je pravděpodobné, že právě on byl původcem přestavby objektu, která vytvořila v základních rysech jeho současnou klasicistní podobu s podélnou hlavní budovou a dvorem, k němuž tehdy přiléhaly geometricky rozčleněné záhony zahrad.

V letech 1874–1945 objekt vlastnila rodina Ferusů, která zde provozovala zasilatelský a špeditérský podnik se službami, které v průběhu doby nabyly evropských rozměrů.

Po druhé světové válce byla firma i s objektem konfiskována a pracovalo zde podnikové ředitelství ČSAD, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pak Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd.

Sídlem českobudějovického pracoviště památkového ústavu se dům stal v polovině devadesátých let 20. století.