„Letošní sezóna byla důležitá mimo jiné z toho důvodu, že památky v naší správě nebyly ani jednou uzavřeny kvůli covidu, jako tomu bylo v předchozích dvou letech. Tato sezóna nám tak ukázala aktuální stav a trendy v návštěvnosti a ve výnosech ze vstupného“, říká Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích.

JIHOČESKÝ KRAJ

Na jihočeské památky si od začátku roku do konce října našlo cestu téměř 700 tisíc platících návštěvníků (699 108 osob). Je to o 13 % více než v loňském roce, avšak v porovnání s rokem 2019 návštěvnost poklesla o 34 %.

I přes citelnou ztrátu organizovaných skupin zahraničních turistů se nejnavštěvovanějšími jihočeskými památkami staly zámky Český Krumlov (186 775 osob) a Hluboká (166 455 osob). Nejvýraznější propad v návštěvnosti zaznamenal hrad Landštejn, kam zamířilo o 23 % turistů méně než v roce 2021. Výrazný útlum zájmu návštěvníků pocítili i na Červené Lhotě. „V reakci na četné návštěvnické dotazy musíme konstatovat, že nezanedbatelnou roli v tom hrál fakt, že byl zámecký rybník napuštěný pouze na poloviční hladinu. Toto omezení sice nebylo vizuálně nápadné, rozhodující bylo pozastavení provozu půjčovny pramiček. Pokles návštěvnosti na cca 44 tisíc návštěvníků, však měl i svá pozitiva. Návštěvníci měli více osobního prostoru, nemuseli dlouho čekat na prohlídku a při návštěvě zámeckých interiérů zažívali luxus skoro privátní návštěvy“, zhodnotil kastelán Tomáš Horyna. 

Výnosy ze vstupného lze špatně srovnávat s předchozími lety, jelikož se zásadně proměnila i cenová politika celého Národního památkového ústavu. Letos byly zrušeny rozdíly ve výši vstupného mezi domácími turisty a cizinci a dále se změnil výpočet dětského vstupného, kdy děti ve věku 6 až 17 let platí 40 % z výše plného vstupného. Výnosy ze vstupného do konce října činí téměř 155 mil. Kč.

Oproti předchozím rokům správy památkových objektů evidují pokles rezervací zájezdů a nárůst individuálních návštěvníků. Podle správy zámku v Českém Krumlově si vstupenku na některou z prohlídkových tras zakoupilo pouze 15 % z celkového počtu návštěvníků procházejících zámeckým areálem. „Na zámku v Třeboni jsme pocítili šetření návštěvníků, kteří se spokojili vesměs jen s jednou prohlídkovou trasou“, doplňuje kastelán Vít Pávek. To potvrzuje i kastelán hradu Zvíkov Aleš Kadlčák: „Návštěvníci si během léta více vybírali, jaké služby si zvolí. To dříve nebylo tak patrné, ale v případě Zvíkova je to pochopitelné. Součet cen parkoviště, vstupy, lodní doprava, konzumace, propagace dává za jeden den v součtu tisíce korun. Turisté dost šetří právě na naší trase, vystačí si s procházkou v parku.“  

