Nově prohlášené kulturní památky v roce 2019
Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2019
Klečaty, stodola v areálu usedlosti čp. 12 – č.ÚSKP 29206/3-5189, doprohlášení 14. listopadu 2019
Přízemní zděná stodola s klasickou dispozicí z roku 1935, která nahradila původní stodolu z druhé poloviny 19. století, byla doprohlášena do již památkově chráněného areálu usedlosti s obytně-hospodářskými objekty.
Doprohlášení stodoly bylo žádoucí nejen z hlediska jejích památkových hodnot, ale zejména z hlediska ucelení daného souboru památkově chráněných věcí.
Sedlice, usedlost čp. 17, Palackého ulice – č.ÚSKP 106442, prohlášeno 19. listopadu 2019
Menší usedlost z první třetiny 19. století představuje dobře dochovanou obytně-hospodářskou budovu, dokládající specifický vývoj maloměstského domu od první třetiny 19. století do 20. století na Sedlicku.
Usedlost je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí městečka Sedlice, které je jádrem maloměstské a venkovské oblasti s empírovými atikovými štíty. Z památkového hlediska je hodnotné nejen hmotové uspořádání, ale i dochované historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (valené a plackové klenby, hambalkový krov, interiérové dveře a okna), ale zejména atikové štítové průčelí členěné lizénami a otvory.
České Velenice, kostel sv. Anežky České, ulice T.G.Masaryka – č.ÚSKP 106455, prohlášeno 21. prosince 2019
Kostel sv. Anežky České postavený roku 1935 dle projektu pražského architekta Václava Pilce je hodnotným příkladem tradiční stavby v moderním pojetí a zároveň je cenným dokladem meziválečné architektury 30. let 20. století se zachovalým architektonickým konceptem včetně fasád a dispozice.
Stavba dobře kombinuje historizující reminiscence s tehdy aktuálním architektonickým jazykem za použití moderních materiálů a stavebních postupů. Součástí hodnoty objektu je uměleckořemeslné provedení a autenticky dochované konstrukce a detaily v podobě dlažby, krovu, obkladu exteriéru či výplní otvorů včetně kování a zasklení. Stavba kostela je citlivě zakomponována do anglického parku z 30. let 20. století, který byl založen společně s výstavbou kostela a tvoří s ním nedílnou kompaktní součást.
Protivín, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106426, 14. října 2019
Židovský hřbitov založený roku 1878 je situován cca 1,5 km východním směrem od protivínského náměstí, na úbočí Holého vrchu.
Na hřbitově vymezeném kamennou zdí se dochovalo kolem 20 náhrobních kamenů od doby založení hřbitova až do roku 1939, kdy byl hřbitov zdevastován. Hřbitov je posledním dokladem na protivínskou židovskou obec, představuje cenný doklad židovského osídlení a patří k významným židovským hřbitovům na Písecku.
Třeboň, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106424, prohlášeno 15. října 2019
Nejmladším židovským hřbitovem v jižních Čechách je třeboňský hřbitov založený roku 1900 v lese cca 2500 m severovýchodním směrem od centra města, při silnici na Starou Hlínu.
Hřbitov vyniká autentickým stavem s hrobnickým domem a souborem 44 náhrobků z první poloviny 20. století; zároveň se jedná o jednu z mála dochovaných připomínek nepočetné židovské obce v Třeboni. Na ploše hřbitova se nachází náhrobek poměrně významné třeboňské rodiny Metzlů.
Nová Bystřice, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106417, prohlášeno 1. října 2019
Hřbitov téměř s devadesáti náhrobky, je ojedinělou, i když ne zcela úplně dochovanou připomínkou zdejší židovské obce, která byla významná svým dnes již přeshraničním rozsahem. Zdejší náhrobky nám poskytují významný pramen k poznání jedné ze zaniklých kapitol novobystřické historie. Ojedinělé je i dochování anachronických náhrobků polských haličských uprchlíků, které v kontrastu s moderně pojatými náhrobky místních Židů dokládají, jak se mohlo lišit sepulkrální umění různých židovských obcí.
