V březnu 2020 byl odebrán zatím poslední vzorek dendrochronologické analýzy, který měl za cíl datovat dřevěné konstrukce kostela sv. Michaela v Jistebnici. “Vyhodnocení vzorků, odebraných z dřevěných partií kostela, nám umožní zařadit jednotlivé stavební etapy kostela do historických souvislostí a pomůže při dalším zkoumání stavebního vývoje kostela,“ prozradil David Javorský z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Výzkum provádí Národní památkový ústav ve spolupráci s Ing. Tomášem Kynclem z DendroLab Brno od roku 2017.

Výsledky všech dosud provedených analýz přinesly zajímavá zjištění, ale zároveň s tím i mnoho otázek. Kostel sv. Michaela již zdálky poutá pozornost svou věží, málokdo tuší, že je pod omítkou v nejvyšším ochozovém patře schovaná dřevěná kostra se zděnou výplní. „Kolébku hrázděných konstrukcí u nás bychom hledali spíše v severních a severozápadních Čechách. V rámci Jihočeského kraje se jedná o unikát, který snese nejpřísnější srovnání s obdobnými konstrukcemi v Česku,“ prozrazuje Javorský. Proč tehdejší stavitelé použili tuto pro jižní Čechy neobvyklou hrázděnou konstrukci? To je podle Davida Javorského vcelku jasné. „Rychlost výstavby, menší spotřeba dražších materiálů jako je kámen či malta a hlavně hmotnost. Věž už se kvůli stabilitě zřejmě nedala navyšovat klasickým kamenným zdivem,“ uvažuje. Otázkou však zůstává, proč se tehdejší majitel rozhodl věž tímto způsobem navyšovat. Ještě zajímavější je tato konstrukce pro své stáří. „Dřevo na její realizaci bylo skáceno na přelomu let 1567/68, čímž se řadí k nejstarším datovaným konstrukcím svého druhu v rámci celé ČR,“ dodává Javorský.

Kostel prochází od roku 2017 rozsáhlou obnovou. Postupně je měněna střešní krytina, při které dochází k drobným opravám krovů. Obnoveno bylo taktéž ochozové patro, kde musela být vyměněna i velká část původních trámů. „Na hrázděné konstrukci zůstalo přibližně 40 % dřevěných prvků ze 16. století, zbytek musel být nahrazen vzhledem k havarijnímu stavu novými trámy,“ prozradil Javorský.

Našly se zde i zbytky starších trámů, které kdysi tvořily jednotlivá patra věže kostela. Sondy potvrdily jejich dataci do období gotické přestavby kostela, tj. do 2. pol. 14. stol. Stáří krovu báně se podařilo datovat do 2. pol. 18. stol. V kostelní věži se kromě této konstrukce dále nacházejí zvonové stolice, jejichž nejstarší vývojová fáze je datována do období kolem roku 1530.

Výzkum odhalil, že dřevo na zhotovení krovu nad lodí bylo smýceno na přelomu let 1557/58, jen deset let před tím, než se začalo se stavbou hrázděné konstrukce části věže. Proč po tak krátkém časovém období přistoupil majitel kostela k jeho další přestavbě? Památkáři se domnívají, že vznik krovu nad lodí a následný vznik hrázděného ochozového patra na věži je důkazem hospodářského rozmachu městečka na konci 16. století za vlády Ladislava II. z Lobkovic. „Ale tvrzení musí být podpořeno ještě v historických pramenech,“ dodává Javorský.

Z výzkumu dále vyplynulo, že stropní a vazné trámy krovu nad lodí byly vyměněny jen jednou, v 2. pol. 19. st., ostatní části krovu nad lodí kostela se dochovaly původní z 16. století. „Bylo to pro nás velmi překvapivé zjištění, domnívali jsme se, že je celý krov mladší,“ prozrazuje David Javorský a dodává, že se jedná o tzv. klasový typ krovu. Situace je složitější u krovu nad presbytářem. Odebrané vzorky naznačují, že tato část krovu byla vystavěna společně s krovem nad lodí, ale některé části byly mnohokrát a rozsáhle opravovány, někdy i provizorně.

Nepřehlédnutelné jsou také střílnové otvory na severní straně sakristie, viditelné i z přilehlého hřbitova. Proti komu se místní obyvatelé v 2. pol. 15. století bránili? Vzniklo snad obranné polopatro jako reakce na majetkové spory a ozbrojené konflikty mezi Táborem a sousedními celky, které drželi Rožmberkové? „To vše jsou jen hypotézy, které budeme prověřovat studiem archivních historických pramenů a srovnávacími studiemi,“ nastínil plány památkářů Javorský.