Obnova památek

I přes zvýšené náklady na energie, stavební materiál a služby mohla v letošním roce pokračovat obnova a restaurování bez výraznějšího omezení. Na hradě Nové Hrady byla dokončena poslední etapa obnovy příkopu a nadále pokračuje oprava provozního zázemí v domku před hradem. Letošní investice dosáhly částky 4, 65 mil. Kč. Na hradě Landštejn byla ukončena první fáze konzervace vnějších stěn a oprava románské kaple, která byla již v průběhu října zpřístupněna návštěvníkům v rámci nové trasy. Na zámku Dačice byly v červnu po dvouleté přestávce opět zpřístupněné reprezentační sály v přízemí, které byly uzavřeny kvůli stavebním pracím na odvlhčování a následném restaurování výzdoby interiérů. „Po desítkách let, kdy byly klenuté sály vybíleny, mohou návštěvníci obdivovat restaurovanou iluzivní výmalbu stropu a šablonový vzor na stěnách. Díky obnovené výmalbě, spolu se zařízením místností podle dobových fotografií, mají místnosti originální atmosféru šlechtických interiérů přelomu 19. a 20. století“, informuje kastelánka Kristýna Dvořáková. Největší radost správě zámku Červená Lhota udělalo dokončení pětiletého restaurování stropu zámecké jídelny i reinstalace interiéru pánské ložnice. „Rekonstrukční práce na zámecké vodárně způsobily, že poprvé po 8 letech byla na zámku opět pitná voda. Pro někoho je to samozřejmost, my to vnímáme jako velký dar. Rozběhla se projektová příprava generální rekonstrukce hráze Zámeckého rybníka. Již teď je jasné, že půjde o veliký objem prací, které mohou přinést i z hlediska odborného poznání historie rybníka řadu zajímavých odpovědí. Našli jsme také čas na dílčí rekonstrukční práce v podkrovních prostorách zámku, které dosud nejsou zpřístupněny veřejnosti. Dokončili jsme projektovou přípravu všech doprovodných stavebních prací, které budou souviset s vybudováním tepelného čerpadla. Hřeje nás už sama představa, že staletí nevyhovující klimatická situace zámku bude snad v dohledné době zlepšena“, pochvaluje si kastelán Tomáš Hofbauerová. Správa zámku Vimperk se v letošním roce soustředila na dokončení projektování a potřebnou administraci stavebních akcí. „V této chvíli máme dokončeno a připraveno 8 projektů pokrývajících opravy za více než 315 mil. Kč. Tyto projekty jsou součástí nebo přímo souvisí s dotačním programem MK ČR Péče o národní kulturní dědictví I. a v několika plánovaných etapách je budeme postupně realizovat. Začít bychom měli už v letošním roce menší akcí -  zahájením opravy střechy na Černé bráně a vytvořením odvodnění severního křídla Dolního zámku. Další stavební práce zahájíme na začátku stavební sezóny v příštím roce a budou se týkat Horního zámku a jeho střech, fasád, nádvoří a vybraných interiérů pro zázemí zámku. Stavební obnova je plánována bez omezení návštěvnického provozu“, shrnuje kastelán Vojtěch Brož.

Zimní provoz

Návštěvnický provoz bude na vybraných památkách probíhat až konce prosince. Hrad Nové Hrady bude až do konce listopadu nabízet každou středu a pátek od 13:00 komentovanou prohlídku hradními interiéry, které připomínají historii rodu Buqouyů. Od úterý do pátku mezi 10:00 až 14:30 bude zpřístupněn hradní příkop. Návštěvníci mohou zamířit také na zámek v Třeboni. Prohlídky rožmberskými reprezentačními interiéry se budou konat od čtvrtka do neděle až do 27. 11., soukromá schwarzenberská apartmá budou přístupná do 20. 11. Následně tu budou od 1. do 16. 12. probíhat vánoční prohlídky vždy od čtvrtka do neděle. Hradní muzeum a věž v Českém Krumlově bude možné navštívit denně kromě pondělí až do 22. 12. Zimní prohlídkovou trasu zámku Hluboká mohou zájemci navštívit denně mimo pondělí od 9:00 do 15:30 také do 22. 12. Po měsíční pauze, nutné na úklid a údržbu, se v prosinci opět otevře Muzeum Vimperska na zámku Vimperk. Otevřeno bude od pátku do neděle mezi 11. až 16. hodinou až do 18. 12.

PLZEŇSKÝ KRAJ

Dvanáct státních památek v Plzeňském kraji od začátku ledna do 30. října navštívilo více než 235 tisíc platících (235 441osob). Je to o 8 % více než v loňském roce, avšak v porovnání s rokem 2019 návštěvnost poklesla o 11 %.

Pozici nejvyhledávanější státní památky v Plzeňském kraji si udržel hrad Rabí (54 528 osob). Do třetice nejnavštěvovanějších památkových objektů patří hrady Velhartice (44 299 osob) a Švihov (36 549 osob). Skokanem roku se stal zámek v Červeném Poříčí, který navštívilo třikrát více turistů než vloni. Přilákaly je nově otevřené interiéry v obnovené budově předzámčí s výstavou o šlechtických dětech.