Český Krumlov – Horní brána, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106425, prohlášeno 14. října 2019
Českokrumlovský židovský hřbitov založený roku 1891 je jednou z mála dochovaných připomínek židovské obce ve městě a představuje cenný doklad židovského osídlení a svébytnou kulturu Židů v tomto regionu.
Na hřbitově se dochovala nejen eklektická obřadní síň s pamětní deskou upomínající na továrníka a na jednoho spoluzakladatele hřbitova Ignáce Spira, ale zejména se zde dochoval cenný soubor cca 115 náhrobků představující vývoj náhrobků od konce 19. století až po novější modernější styl z první poloviny 20. století.
Rožmberk nad Vltavou, starý židovský hřbitov – č.ÚSKP 103418, prohlášno 1. října 2019
Starý židovský hřbitov v Rožmberku nad Vltavou, založený patrně v 15. století, nejpozději však v 17. století, byl zřízen snad jako náhrada za údajný středověký hřbitov ze 14. století.
Hřbitov vymezený kamennou zdí je situovaný ve výjimečné poloze při okraji města, v přímé návaznosti na městské opevnění. Na hřbitově se dochovalo kolem 24 náhrobních kamenů, nejstarší pochází z poloviny 18. století. Rožmberský hřbitov je cenným dokladem židovského osídlení a poslední připomínkou dlouhotrvající židovské tradice přímo ve městě.
Dobšice u Týna nad Vltavou, dvůr Branovice čp. 18 – č.ÚSKP 106412, prohlášeno 5. října 2019
Areál obytných a hospodářských budov dvora Branovice představuje dobře dochovaný historický komplex, jehož hodnota spočívá zejména v dokladu stavebního boomu zakládání hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích v 16. století.
Dvůr Branovice představuje zvláštní (neobvyklý) typ dvora, jehož původní funkce spočívala v kumulaci hospodářské jednotky s požadavky rezidenčního využití, které je představováno budovou tvrze vybudované patrně v průběhu 15. století nebo na počátku 16. století s navazující renesanční zahradou s architektonicky ztvárněnou zdí.
Uzavřený dvůr Branovice u Týna nad Vltavou umístěný v solitérní poloze mimo vesnice má zásadní urbanistickou a zejména krajinotvornou hodnotu.
Dnešní podoba dvora včetně vzhledu a hmotového uspořádání jednotlivých budov je přirozeným stavebním vývojem objektů v průběhu 17. až 20. století. Všechny budovy se zachovaly v téměř autentickém stavu včetně historických konstrukcí a materiálů.
Některé objekty, zejména na severní straně dvora, se dochovaly v horším stavebně technickém stavu, což bylo způsobeno dlouholetou neúdržbou. V současné době majitel jednotlivé budovy dvora postupně opravuje.
České Budějovice, obchodní dům Brouk a Babka, ulice Široká – č.ÚSKP 106351, prohlášeno 10. dubna 2019
Obchodní dům Brouk a Babka postavený roku 1935 ve funkcionalistickém stylu je kvalitním příkladem funkcionalistické stavby, která svou kvalitou, konceptem a dochovanou autenticitou exteriéru i interiéru, přesahuje regionální poměry.
Dílčí novodobé úpravy interiéru včetně repasovaných původních pásových oken, nijak radikálně nenarušily koncepci stavby. Součástí hodnoty objektu jsou zachované stavebně historické konstrukce, řemeslné prvky v podobě kamenného schodiště s kovovým zábradlím či mramorové obložení stěn. Dům je jedním z mála funkcionalistických obchodních domů v jižních Čechách.
Autorem domu je významný český meziválečný architekt Karel Chochola, který působil na území jižních Čech ve dvacátých a zejména ve třicátých letech 20. století, až do jeho smrti v roce 1942.
