Nově prohlášené kulturní památky v roce 2022
Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2022
České Budějovice, Hardtmuthova vila čp. 19/1, ulice U Zimního stadionu
Neobarokní vila byla postavena pro Annu a Franze Hardtmuthovy v roce 1911 stavitelem Johannem Stepanem. Objekt je ukázkou reprezentativního sídla významného průmyslníka a zároveň je dokladem špičkové architektury pozdního historismu, která svou kvalitou vysoce převyšuje regionální poměry.
- č. ÚSKP 106986, prohlášeno 22. 12. 2022
Velkorysé pojetí celého projektu ještě podtrhovala okolní zahrada, která se bohužel nedochovala v původní velikosti ani stavu.
V Českých Budějovicích jde o naprostou špičku mezi předválečnými vilami, co se týče velikosti a náročnosti stavby, komfortu technického vybavení, společenské pozice stavebníka i míry dochování původních konstrukcí a materiálů.
Vila je do dnešní doby zachovaná i s autentickými interiéry a je vybavena řadou dobových technických prvků, které jsou dokladem vyspělé technologie a úrovně řemesla své doby, vše v luxusním komfortu. V interiérech se dochovaly původní radiátory včetně ovládacích prvků a dvou ohřívačů jídla. V reprezentativních prostorách jsou tělesa kryta dvířky s dekorativní mřížkou, součástí konstrukce jsou mramorové parapetní desky. Interiér jednotlivých prostorů je zdoben štukovou výzdobou, stropy jsou lemovány profilovanými fabionovými římsami. Také truhlářské prvky, okna a dveře jsou převážně zachované původní včetně kování. Špaletová okna mají integrované venkovní dřevěné žaluzie.
Více o památce v Památkovém katalogu.
Písek, "Nový most" s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou
Písecký Nový most s válcovým jezem a s malou elektrárnou představuje cenný doklad vývoje městské mostní architektury a je hodnotným a autenticky dochovaným příkladem dopravně technické a vodohospodářské stavby z první poloviny 20. století.
- č. ev. 139-000A, prohlášeno 8. 12. 2022
Silniční most s jezem je dokladem cenné konstrukční technologie a architektonické kvality.
Silniční most byl postaven v rámci regulace řeky v letech 1938 – 1941 a malá vodní elektrárna byla zřízena rovněž v rámci regulace řeky, na místě zbouraného Cafourkova mlýna, v letech 1948–1951. Most i vodní elektrárnu navrhl přední představitel českého funkcionalismu architekt Adolf Benš (1894 – 1982); (Architekt, urbanista a pedagog Adolf Benš se svým dílem zařadil mezi významné představitele české i evropské moderní architektury ovlivněné francouzskou meziválečnou tvorbou, zejména dílem Le Corbusiera. Mezi jeho nejznámější stavby patří Budova elektrických podniků v Praze 7 a odbavovací hala letiště Václava Havla).
Válcový jez nýtované konstrukce z let 1939 – 1943 tvořený třemi jezovými poli a ovládaný jednostranně z pravé strany Gallovými řetězy je jedním z posledních dochovaných jezů v České republice.
Více o památce v Památkovém katalogu.
Číčenice, usedlost čp. 11 s kovárnou
Areál usedlosti s kovárnou, postavený patrně v 18. století s následnými úpravami kolem roku 1848, tvoří zásadní urbanistický prvek v intravilánu obce nacházející se v exponované poloze na jižní straně protáhlé číčenické návsi.
- č. ÚSKP 106975, prohlášeno 28. 10. 2023
Hmotové uspořádání usedlosti a vnější vzhled jsou přirozeným stavebním vývojem objektů v průběhu 19. a 20. století. Památkově nejhodnotnějším objektem usedlosti je kovárna s obydlím tovaryše, která je ukázkou dochovaného zázemí řemeslnického živnostníka z 19. století. Kovárna má také význam kulturně historický, protože je přímým dokladem vývoje obecních kováren v Jihočeském kraji. Kovárna, i přes zrušení původní otevřené předsíně pro kování koní, si zachovala svůj původní ráz, jak v architektuře, tak v užitých historických materiálech a konstrukcích a v dispozičním členění kovárny na dva prostory. Památkově cenné jsou cihelné plackové klenby do segmentových pasů, topeniště (výheň) s dymníkem, krovová hambalková konstrukce se stojatou stolicí a rovněž i některé původní truhlářské výrobky včetně kování.