Oproti loňskému roku vzrostly i výnosy ze vstupného, které do konce října činí téměř 24, 6 mil. Kč. Výnosy lze však špatně srovnávat s předchozími lety, jelikož se zásadně proměnila i cenová politika celého Národního památkového ústavu. Letos byly zrušeny rozdíly ve výši vstupného mezi domácími turisty a cizinci a dále se změnil výpočet dětského vstupného, kdy děti ve věku 6 až 17 let platí 40 % z výše plného vstupného.

S letošní sezónou jsou správci památek spokojení, jak potvrzuje kastelán kláštera Kladruby Milan Zoubek: „Už čtvrtým rokem nabízíme prohlídky ´pouze´ interiéru klášterního kostela, a přesto se podařilo zvýšit návštěvnost oproti loňskému roku a téměř se přiblížit předkovidovému roku 2019. Z kulturních akcí se uskutečnily i ty, které se během covidu konat nemohly a podařilo se znovuotevřít i expozici Archivu vůní.“ Zvýšený zájem o kulturní akce ze strany návštěvníků potvrzuje i správce selského dvora U Matoušů v Plzni-Bolevci Martin Kolovský, který evidoval o 7 tisíc osob více než vloni (celkem 10 325). „Letos se podařilo zrealizovat několik oblíbených akcí, mezi kterými nevýrazněji vystupuje masopust ze začátku roku. Jednalo se o obnovení tradice na bolevecké návsi ve spolupráci s místními obyvateli a městským obvodem Plzeň 1. Akci nakonec navštívilo přes 5000 lidí. Další akce byly spojeny s Velikonocemi nebo podzimním posvícením. Selský dvůr U Matoušů se stal centem folkloru na Plzeňsku a spolupracuje s plzeňskými folklorními soubory“, informuje Martin Kolovský. Návštěvnost si pochvalují i na manětínském zámku, která byla nejvyšší za poslední tři roky (13 113 osob). „S potěšením pozorujeme návrat zájmu o památky. Subjektivně však vnímáme pokles návštěvnosti u seniorské populace, což může být způsobeno přetrvávajícím strachem z covidové nákazy, nebo zvýšením nákladů na energie, dopravu a služby“, komentuje Renata Steidlová ze správy zámku.

Obnova památek

Za největší úspěch považují na hradě Švihov dokončení skoro třicetiletého restaurování renesančního kazetového stropu ze zámku Dobrovice, který je v současné době nainstalovaný v tanečním sále hradu. Na zámku Nebílovy po celý rok probíhá rekonstrukce barokního parteru zámecké zahrady za 25 mil. Kč, kdy se dokončuje obnova ohradních zdí a rekonstrukce fontány. Zrekonstruovaná část barokní zahrady bude návštěvníkům zpřístupněna v příštím roce. V klášteře Kladruby finišují s projektem IROP "Život v řádu". V srpnu byla dokončena stavební fáze obnovy, v listopadu začnou práce na instalaci prohlídkových okruhů a provozních a výstavních prostor. Celkem bylo restaurováno více než 175 uměleckých předmětů, převážně z depozitáře kláštera Kladruby. „Hotovy jsou i některé kopie mobiliáře, jako například postele do mnišských cel, lavice v noviciátu, textilní vybavení cel, řeholní oděvy, předměty denní potřeby mnichů“, upřesňuje kastelán Zoubek. Nezaháleli ani na hradě Velhartice. „V letošním roce se naplno rozběhla oprava vnějšího pláště východní strany Huertova křídla, práce probíhají dle harmonogramu a výsledek je zatím myslím velmi dobrý. V zimě se budeme dál intenzivně věnovat pokračování stavební obnovy v rámci akce Šumavská klenotnice“, informuje kastelán Matěj Mejstřík. Stavební obnova na zámku v Horšovském Týně podle kastelána Jana Rosendorfského na první pohled stagnovala, ale to jen proto, že se fyzicky stavělo jen málo. „Zato jsme provedli stavebně historické průzkumy Vdovského domu a Loretánské kaple, a tím pádem máme dva krásné projekty pro stavební povolení. Také máme už zcela připraven projekt na dokončení rekonstrukce hradní kaple“, říká kastelán Rosendorfský.