Blatná, vila Theodora Fialy čp. 394, Holečkova ulice – č.ÚSKP 106369, prohlášeno 24. dubna 2019
Vila Fiala/Krčkovna postavená v roce 1905, s dílčími úpravami kolem roku 1910, od významného architekta Karla Fialy, je velmi zajímavým dokladem autenticky dochované výletní restaurace s hospodářským zázemím, která je situována na dominantním místě na severním okraji města Blatná, na kopci Vinice.
Vila představuje v dnešní době mimořádný potenciál poukazující na architektonickou a historickou výjimečnost v celém regionu. Netradiční podoba vily je příkladem stavebního typu výletní restaurace z počátku 20. století, kterých se v jižních Čechách dochovalo velmi málo (např. Rudolfov u Jindřichova Hradce).
Architekturu stavby vhodně doplňují architektonické a řemeslné prvky interiéru (dveře, okna, kachlová kamna, osvětlení, výmalba stěn).
Vila má velký kulturní i společenský význam s vazbou na českého architekta Karla Fialu, blatenského rodáka, který spolupracoval s významnými architekty tehdejší doby zejména s Josefem Mockerem, účastnil se obnovy katedrály sv. Víta a ve 20. letech 20. století, coby stavitel Pražského hradu, se podílel na prvních stavebně-historických průzkumech Hradu.
Slavonice, dům čp. 532, Horní náměstí – č.ÚSKP 106373, prohlášeno 22. května 2019
Pohledově významný dům se zásadní urbanistickou funkcí na slavonickém Horním náměstí dokládá přirozený stavební vývoj měšťanského domu od 16. století zachycující pozdně barokní a klasicistní fázi stavitelství týkající se zejména interiéru, až do modernizace ve 20. a 21. století.
Budova má hodnotné nejen dochované hmotové uspořádání a uliční průčelí se sgrafitovou výzdobou v podobě nepravidelných psaníčkových sgrafit, ale také třítraktovou dispozici, historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (zaklenutí průjezdu, partii klenutých sklepů, hambalkový dvouúrovňový krov). Dům obsahuje i některé pozdně gotické detaily (lomený oblouk na dvorní straně průjezdu, okénko do dvora). Památkově významné jsou i dochované klenuté hospodářské budovy ve dvoře tvořící ucelení daného souboru staveb.
Dům je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí města Slavonice, jehož historické jádro bylo v roce 1961, vyhlášeno městskou památkovou rezervací, pro jeho nesporné památkové, architektonické a historické hodnoty.
České Budějovice – Čtyři Dvory, kostel sv. Vojtěcha včetně movitého vybavení, ulice Emy Destinové – č.ÚSKP 106401, prohlášeno 12. srpna 2019
Budova kostela sv. Vojtěcha postavená v letech 1937 – 1938 podle návrhu významného pražského funkcionalistického architekta, specialisty na církevní architekturu, Jaroslava Čermáka, je dokladem funkcionalistické architektury se zachovalým architektonickým konceptem včetně exteriéru a interiéru s movitým vybavením.
Pozice stavby v rámci meziválečné funkcionalistické architektury je tak nejen v Českých Budějovicích zcela výjimečná.
Kostel sv. Vojtěcha patří spolu s kostelem sv. Jana Nepomuckého v Praze Košířích (1938-1942) k Čermákovým nejhodnotnějším realizacím v sakrální architektuře.
V Českých Budějovicích Čermák navrhl kostel, v jehož architektuře i vybavení se pozoruhodně prolínají historické tradiční prvky uplatňující se v křesťanské sakrální architektuře s ryze funkcionalistickými formami.
Na jedné straně jde o historické prvky např. o motiv lomeného oblouku uplatňující se ve tvaru hlavního vstupu, u oken nebo ve výklenku bočního oltáře, dále o železobetonovou konstrukci stropu lodi, která evokuje kazetové stropy renesančních chrámů nebo o formu střechy věže kostela, která připomíná zastřešení zvonic italských renesančních kostelů. Na druhé straně strohé pravoúhlé tvary funkcionalistického slohu posunuje směrem k emociálněji pojatému výrazu, kdy například úseky zdiva jsou konkávně prohnuty nebo východní stěna presbytáře byla zdůrazněna diagonálně kladeným zdivem pokrytým keramickým obkladem.
