Do Budějovic přijela Marie Terezie. Lidé mohli poznat barokní zábavu i módu
Oslava Mezinárodního dne památek a historických sídel byla letos v Českých Budějovicích spojena s 300. výročím narození Marie Terezie. Dvůr někdejšího povoznictví U Ferusů, kde nyní sídlí Národní památkový ústav, oživila barokní řemesla, hudba i škola šermu. Atmosféru dne přiblížil v přímém přenosu Český rozhlas České Budějovice.
Poslechněte si záznam přenosu Českého rozhlasu České Budějovice.
Součástí programu byla přehlídka barokní módy. „Šatník císařovny a členů jejího dvora byl velmi bohatý a velmi monumentální. Samotná císařovna vlastnila několik tisíc kusů oděvů a její dvorní dámy mívaly klidně sedm set až tisíc kusů šatů, což je docela slušné,“ připomněla Milena Hajná, historička umění Národního památkového ústavu.
V 18. století se podle ní začal hodně rozlišovat šatník podle druhu událostí. Vznikaly speciální šaty ke dvorským slavnostem, k venkovním procházkám, na lov a podobně. Také velmi výrazně narůstal počet oděvů, které aristokraté vlastnili.
Dáma v době baroka nejprve na tělo oblékala několik spodniček a korzet. „Na to náležela spodní košile, živůtek, sukně a ještě svrchní oděv. To byly takové šaty, které se zapínaly vepředu, a jejich sukně se potom nařasila do stran, aby byla vidět spodní sukně, která většinou byla z ještě luxusnějších a nádhernějších látek,“ popsala Milena Hajná.
Také pánský šatník byl velmi elegantní. „Muži nosili košili, k tomu spodky a na ty oblékali kalhoty přibližně ke kolenům. K tomu byl tehdy moderní delší kabát, který se většinou zapínal pouze v horní části. V chladném počasí pod plášť patřila ještě vesta,“ řekla Milena Hajná. Pánskou i dámskou garderobu doplňovalo mnoho krajek, které byly 18. století velmi cenné, protože jejich ruční výroba trvala dlouho.
Ačkoli byl šatník aristokratů 18. století opravdu vznešený a krásný, měl také několik nevýhod. „Oděvy byly velmi těžké, dámy na sobě nosily až deset kilogramů. Navíc šlechtičny u dvora si nemohly samy vybrat, co si oblečou. Vše se řídilo podle dvorského ceremoniálu a na každou příležitost bylo přesně nařízeno, co musí mít,“ dodala historička umění.
Jak mohla vypadat taková slavnost dvořanů, viděli lidé v sídle Národního památkového ústavu při divadelní scénce. České Budějovice v ní navštívila sama Marie Terezie a setkala se zde se saským kurfiřtem Friedrichem Augustem II.
Marie Terezie byla jednou z mála žen, které v době baroka usedly na vladařský trůn. „Její otec Karel IV. neměl mužského dědice, proto prosadil, aby na trůn mohla nastoupit jeho dcera. Ta se toho skutečně chopila, přestože měla manžela Františka Štěpána Lotrinského. Nechala se korunovat jako muž a tak také vládla. Tvořili takový zvláštní vladařský pár, kde panovnicí byla žena, která byla prezentována jako žena s mužskými ctnostmi,“ uvedl Ivo Cerman, historik Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Marie Terezie prosadila v době své vlády mnoho reforem, které zasahovaly do různých oblastí, státní správy, školství a podobně. Například její ohňový patent určoval zásady požární prevence.
Autor: Andrea Zahradníková, Luboš Voráček (Český rozhlas České Budějovice)
