Nově prohlášené kulturní památky v roce 2024

Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2024

Cizkrajov, silniční most č. 40627-3, č.ÚSKP 107122

Na počátku roku 2024 byl za nemovitou kulturní památku prohlášen kamenný klenutý most v Cizkrajově. Kamenný most je hodnotným autenticky dochovaným příkladem dopravní technické stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu.

Most reprezentuje dynamičnost a technickou vyspělost, s jakou se tato část regionu rozvíjela v průběhu 19. století. Most velmi dobře zapadá do urbanismu obce a vhodně doplňuje její prostředí s vazbou urbanisticky dominantní stavbu vrcholně gotického kostela sv. Petra a Pavla.

Slavonice, drážní věžový vodojem bez čp., č.ÚSKP 107163

Drážní věžový vodojem postavený roku 1902 ve Slavonicích je posledním dochovaným objektem svého druhu na regionální železniční trati mezi Kostelcem u Jihlavy a Slavonicemi.

Na této trati stávaly celkem tři vodojemy, které měly za úkol zásobovat vodou kotle parních lokomotiv. Slavonický vodojem je z nich nejmladší a jako jediný se dochoval. Přes svůj typový charakter se jedná o ojediněle dochovaný příklad drážního vodojemu z přelomu 19. a 20. století a je připomínkou rozvoje Slavonic v první třetině 20. století, ve kterém hrála železnice významnou roli.

Vodojem zároveň reprezentuje jednu z posledních staveb tohoto typu na území jižních Čech se zachovanou technologií. Vodojem je významným dokladem technického zázemí železničních tratí 1. poloviny 20. století. Hodnota vodojemu spočívá zejména v autenticitě dochovaných konstrukcí, např. hrázděného patra, nýtované pancéřové jímky na ocelových nosnících či deštění patra, ale i v detailech, jako jsou okenní výplně a přepínací mechanismus čerpadla vč. stavoznaku.

Slavonický vodojem je šestým vodojemem v jižních Čechách prohlášeným za kulturní památku.

Krnín, usedlost čp. 1, obec Chlumec, č.ÚSKP 107168

Usedlost čp. 1 spolu se sousedním areálem čp. 3, který je prohlášenou Národní kulturní památkou (NKP), patří k nejstarším dokladům venkovské architektury na území Čech a tvoří významnou součást původní urbanistické struktury obce Krnín, která vznikla ve vrcholném středověku.

Zástavba vsi je typická pro oblast tzv. Koutů, oblasti vymezené na severu a západě meandrovitým korytem řeky Vltavy, na jihu Věncovou horou. Pro zástavbu tohoto kraje je charakteristická výjimečná koncentrace větších středověkých dvorců, které se v poměrně autentické podobě dodnes dochovaly i v okolních vesnicích Čertyně, Opalice, Radostice, Štěkře, Záluží.

Z průzkumu Jana Pešty vyplývá, že nejstarší část historických konstrukcí usedlosti čp. 1 tvořil mohutný trojdílný dům špýcharového typu, jehož relikty jsou dodnes dochovány v obvodovém zdivu a v dřevěných konstrukcích obytného stavení a sýpky. Jedná se např. o zazděné a prezentované střílnové otvory v horní části síňového dílu obytného domu a ve špýcharu, čelní okna jizby v tradičním pyramidální sestavě, snad dodnes dochovaný trámový strop s gotickou profilací nad světnicí a krovy nad obytnou a sýpkovou částí. Současně s domem byla (dle J. Pešty) postavena snad i samostatně stojící sýpka vlevo od brány, jejíž archaický kamenný štít se dochoval na půdě dnešní budovy chlévů s kolnou. Pozdně gotická výzdoba nejstarší stavební fáze je ve fragmentu dosud dochována na zdivu ohradní zdi s bránou.