Počasí nakonec Mezinárodnímu dni památek přálo a obešlo se bez deště, všechny akce tak mohly proběhnout dle  naplánovaného programu. Členové spolku Císařský regiment z Tábora se postaral o vytvoření dobové atmosféry, návštěvníci si mohli nejen prohlédnout ale i vyzkoušet, jak složité bylo například držet několik metrů dlouhou píku nebo nosit na hlavě helmici. Polní kuchyně nabízela ochutnávky dobových jídel, například vinnou kaši, šoulet (hrách s kroupy) nebo masové koláče.

Šermíři českobudějovického spolku Fedrfechtýři se postarali o velkolepou podívanou, nechyběly souboje, ovládání a házení praporů, bubnování a dokonce i výstřely z děla. A to vše dokořenili pořádnou dávkou humoru. Pro velký úspěch bylo odehráno o jedno šermířské vystoupení navíc.

Taneční spolek Fioretto z Českého Krumlova předvedl v několika vystoupeních tance pozdní renesance. Přihlížející si užívali nejen dobovou hudbu doprovázenou ladnými pohyby tanečníků v krásných renesančních kostýmech.

Vrcholem celého dne byla hraná scénka z doby třicetileté války v podání ochotníků - pracovníků z Národního památkového ústavu a spolků Fedrfechtýři a Císařský regiment, která sklidila velký potlesk.

Zejména rodiny s dětmi přilékali ukázky výcviku koní, který předvedly jezdkyně Barbora a Daniela Šnejdová a komentářem doprovodila Romana Šnejdová. Nespočet dětí využilo možnosti svezení se na koíkovi Toníkovi a kobylce Žofce, která byla osedlána dámským sedlem.

V přednáškovém sále proběhla dopoledne přednáška Moniky Konrádové z Národního památkového ústavu o průběhu třicetileté války v jižních Čechách. Odpoledne sem přilákala návštěvníky hudba v podání vokálně-instrumentálního souboru Chairé pod vedení Josefa Krčka, kteří předvedli svoje umění hry na dobové nástroje.

Po celý den mohli návštěvníci pozorovat při práci kamenického mistra Tomáše Frantu, někteří si kamenické nástroje i vyzkoušeli.

Výstava v galerii přinesla kromě podrobných inforamcí na panelech také možnost prohlédnout i předměty zapůjčené ze sbírek NPÚ, například dobové chladné a palné zbraně a části historických koňských postrojů. Nejvíc zaujal o císařský praporec, pod kterým jeho armáda bojovala v bitvě na Bílé hoře, a zakrvácená košile, kterou měl hrabě K. B. Buquoy na sobě v okamžiku své smrti. Výstavu v trochu menším rozsahu je možné si prohlédnout až do konce června 2019.