Po stopách šlechtických rodů
Dlouhodobý a úspěšný projekt Národního památkového ústavu
Po stopách šlechtických rodů je název projektu, který v letech 2012-2023 organizuje Národní památkový ústav ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky a dalšími vědeckými a paměťovými institucemi.
Jeho cílem je výzkum a prezentace odkazu šlechtických rodů zemí Koruny české, jejichž někdejší rezidence Národní památkový ústav spravuje. Každoročně se projekt zaměřuje buď na konkrétní rod, nebo reflektuje specifická témata spjatá se šlechtou.
Nápad na tento projekt se zrodil v roce 201o při přípravě výstavy Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Výstava, která byla k vidění od května do srpna 2011 ve Valdštejnské jízdárně v Praze, se stala součástí Rožmberského roku 2011. Následujícího roku odstartoval projekt Po stopách šlechtických rodů, jehož první ročník byl věnovaný rodu Pernštejnů.
2023: Harrachové – vznešenost zavazuje
Proč rod Harrachů? Letos uplyne 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Připomeneme také 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů v Čechách a také státní zámek Janovice u Rýmařova jsou hlavními objekty 13. ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů Národního památkového ústavu tentokrát s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje.
2022: Rok šlechtických zábav
Šlechtické zábavy. Triumfální vjezdy. Turnajová klání. Lovecké kratochvíle. Opulentní hostiny. Plesy a divadla. Zahradní slavnosti. Ohňostroje. Luxus, noblesa a elegance... Jak se dříve šlechta bavila? Krátila si pouze dlouhé chvíle, nebo se za velkolepou podívanou skrýval i hlubší význam? To vše připomene Rok šlechtických slavností. Dvanáctý ročník prestižního projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů se zaměří na fenomén šlechtických zábav a slavností v nejširším významu.
Více o projektu a jednotlivých aktivitách.
2021: Rok osvícenské šlechty
Projekt Rok osvícenské šlechty byl už jedenáctou akcí v dlouhodobém projektu Po stopách šlechtických rodů, který pořádá Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Osvícenství – myšlenkový proud, srovnatelný v dějinách evropské civilizace pouze s humanismem, přinesl v polovině 18. století do habsburské monarchie myšlenky svobody, kritického myšlení a touhu měnit po staletí nehybnou společnost k lepšímu. Nové podněty, přicházející do střední Evropy z vyspělých zemí západní Evropy, nejdříve zasáhly vzdělanou aristokracii, která o nezbytnosti osvícenských reforem brzy přesvědčila i vládní kruhy. Období vlády císařovny Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. proměnilo barokní monarchii k nepoznání. Stovky patentů učinily z říše moderní stát s vyspělou byrokracií a novými institucemi. Poddaným pak bylo umožněno vykročit vstříc moderní občanské společnosti, v níž se mohli setkat se základy právního státu, náboženskou tolerancí, veřejným mínění a možností nebývalého společenského vzestupu. Nositelem hlavních ideí osvícenství zůstala v habsburské monarchii zejména šlechta, působící u dvora, v armádě a diplomacii – kancléř Václav Antonín z Kaunitz-Rietbergu, hrabě Bedřich Vilém z Haugwitz, maršálové Gideon Laudon a Leopold Daun a mnozí další. Rok osvícenské šlechty, navazující na předchozí úspěšné ročníky cyklu Po stopách šlechtických rodů, chtěl však připomenout i řadu nepříliš známých intelektuálů, politiků spisovatelů, vlastenců, sběratelů umění, vědců, milovníků hudby, svobodných zednářů i šarlatánů, kteří ducha osvícenství šířili po celé střední Evropě.
Více o projektu a jednotlivých aktivitách.
2020: Valdštejnové - lvi ve službách císařů
V průběhu roku 2020 představil Národní památkový ústav jeden z nejstarších rodů na území Čech – rod Valdštejnů.
Projekt pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ se soustředil zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny, ucelené sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, které spolu s objekty názorně ilustrují bohatý odkaz zanechaný rodem Valdštejnů.
Projekt bude prezentovat valdštejnský rod prostřednictvím nové instalace na zámku Duchcov. Zavede vás do rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna, valdštejnských interiérů a divadla na zámku Mnichovo Hradiště a pomocí on-line prezentace představí duchcovskou obrazárnu k roku 1823.
