V Jihočeském kraji přibyly nové kulturní památky, od září 2019 do března 2020 jich zde Ministerstvo kultury prohlásilo celkem třináct. Najdeme mezi nimi židovské hřbitovy v Rožmberku nad Vltavou, Českém Krumlově, Nové Bystřici, Třeboni, Protivíně a Prudicích u Nemyšle. Za kulturní památku byl prohlášen také dvůr Branovice v Dobšicích u Týna nad Vltavou, kostel sv. Anežky České v Českých Velenicích, usedlost v Sedlici, pomník padlým na vojenském hřbitově v Písku a kamenný mostek v Pěčíně. Byly také doprohlášeny stavby patřící ke dvěma již stávajícím kulturním památkám, a to stodola v Klečatech při čp. 12 a hospodářské stavby v areálu fary ve Strunkovicích nad Blanicí.
Podklady pro prohlášení kulturních památek připravil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, návrhy poté schválila odborná komise na ministerstvu kultury. Statut kulturní památky přináší památkám větší šanci získat na obnovu finanční prostředky z některého z dotačních titulů a zároveň garantuje vlastníkovi bezplatnou odbornou pomoc od pracovníků Národního památkového ústavu. „V neposlední řadě to znamená také určitou prestiž, deklarující výjimečnost v rámci souboru podobných staveb,“ doplňuje Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Prohlášení šesti židovských hřbitovů završilo jejich více než rok trvající dokumentaci. „Nyní je kulturní památkou všech 48 zachovaných židovských hřbitovů v Jihočeském kraji,“ uvedla Štorková. „U nově prohlášených židovských hřbitovů jsme navíc detailně zdokumentovali všechny stávající náhrobky včetně nápisů. Mnohdy je to jediný pramen k poznání zaniklých židovských obcí,“ prozrazuje Štorková a dodává, že na práci se podílela také historička a badatelka Blanka Rozkošná, která se specializuje na židovské památky a kulturu Židů v Čechách. Přehled zdokumentovaných židovských hřbitovů může veřejnost nalézt na stránkách Památkového katalogu, který provozuje NPÚ.
Mezi nově prohlášenými památkami vyniká dvůr Branovice patřící k obci Dobšice nedaleko Týna nad Vltavou. Jedná se o obdivuhodně zachovaný příklad šlechtického sídla z 1. poloviny 16. století. Areál obytných a hospodářských budov je cenný zejména díky dochovanému historickému uspořádání, a to i přes to, že obytná tvrz byla později přebudována na sýpku. Součástí areálu je renesanční zahrada obklopená ohradní zdí s fragmenty sgrafitové výzdoby. „Objekt má i zásadní urbanistickou a zejména krajinotvornou hodnotu,“ upozornila Štorková na jeho dominantní polohu ve volné krajině. Současný majitel jednotlivé budovy dvora postupně opravuje.
Město České Velenice má od prosince 2019 svou vůbec první kulturní památku. Stal se jí kostel sv. Anežky České postavený roku 1935 podle projektu pražského architekta Václava Pilce. „České Velenice jsou poměrně mladé město, byly založeny až v roce 1920 sloučením tří obcí,“ osvětluje nevelký počet památek Jakub Drozda z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Kostel je cenným a kompletně dochovaným příkladem meziválečné architektury. Doplňuje ho anglický park, který byl vybudován společně s kostelem a je rovněž památkově chráněn. „Stavby v pohraničí byly za minulého režimu na okraji zájmu památkové péče, stejně jako památky sakrální. Navíc se kostel řadí mezi stavby moderní architektury, kterých nalezneme v památkovém fondu Jihočeského kraje také poskrovnu,“ upřesňuje Drozda. Památkáři se postupně snaží tento dluh napravit, nedávno se mezi kulturní památky zařadil i další zástupce moderní sakrální architektury, českobudějovický kostel sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech.
Na vojenském hřbitově v Písku se nachází pomník padlým hrdinům c. a k. 11. pěšího pluku. Je zhotovený z umělého kamene a má podobu tzv. Klečícího Génia. „Pomník je jedním z prvních odhalených pomníků na události první světové války v Čechách,“ prozrazuje Drozda. Jedná se o umělecky hodnotnou práci mladého sochaře Františka Žemličky, který byl v době, kdy na pomníku pracoval, příslušníkem rakousko-uherské armády. „S největší pravděpodobností se jedná o jedinou dochovanou monumentální plastiku tohoto sochaře,“ upozorňuje Drozda a dodává, že autor byl průkopníkem uměleckého realismu, který dominoval až v polovině 20. století. Zároveň jeho dílo nepostrádá duchovní náboj. „V jižních Čechách najdeme přibližně 500 monumentů obdobného charakteru, z nichž je památkově chráněno pouze dvanáct. Výběr mnohých z nich byl poplatný době, proto se nyní snažíme tento soubor zrevidovat a navrhovat na prohlášení za kulturní památku další významné pomníky upomínající na padlé z první světové války,“ prozrazuje Drozda.
Předem děkujeme za zveřejnění zprávy v médiích.
Podrobnější informace o dalších prohlášených památkách je v přehledu na webových stránkách NPÚ zde: https://www.npu.cz/cs/uop-ceske-budejovice/pamatky-v-nasem-kraji/pamatkovy-fond-jihoceskeho-kraje/Nove-prohlasene-pamatky
Další informace naleznete na www.npu.cz nebo na https://pamatkovykatalog.cz/
Kontakty:
Ing. arch. Jana Štorková
NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, mob. 725 163 056, storkova.jana@npu.cz
Jakub Drozda
NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, mob. 724 568 006, drozda.jakub@npu.cz
Mgr. Martin Gaži
NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, mob. 724 929 933, gazi.martin@npu.cz
Proces prohlašování movité či nemovité věci za kulturní památku probíhá v České republice dle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb. V souvislosti s tím, jak se vyvíjí poznávání kulturně – společenských hodnot rozsáhlého a různorodého památkového fondu, přibývá postupně kulturních památek. Památky a kulturní dědictví jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jde o projevy tvůrčích schopností a práce člověka, které vykazují hodnoty historické, umělecké, vědecké, technické či revoluční. Prvním stupněm ochrany těchto kulturních hodnot je prohlášení nemovité či movité věci za kulturní památku. Dále může Ministerstvo kultury prohlásit za kulturní památky věci nebo jejich soubory, které sice samy o sobě nemají uvedené hodnoty, ale mají přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihočeském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a vydává řadu publikací, provádí archeologické průzkumy, provozuje galerii na Senovážném nám. 6. v Českých Budějovicích.