Ločenice, usedlost čp. 13 – č.ÚSKP 106388, prohlášeno 5. července 2019
Autenticky dochovaná Ločenická usedlost v historickém návesním jádru obce, je v dané lokalitě, jedním z posledních dochovaných příkladů špýcharového domu s patrovou zděnou sýpkou, zděným síňovým dílem a roubenou světnicí, které zde byly hojně rozšířené a postupně zanikaly při přezdívání vesnic v průběhu 19. století.
Dnešní podoba dvoutraktové usedlosti včetně vzhledu a hmotového uspořádání je přirozeným stavebním vývojem objektů v průběhu 19. a 20. století. Památkově nejhodnotnějším objektem usedlosti, dendrochronologicky datovaným do let 1777 - 1781, je intaktně dochovaná přední obytná budova s roubenou světnicí v kožichu, s klasickou trojdílnou dispozicí a dále s patrovou špýcharovou komorovou částí. V interiéru usedlosti se dochovala řada hodnotných historických konstrukcí (klenby, trámové stropy, povalové stropy, roubení v kožichu) a rovněž i řada architektonických a stavebních prvků (okna a dveře včetně kování). Areál se dochoval ve vzácné celistvosti a neporušenosti.
Kovářov, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106397, prohlášeno 19. srpna 2019
Židovský hřbitov, vymezený ohradní kamennou zdí, s dochovaným torzem obřadní síně, byl založen v první polovině 19. století.
Hřbitov je situován cca 500 m SZ směrem od centra obce, při JV patě Kovářovské Hůrky. Na hřbitově se dochovalo kolem 120 náhrobních kamenů od doby založení hřbitova až do roku 1940. Jedná se o soubor představující vývoj náhrobků z klasicistního období až po novější modernější styl z první poloviny 20. století, tvořený i z několika dílů. Židovský hřbitov je dokladem židovského osídlení v severní části Písecka a představuje cenný doklad židovské kultury v tomto regionu.
Nosetín (obec Chyšky), židovský hřbitov – č.ÚSKP 106396, prohlášeno 19. srpna 2019
Nosetínský židovský hřbitov založený patrně na počátku 18. století je situovaný cca 1 km JV od obce Nosetín, při silnici do obce Květuš.
Na hřbitově se dochovalo kolem 100 náhrobních kamenů. Řada z nich je barokního typu z první poloviny 18. století, jejichž nápisy tvoří zvláštní druh příležitostné hebrejské poezie, až po náhrobky novější, moderního typu, z počátku 20. století. Židovský hřbitov v Nosetíně je tedy současně zajímavým dokladem výtvarného vývoje kamenných náhrobků židovského prostředí v období baroka a v průběhu 19. století.
Protivín, budovy předzámčí včetně hospodářského zázemí čp. 2, 3, 4, 5, 9, 518 a 519, brána a dvě ohradní zdi – doprohlášení areálu zámku čp. 1 - č.ÚSKP 19009/3-2689, prohlášeno 3. 7. 2019
Areál správních a hospodářských budov představuje dobře dochovaný historický komplex, dokládající vývoj šlechtického sídla od první poloviny 18. století do 19. století.
Předmětné správní budovy jsou logickou součástí širšího zámeckého areálu a představují tradiční barokně-klasicistní stavby s vazbou na schwarzenberskou architekturu 19. století. Z památkového hlediska je hodnotné nejen hmotové uspořádání, ale zejména dochované historické konstrukce a architektonické a stavební prvky, jako jsou valené klenby s výsečemi, segmentové klenby, hambalkové krovy s ležatou stolicí, kamenná ostění, rámové dveře.
Komplex budov předzámčí tvoří zásadní urbanistickou funkci ve východní části náměstí, neboť celý prostor náměstí byl demolicemi a modernizačními zásahy silně degradován.
Rychlý kontakt
Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.