V rámci celého roku se uskuteční výstavy na půdě Senátu Parlamentu ČR a Národního památkového ústavu a série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů. Celoroční projekt zahrnuje kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem na zámku Mnichovo Hradiště, speciální prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky po valdštejnské architektuře, slavnosti a edukační program pro děti – to vše na téměř 30 památkách v celé České republice.
Více o projektu a jednotlivých aktivitách.
2019: Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech
Rok 2019 byl věnován rod Gallasů a Clam-Gallasů, který je dnes spojován především se severními Čechami, ale jeho vliv sahal téměř po celé tehdejší monarchii. Garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu na Sychrově.
Rok Gallasů a Clam-Gallasů byl zahájen v březnu 2019 v Nosticově paláci. Stěžejními objekty v rámci Národního památkového ústavu byly hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn a zámek Lemberk s akcemi konanými v průběhu celé sezony včetně Hradozámecké noci, která přinesla celodenní program, do něhož se postupně zapojili výše zmíněné objekty. Večerní a noční program vyvrcholil na na Grabštejně. Bredovský letohrádek zámku Lemberk nabídl panelovou výstavu, na jejímž vzniku se podílelo i územní odborné pracoviště v Liberci.
2018: Šlechta českých zemí v evropské diplomacii
Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu se v návštěvnické sezóně 2018 vydaly za příběhy více či méně známých osobností z řad šlechty českých zemí, které svým diplomatickým uměním ovlivnily běh evropských a světových dějin. Na čtyřiceti dvou památkových objektech probíhaly výstavy a kulturní akce zaměřené na šlechtické rody, které se věnovali vznešenému umění diplomacie.
Projekt nazvaný Šlechta českých zemí v evropské diplomacii byl součástí Evropského roku kulturního dědictví 2018.
Jeho hlavním garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Veškeré informace o projektu naleznete zde.
Přehled jednotlivých kulturních akcí.
Ohlédnutí za rokem šlechtické diplomacie - přehled jednotlivých aktivit
Slavnostní zahájení projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii zaměřeného na šlechtické rody, které významně ovlivnily běh evropských a světových dějin, se uskutečnilo 20. března za účasti ministra kultury Ilji Šmída, generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové a náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy v Černínském paláci v Praze. Symbolicky tak byla zahájena sezona na státem spravovaných památkách, při níž se návštěvníci budou moci vydat po českých stopách v evropské diplomacii.
Více o zahájení projektu zde. Zpráva MZV zde.
Jednou z prvních akcí v rámci roku šlechtické diplomacie byla květinová výstava na zámku Třeboň s názvem AMARYLIS, květinová dáma ve společnosti schwarzenberské diplomacie, která ve dnech 7. - 20. dubna zkrášlila soukromé schwarzenberské apartmány. Zprávu o výstavě, doplněnou o další fotografie, si můžete přečíst zde.
Zámek Sychrov se do celorepublikového projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii zapojil 21. dubna komponovaným pořadem v zámecké oranžérii Obrazy a hudba, který představil osobnost kardinála Ludvíka René Rohana (1734–1803), jednoho z hlavních aktérů náhrdelníkové aféry Marie Antoinetty a zpovědníka krále Ludvíka XVI., v kontextu hudby pozdního klasicismu a romantismu. Průvodního slova o osobnosti kardinála Ludvíka René Rohana a historických souvislostech se ujal kastelán zámku Miloš Kadlec, o hudební doprovod se postaraly Zdena Kloubová (soprán), Marie Wiesnerová (klávesy) a Daria Kassina (housle).
Mezinárodní den památek a historických sídel oslavily některé památkové objekty speciálními prohlídkami na téma šlechtické diplomacie. Speciální exteriérové prohlídky zámku Náchod ve dnech 14. a 15. 4. provedly návštěvníky celým zámeckým areálem včetně zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie a připomněly nejenom stavební, ale i diplomatické aktivity Ottavia I. Piccolomini a rodu Piccolominiů vůbec. Hrad Šternberk připravil speciální víkendový program (21. a 22. 4.) nabízející kromě komentovaných prohlídek s restaurátory a slev na vstupném i rozšířený průvodcovský výklad s názvem "Cesta tam a zase zpátky: Příběhy diplomatů na Šternberku". Mimořádnou prohlídku věnovanou osobnosti Jana Václava Gallase, významného mecenáše a diplomata počátku 18. století, s názvem Jan Václav Gallas - diplomat ve službách císaře nabídl 24. 4. hrad a zámek Frýdlant.
