„Pro každou památku je nejlepší, pokud se do ní podaří navrátit každodenní život a to se myslím v tomto případě podařilo,“ ocenil příkladný přístup vlastníka památky Ing. Václav Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Na počátku tříleté rekonstrukce bylo nutné vyměnit střešní krytinu, aby do objektu nezatékalo a jeho stav se nadále nedegradoval. Na základě nálezů vnitřní výmalby z 19. a první poloviny 20. století se investor rozhodl přistoupit k rekonstrukci výmalby v jedné z místností, se kterou se do budoucna počítá jako se shromažďovacím prostorem pro občanské akce. Zrekonstuována zde byla i dobová kachlová kamna.

Z důvodů časové a finanční náročnosti restaurátorských prací nebylo možné výmalbu obnovit ve všech místnostech, kde byla omítka také dobře dochovaná. Investor rozhodl v současné fázi o jejím zakrytí (zakonzervování) a uchování pro budoucnost. V objektu byly částečně dochovány historické podlahové vrstvy, jak prkenné podlahy, tak cihelné dlažby, které byly ošetřeny a citlivě doplněny.

Před obnovou venkovních omítek byl restaurátorem proveden průzkum historické barevnosti a bylo rozhodnuto o návratu k autentickému řešení, odpovídajícímu nejvýznamněji dochované barokní fázi. „Náročnější výtvarné prvky fasády, včetně rekonstrukce slunečních hodin, nebyly prováděny stavební firmou, ale přímo restaurátorem, stejně jako v případě výše zmíněné obnovy interiérové výmalby,“ prozradil Václav Hájek.

Pečlivou údržbou musely projit také dveřní výplně. V případě, že zcela chyběly, byly pořízeny nové. „Díky dochovaných vzorům bylo možné provést také repliky výplní okenních otvorů, které svým tvaroslovím odpovídají typu používanému v 19. a na počátku 20. století,“ doplnil Václav Hájek.

V rámci rekonstrukce došlo i na nové instalace rozvodů a technologií (vodovody, kanalizace, elektroinstalace a vytápění). Obnovu celého objektu doplnila rekultivace nejbližšího okolí v podobě přístupových chodníčků a opravy vjezdové brány do areálu, včetně osazení nových vjezdových vrat a vstupní branky.

Obec Čakov financovala celou rekonstrukci za významné pomoci příspěvku z dotačního titulu Ministerstva kultury České republiky „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“.

Farnost v Čakově je doložena již od 14. století, ale po roce 1620 zanikla a Čakov býval přifařován k různým okolním kostelům (Dubné, Křemže, Lhenice, naposledy Brloh). Roku 1781 byla v Čakově zřízena lokálie a v roce 1794 opět povýšena na faru. Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice. Další chráněnou památkou v Čakovci je raně gotický kostel sv. Linharta, který tvoří dominantu v širokém okolí obce.

Více informací o faře v Čakově naleznete v Památkovém katalogu.

Více o obci Čakov na stránkách wikipedie zde a na www.cakov.cz.