Podzimní provoz památek

Přestože většina památek uzavřela své brány veřejnosti, na selském dvoře U Matoušů v Plzni-Bolevci bude návštěvnický provoz probíhat i v listopadu a prosinci. Areál bude otevřen od úterý do pátku mezi 10. až 15. hodinou, prohlídky obytného stavení s průvodcem se v tyto dny budou konat vždy v 11:00 a 13:00. Neoddechne si ani správa zámku Horšovský Týn, kde bude od 4. do 10. 11. probíhat 15. ročník Mezinárodního filmového festivalu Juniorfest. „Bude se promítat v zámeckém kině Václava Vorlíčka, udělíme dvě hlavní festivalové ceny Zlatá rafička a zažijeme den s Českou televizí“, popisuje kastelán Jan Rosendorfský. Poté se pustí do přípravy adventního programu a jubilejního 30. ročníku vánočních prohlídek zámku ve dnech 26. až 31. 12.

KRAJ VYSOČINA

Návštěvníci se na státní památky v kraji Vysočina po dvou sezónách ovlivněných covidem začínají vracet. Od začátku roku do konce října přišlo 92 286 osob. Je to o 14 % více než vloni.

O zámek v Náměšti nad Oslavou byl zájem dokonce vyšší než v roce 2019. „Máme radost zejména z toho, že se po dvou létech mohly bez omezení uskutečnit všechny naše zásadní kulturní akce: Fesitvaly Concentus Moraviae a Folkové prázdniny, zámecké koncerty, víkend netradičních prohlídek v rámci dnů EHD Oživený zámek, večerní prohlídky s divadlem a další. Také návštěvnost se téměř vrátila na hodnoty roku 2019. Zásadní změny v chování návštěvníků nepozoruji, spíše jsem vnímal jejich uspokojení z toho, že se život na památkách zase vrací do běžného režimu“, říká kastelán Marek Buš. Sezónu si pochvaluje i kastelán hradu Lipnice Marek Hanzlík: „Sezona byla výborná. Návštěvnost byla o něco málo menší než minulý rok, ale přesto velmi dobrá, téměř 29.000 návštěvníků. Navázala tak na rekordní návštěvnost v minulém „covidovém“ roce.“

Celková návštěvnost v porovnání s rokem 2019 však poklesla o 40 %. Hlavní příčinou byl omezený provoz na zámku v Telči, kde stále probíhá rozsáhlá obnova. Po dobu čtyř měsíců tu byla přístupná pouze jedna prohlídková trasa s omezenou kapacitou návštěvníků ve skupině.  „Turistická sezóna 2022 byla poslední, která nefungovala v plném rozsahu. Revitalizace památky se blíží do finále a návštěvníci se tak mohou v příštím roce těšit na zpřístupnění současných prohlídkových okruhů a dvou nových“, slibuje Lucie Norková ze správy telčského zámku.

Oproti loňskému roku vzrostly výnosy ze vstupného, které do konce října činí více než 10, 5 mil. Kč.

Obnova památek

Na hradě Lipnice se podařilo dokončit první etapu výměny šindelové krytiny na střechách Thurnovského paláce a instalovat venkovní osvětlení nádvoří hradu. Akce stála přes 4 mil. Kč. Pokračovalo se drobnými opravami na nástupním mostě do hradu a opravou omítek v hradní pokladně. Na zámku v Jaroměřicích pokračuje rekonstrukce elektroinstalace a slaboproudých systémů. Na náměšťském zámku se zásadní stavební akce neodehrály. „Řešili jsme na počátku roku haváriii vodovodu v areálu zámku, jinak probíhala běžná drobná údržba. V této době právě probíhají opravy nadstřešních částí několika komínových těles na hlavní budově zámku, do konce roku bude také znovu postavená část stržené zdi pod francouzskou zahradou, kdy hrozilo její zřícení. Na dalších částech této zdi probíhá statický průzkum a zpracovává se projektová dokumentace. V příštích letech nás bude čekat nutná stabilizace celé opěrné zdi ve svahu pod zahradou“ vysvětluje kastelán Buš.

Nejrozsáhlejší stavební práce probíhají na zámku v Telči. „V zámecké zahradě v arkádách došlo k obnově omítek a zrestaurování zaniklých maleb. Celkově proběhla revitalizace zámecké zahrady, nově byla vybudovaná závlaha a částečně byla obnova síť cest. Na fasádě starého paláce byly obnoveny malby na renesančním štítu. Novou podobu získala i zámecké pokladna“, namátkou vyjmenovává Lucie Norková nejzásadnější práce.