I přes stavební modernizační úpravy provedené na obytném domě a stájích zejména ke konci 20. století, budovy stále vykazují nesporné památkové hodnoty. Dochovala se původní hmotová skladba budov z doby výstavby, částečně dispoziční řešení a historické konstrukce (plackové a segmentové klenby v obytné budově, klenby do traverz ve stájích, vaznicový krov se stojatou stolicí obytné budovy, prkenná podlaha ve světnici) a architektonické prvky (okno v bývalé černé kuchyni).
Více o památce v Památkovém katalogu.
Tábor, železniční most přes řeku Lužnici na trati Tábor – Bechyně
Železniční ocelový příhradový most s dolní obloukovou konstrukcí, postavený v letech 1902 – 1903, přes řeku Lužnici v Táboře, je unikátní technickou stavbou mimořádného významu.
- č. ÚSKP 106963, prohlášeno 30. 9. 2023
Železniční most je působivou a velkorysou stavbou, která je součástí první elektrifikované dráhy v Rakousku – Uhersku. Koncepce mostu zdařile vyřešila složitou terénní i komunikační situaci a je hodnotným příkladem zapojení inženýrské stavby do krajiny.
Z pohledu stavebně technického má most unikátní nýtovanou konstrukci s dolní obloukovou částí, což svědčí o vysoké řemeslné i technické úrovni stavební produkce na počátku 20. století a o průmyslovém rozvoji regionu. Most dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb nejen v jihočeském regionu.
Most je také jedním z posledních příhradových mostů se zachovalými původními ocelovými i zděnými konstrukcemi, který se nachází na železničních tratích v českých zemích. Most je nedílnou historickou součástí 1. elektrifikované železniční tratě v Rakousko-Uhersku v technickém řešení dochovaném dodnes a je bezprostředně spjat s dílem Františka Křižíka, významného technika, průmyslníka a vynálezce.
Více o památce v Památkovém katalogu.
Herbertov, návesní kaple
Návesní kaple z doby po roce 1826 je historickou připomínkou obce, kde z původní zástavby 42 domů zůstaly zachovány pouze dvě usedlosti a kaple.
- č. ÚSKP 106955, prohlášeno 9. 9. 2022
Kaple se sice dochovala bez původního zaklenutí stlačenou valenou dřevěnou ohýbanou klenbou a bez střechy/krovové konstrukce, ale nadále vykazuje vysoké památkové hodnoty. Kaple představuje duchovní symbol místa a jejím případným zánikem by došlo ke ztrátě jak architektonické, tak zejména kulturně historické, s výraznou vazbou na sídlo. Prohlášení kaple za kulturní památku přispělo nejen k její záchraně (město Vyšší Brod jako majitel připravuje projekt na rekonstrukci stavby), ale může být i významným symbolem nápravy škod, způsobených minulým režimem.
Více o památce v Památkovém katalogu.
České Budějovice, železniční stanice Hlavní nádraží
Hlavní nádraží v Českých Budějovicích je jedna z největších budov předmoderního období ve městě, zároveň patří k nejvýraznějším stavbám počátku 20. století na území města.
- č. ÚSKP 106779 (pozdní zápis), prohlášeno 31. 12. 2021
Symetrická monumentální budova s dominantní středovou částí od architekta ing. Gustava Kulhavého je postavena v historizujícím slohu, kombinující prvky renesance a klasicismu a doplněný prvky vídeňské secese. Budějovické nádraží je hodnotné mírou dochování historických konstrukcí – štukové výzdoby a celkové podoby fasád, interiérová výzdoba, ocelové konstrukční prvky, zastřešení kupolí, zastřešení nástupišť, kamenná schodiště včetně zábradlí, část výplní otvorů apod.
Historizující architektura a celkové pojetí je cenným příkladem drážní budovy na území bývalé Rakousko-Uherské monarchie. Budova je významná i spojením s osobností ing. Gustava Kulhavého, který se podílel na mnoha drážních budovách na území Rakousko-Uherska a Československa a dále se podílel na významné stavbě moderní české architektury v podobě centrály ČSD na pražské Florenci.
