Před více než třemi sty lety byl na zámek Hluboká pozván Johann Georg de Hamilton, ve  Vídni žijící malíř ze skotského rodu. Pro knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu měl do velkého sálu zámku Ohrada namalovat deset rozměrných obrazů s náměty štvanic. Prý si je i skicoval z balkónu loveckého zámku, když pro něho byly za tímto účelem na nádvoří zámku pořádány. Obrazy dokončil v roce 1722. Od té doby zdobily velký sál loveckého zámku Ohrada. V roce 1938 byly obrazy odvezeny a současnosti se nacházejí ve Štýrsku na zámcích Stainz a Murau.

Tvorba bratrů Hamiltonů byla až donedávna téměř zapomenutá, ač jsou olejomalby těchto autorů zastoupeny v soukromých sbírkách i ve fondech českých, moravských i rakouských zámků a galerií. „Dlouhá léta stáli oba bratři na okraji odborného zájmu u nás i v zahraničí, německojazyčné země nevyjímaje,“ uvádí autorka výstavy Ludmila Ourodová. Díky výzkumnému projektu Ministerstva kultury ČR s názvem Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity, do kterého je zapojen jak Národní památkový ústav, tak Národní zemědělské muzeum, se českobudějovickým památkářům podařilo v roce 2015 vydat první monografii o malíři Johannu Georgu de Hamiltonovi a v letošním roce je ve spolupráci obou institucí uspořádána výstava připomínající život a tvorbu obou malířů.

„Jde o první výstavu obou umělců od roku 1888, kdy nechal Josef Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, uspořádat výstavu třiceti obrazů Johanna Georga de Hamiltona ze schwarzenberských sbírek v Domě umění ve Vídni,“ upřesňuje Ourodová a dodává: „Vystavované obrazy jsou sice významným segmentem, ale početně pouhým zlomkem z celkového počtu obrazů obou bratrů.“

Oba malíři tvořili zejména v prvních desetiletích 18. století a jejich umělecké kariéry byly celoživotně spjaty s habsburskými zeměmi. Jejich tvorba však vyrostla z tradice malby zátiší ve Flandrech a v severním Holandsku. Usadili se ve střední Evropě, kde malovali pro zdejší šlechtu i císaře v té době tolik žádaná lovecká zátiší, lovecké výjevy, parforsní hony, jezdecké portréty, štvanice či portréty psů a koní.

Přestože se celá řada barokních malířů zabývala malováním zvířat, Johann Georg i jeho bratr Filip Ferdinand byli pro svou vytříbenou techniku považováni za malíře zvířecích námětů par excellence. Johann Georg získal přezdívku malíř koní, Filip Ferdinand malíř ptáčník. Filip Ferdinand de Hamilton pracoval především pro Liechtensteiny a na dvoře císařů Josefa I., Karla VI. a v závěru života i císařovny Marie Terezie. Maloval obrazy ptáků, jezdecké portréty i portréty psů. Přestože nikdy soustavněji nepracoval ve službách Schwarzenbergů, ti jeho obrazy oceňovali a své sbírky obohacovali i nákupy jeho obrazů. Naopak Johann Georg před svým angažmá na císařském dvoře pracoval mnoho let i pro rod Schwarzenbergů. Na konci 19. století tak bylo ve schwarzenberských sbírkách více než 60 obrazů Johanna Georga de Hamiltona a asi desítka obrazů namalovaná jeho bratrem.

Protože byla řada z nich v posledních 15 letech restaurována (zejména akad. malířkou Olgou Trmalovou), na výstavě se zaskvějí v plné kráse. Vystaven bude též jeden z nejstarších dochovaných obrazů Johanna Georga de Hamiltona nazvaný Před štvanicí (1703), který zachycuje Františka Josefa, hraběte Serényiho, ukazujícího na koni jednu z nejtěžších figur španělské školy vysokého jezdeckého umění. Mezi nejpůsobivější vystavené obrazy jistě patří desítka portrétů nejlepších koní ze stájí Adama Františka ze Schwarzenbergu a Michaela Jana III. z Althanu. Zaujmou nejen úchvatnou drobnomalbou ušlechtilých hřebců, ale i exotickým zjevem cizokrajných štolbů, kteří je předvádějí. Na své si ale přijdou i milovníci lovu, sokolnictví či ušlechtilých psů.

Vystaveny budou i dva nejkvalitnější obrazy J. G. de Hamiltona ze současných českých sbírek, nazvané jsou Začátek parforsního honu na zajíce a Konec štvanice na zajíce. Byly inspirovány historicky doložitelným honem u Lomnice nad Lužnicí v roce 1707. Zaujmou velmi realistickým průhledem do světa počátku 18. století, včetně věrných portrétů mladého Adama Františka ze Schwarzenbergu či jeho vrchního lovčího Jana Zikmunda Dreschera z Kadaně. Pozorní diváci na jednom z nich naleznou i portrét samotného malíře coby sokolníka.

Výstavní panely, které obrazy bratrů Hamiltonů doprovázejí, návštěvníky seznámí s životními osudy „malířské dynastie“ Hamiltonů včetně výsledků posledních výzkumů jejich tvorby.

V příštím roce budou na Ohradě hamiltonovské připomínky pravděpodobně pokračovat. Snahou správy zámku Ohrada, Národního zemědělského muzea v Praze i českobudějovického Národního památkového ústavu je, aby se v příštím roce na původní místa do velkého sálu navrátily kvalitní velkoformátové fotokopie obrazů štvanic. Od konce třicátých let 20. století by tak byl k vidění ústřední zámecký prostor v podobě, která byla zamýšlena již od jeho počátků.

Výstavní panely ke stažení.