Opravu kaple zajistil její vlastník, obec Pištín, pod jejíž správu Češnovice patří. Obnova kaple byla spolufinancována z programu Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny Státního zemědělského intervenčního fondu.

„Velmi si ceníme příkladného přístupu pana starosty a celé obce k ochraně památek a jejich snahy o kultivaci obce i jejího okolí. I přes náročné hledání finančních prostředků se jim podařilo zastavit další degradaci ohrožené kaple,“ ocenil Ing. Daniel Šnejd, ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Č. Budějovicích.

Novogotická kaple vyžadovala rozsáhlé opravy znehodnocené omítky. Na základě nálezové situace byla odhalena nejstarší barevnost omítky, kterou se podařilo na kapli znovu navrátit. Určení historické barevnosti bylo celkem jednoznačné, protože mladší nálezy (s výjimkou poslední novodobé úpravy) byly aplikovány pouze na těch nejexponovanějších stranách kaple. „Dříve používané barevné pigmenty neměly ve venkovním prostředí takovou trvanlivost jako ty dnešní. Proto tehdejší fasádníci nanášeli sytější odstín a počítalo se s tím, že převážnou část své existence bude mít fasáda o něco méně sytý odstín než v prvním roce po nátěru. Výběr ze dvou možností sytosti odstínu jsme tedy ponechali na investorovi,“ prozradil Ing. Václav Hájek z Národního památkového ústavu v Č. Budějovicích a dodal, že původní nátěr měl pravděpodobně korespondovat s barevností římsy z režných keramických tvarovek a s barevností nárožních kuželek.

Tyto ozdobné kuželky byly umístěny v patách jehlanové střechy, což bylo také ověřeno na archivní fotografii. Právě jednu z kuželek se podařilo objevit deponovanou, její pravost byla doložena dochovaným otiskem po uložení,"  uvedl Václav Hájek. Z důvodu omezeného rozpočtu se bohužel nepodařilo navrátit tyto výrazné ozdobné prvky na své původní místo již v této fázi obnovy, avšak při nejbližší možné příležitosti se počítá s vytvořením kopií a jejich osazením do původní polohy.  Co se ale podařilo již letos, je vytvoření repliky dřevěného kříže, který na vrcholu kaple nahradil stávající již značně degradovaný originál.

Aby se předešlo dalšímu chátrání stavby, situované v náročném prostředí na rozhraní pole a frekventované silnice, bylo nutné zabezpečit obvodové zdivo proti vzlínání zemní vlhkosti. „Na základě laboratorních zkoušek, ve kterých se hodnotila úroveň vlhkosti a zasolení zdiva resp. obsahu dusičnanů, chloridů a síranů, byla projektantem navržena injektáž zdiva, tzv. infuzní clona," upřesňuje Václav Hájek podrobnosti stavební obnovy.

Ve výhledu je i další etapa rekonstrukce, spočívající v restaurování nástěnných maleb v interiéru kaple a jejího vybavení mobiliářem, která by měla proběhnout v blízké budoucnosti, v závislosti na finančních možnostech vlastníka (obce) a příspěvcích z dotačních programů.

Pseudogotická kaple Nejsvětějšího Srdce Páně u Češnovic, pravděpodobně inspirovaná přestavbou zámku Hluboká, byla postavena na obdélném půdorysu orientovaném k západu. Byla zřízena v roce 1865 sedlákem Jakubem Koupalem z Pašic čp. 12 před svým odchodem do Ameriky. Vzhledem k tomu, že nepožádal církevní úřady o svolení ke stavbě, nebyla kaple po dokončení vysvěcena a zůstala prázdná. Až v roce 1888 došlo k jejímu vysvěcení a zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Páně. V těchto letech byla kaple také vybavena interiérem a dřevěnou sochou Krista. Památkově chráněná je kaple od roku 1958. Na počátku 90. let 20. století byly opraveny fasády, v roce 1990 bylo zcizeno vnitřní vybavení včetně sochy Krista.

Více informací o kulturní památce lze nalézt v Památkovém katalogu NPÚ.

Další zajímavé články z tisku:

Mladá fronta DNES, 29. 5. 2018: Zchátralá kaple prochází opravou, na kterou čekala několik let.

Novinky.cz, 24. 8. 2018: Obec vrátila kapli její původní podobu.

Českobudějovický deník, 24. 8. 2018: Češnovická kaplička opět září do kraje.

Českokrumlovský deník, 28. 6. 2018: Kapličku v Češnovicích postavili podle Hluboké.