České Budějovice, základní škola Dukelská čp. 258
Objekt představuje velmi kvalitní příklad školní budovy postavené v letech 1912 – 1913 podle plánů Johanna Stepana v doznívajícím historizujícím slohu s prvky geometrické secese.
-
č. ÚSKP 106926, prohlášeno 31. 5. 2022
Rozlehlá zděná dvoupatrová trojkřídlá budova vykazuje vysoký stupeň dochování autenticity historizující úpravy fasád i celkové hmoty, včetně dispozičního řešení a zachovaní stavebně historických konstrukcí v podobě schodiště s kovovým zábradlím, reprezentativní prosklené vstupní dveře či štuková výzdoba vstupních vestibulů.
Zároveň její neopominutelnou hodnotou je i urbanistické začlenění do budějovické sídelní struktury města v blízkosti historického jádra, v těsném sousedství dalších školních budov.
Rožmberk nad Vltavou, pozůstatky šibenice
Rožmberská šibenice je ojediněle dochovanou památkou raně novověkého trestního práva a v jižních Čechách patrně patřila k nejrozšířenějšímu typu kvadratických popravišť studničního typu.
-
č. ÚSKP 106930, prohlášeno 4. 6. 2022
Tyto doposud značně opomíjené objekty se v rámci ČR jen ojediněle stávají součástí památkového fondu. Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem dochovaných nadzemních konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity – kromě přirozených destrukčních procesů na lokalitě v minulosti nedocházelo k žádným památkově nežádoucím zásahům.
Vodice, usedlost čp. 25
Mimořádně autenticky dochovaná usedlost nacházející se v historickém jádru obce Vodice, v těsné blízkosti návsi, představuje netradiční trojstrannou usedlost drobnějšího charakteru s minimem zdobných prvků, z první poloviny 19. století, která se zcela vymyká tradiční zděné uzavřené zástavbě vesnice z druhé poloviny 19. století.
-
č. ÚSKP 106798, prohlášeno 19. 1. 2022
Nejhodnotnější stavbou v areálu je obytně hospodářská budova se zachovalou tradiční trojdílnou dispozicí a s dochovanou klenutou černou kuchyní s vestavěnou pecí. V interiéru se dochovala řada historických konstrukcí a řemeslných prvků jako jsou např. povalové stropy včetně hliněné omazávky, segmentové klenby do traverz, valené klenby, hambalkový a vaznicový krov a interiérové kazetové dveře včetně kování.
Milenovice, bývalý renesanční panský hospodářský dvůr čp. 5 a čp. 59
Mimořádně rozlehlý Milenovický dvůr s relativně ucelenou zástavbou je cenným příkladem hospodářského dvora, který se řadí svým stářím, hmotou a dispozicí k hodnotným stavbám v užším regionu jižních Čech, ale i v rámci celé České republiky. Hodnota areálu spočívá zvláště v jeho historické podstatě, spočívající v dokladu boomu zakládání vrchnostenských hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích v 16. a 17. století. Rozsah renesanční podoby dvora s jistotou dokládají jádra západního křídla (stodola) a východního křídla (sýpka s věží), kde je v průčelích ve větších fragmentech dochována sgrafitová výzdoba (kvádrová sgrafitová bosáž).
-
č. ÚSKP 106941, prohlášeno 16. 6. 2022
Jednou z nejhodnotnějších budov dvora je východní křídlo s barokní úpravou na sýpku s bosovaným portálem, kvádrovou sgrafitovou bosáží a detaily šambrán s rozetami, které mají pozdně renesanční charakter. Unikátním objektem ve dvoře je dochovaná severní stodola odpovídající renesanční výstavbě dle dochovaných konstrukcí a prvků jako je sgrafitová výzdoba na průčelích, jednoduchá profilace římsy s podvalem a dvouúrovňový hambalkový krov s krovovými prvky/detaily.
Areál výrazně zhodnocují hospodářské budovy tvořící zázemí dvora, zejména budova stájí se segmentovými klenbami do traverz s průvlakem a litinovým sloupkem. Dvůr si dochoval mnoho architektonických a řemeslných prvků a detailů (kamenná ostění s nadpražím ve stáji, cihelné podlahy, prkenné podlahy, věž nad průjezdem).
Rychlý kontakt
Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.
