V roce 2019 si připomínáme 30 let od sametové revoluce, která vedla ke společenským změnám, jež se mimo jiné výrazným způsobem promítly do stavu památkového fondu a systému péče o kulturní dědictví České republiky. Národní památkový ústav při této příležitosti připravil výstavu „30 let památkové péče po pádu železné opony“, která podává doposud nejkomplexnější obraz české památkové péče po roce 1989.  

Na více než 800 fotografiích umístěných na sedmi desítkách výstavních panelů rozdělených do 22 témat autoři ukazují proměny stavu památkového fondu v průběhu let 1989–2019.

Součástí výstavní expozice v Národní technické knihovně v Praze jsou dva trojrozměrné exponáty, jež můžeme chápat jako alegorii stavu památkové péče.

Barokní socha Panny Marie Budějovické v 70. letech jen o vlásek unikla cílené likvidaci. „Provinila se tím, že stála zády k nově vystavěnému pomníku sovětského vůdce Lenina,“ podotýká Martin Gaži z českobudějovického NPÚ. Po roce 1989 bylo její bezhlavé torzo zrestaurováno do původní podoby a nalezlo azyl v budově Národního památkového ústavu, jen několik pár desítek metrů od svého původního umístění.

Litinová socha sv. Jana Nepomuckého byla pravděpodobně z obavy před konfiskací a roztavením pro válečné účely zakopána do země v augustiniánskému konventu ve Lnářích na Strakonicku. Pietní způsob uložení a odstranění odnímatelných částí naznačuje, že se počítalo s opětovným vyzvednutím památky, ke kterému ale po dlouhá desetiletí nedošlo. V roce 2019 se ji podařilo znovu nalézt - a čeká tak na svůj „druhý život“.

Výstavu doplňují tři filmové dokumenty:

• Třicet let památkové péče, dokument z roku 1989 
• Proměny aneb 30 let památkové péče v jižních Čechách, dokument z roku 2019
• Třicet let památkové péče, děčínský zámek z let 1991 a 2019, komparativní filmový dokument

V katastrofálním stavu bylo před rokem 1989 téměř 80 % evidovaných kulturních památek. Změny nastartované po pádu režimu přinesly zlepšení ekonomické situace, rozšíření dotačních titulů i nové možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí, což se výrazně promítlo do stavu památkového fondu i do památkové péče. Odvrácenou tváří optimisticky laděného porevolučního desetiletí však byly masivní krádeže a vývoz starožitností do zahraničí, anebo doposud trvající tlak na odstranění archeologických památek v zájmu nové výstavby.

V rámci jednotlivých výstavních témat se autoři zaměřili na movité i nemovité památky ve vlastnictví státu i soukromých osob, církve, obcí a spolků. Představují památky technické, církevní i židovské, zříceniny, historická jádra měst, moderní architekturu 19. a 20. století nebo památky ohrožené či již zaniklé. Vybrané příklady prezentují úspěšné realizace obnov a záchrany památek, ale upozorňují i na problém památek nevyužitých.

Výstava rovněž přináší přehled o vývoji dotačních titulů a jejich podílu na zlepšení stavu památkového fondu i o proměnách prezentace oboru péče o kulturní dědictví směrem k veřejnosti.

Vernisáž výstavy „30 let památkové péče po pádu železné opony“ se konala v Národní technické knihovně v Praze v úterý 19. listopadu 2019 v 17 hodin. Můžete nahlédnout do fotogalerie....

Výstava „30 let památkové péče po pádu železné opony“ podává doposud nejkomplexnější, i když ne zcela vyčerpávající obraz české památkové péče po roce 1989 a svým rozsahem je jednoznačně největší počinem snažícím se toto téma uchopit a srozumitelně prezentovat širší veřejnosti.