Dlouhodobý projekt Národního památkového ústavu s názvem Po stopách šlechtických rodů, který se v letošním roce věnuje tématu šlechtické diplomacie, se vůbec poprvé ve své historii představil za hranicemi našeho státu. Slavnostní evropské zahájení roku Šlechty českých zemí v evropské diplomacii proběhlo v pátek 20. dubna v Bruselu, dějišti významných historických diplomatických událostí a centru současné evropské diplomacie. V bývalé bruselské tržnici Halles Saint-Géry projekt představila panelová výstava s názvem Čtyři vize evropského míru, která se zaměřila na čtyři zásadní evropské mírové projekty, iniciované nebo organizované šlechtici spjatými s českými zeměmi, jejichž někdejší rezidence a mobiliární fondy Národní památkový ústav spravuje.
Více o bruselském zahájení zde.
Reportáž ČT: Bruselská výstava představuje české země jako diplomatické srdce Evropy
Poslední dubnovou akcí, která se nesla v duchu šlechtické diplomacie, byla 29. dubna zádušní mše v kostele Petra a Pavla v Hradci nad Moravicí za někdejší majitele zdejšího zámku. Mši slouženou k 90. výročí úmrtí knížete Karla Maxe Lichnovského a k 70. výročí úmrtí kněžny Mechtilde Lichnovské hudebně doprovodili pedagogové opavské Církevní konzervatoře, sólista opery Slezského divadla Zdeněk Kapl a varhanice Zdeňka Myšková. V jejich provedení zazněla díla vrcholného romantismu, včetně písně Richarda Wagnera Gruss seiner Treuen an Friedrich August den Geliebten.
Více fotografií z akce zde.
Zdroj: https://opavsky.denik.cz/kultura_region/vzpominka-na-zamecke-pany-20180427.html
Výstava s názvem Rodina Leopolda Berchtolda II. na cestách, umístěná v hospodářské části horní zámecké budovy zámku Buchlovice, seznamuje od 1. května návštěvníky s cestovatelskými aktivitami buchlovického pána, který působil v diplomatických službách nejprve jako velvyslanec v Petrohradě a později jako ministr zahraničních věcí Rakouska-Uherska, a jeho rodinných příslušníků. Sbírku fotografií doplňuje řada zajímavých předmětů z depozitářů zámku Buchlovice a hradu Buchlov, z nichž největší pozornost budí cestovní záchod v podobě dřevěného kufru s nádobou uvnitř.
Rozhlasovou reportáž o výstavě si můžete poslechnout zde.
Průvodcem renensančními interéry třeboňského zámku se během dvou květnových víkendů ( 5. - 6. a 19. - 20. 5.) stal sám Petr Vok, který v rámci speciálních Procházek zámkem s Petrem Vokem vážně i nevážně povyprávěl o svých bohtaých životních zkušenostech i diplomatických aktivitách. Role Petra Voka se bravurně zhostil Lubomír Průcha.
Diplomatické a politické kroky šlechtického rodu Windischgrätzů připomněly ve dnech 11. – 13. května speciální prohlídky v klášteře Kladruby nazvané Vaše Excelence!, doplněné aranžemi z živých květin. Prostřednictvím jednotlivých zastavení se návštěvníci seznámili s historií, sňatkovou a kariérní politikou rodu a podívali se do ambitových chodeb kláštera, do archivu a rodové knihovny Windischgrätzů i do běžně nepřístupné kaple Všech svatých. Jejich interiéry zkrášlily nevšední květinové aranže a kompozice. Součástí prohlídky byla i „ochutnávka“ originálního parfému Eleonora White, složeného z vůní konvalinek, jasmínu, růží a citrusů, který k poctě tragicky zesnulé Eleonory Windischgrätz, kněžny ze Schwarzenbergu, namíchala parfemistka Petra Hlavatá z kladrubského Archivu vůní.
O výstavě více v tiskové zprávě, fotografie zde.
Zajímavé artefakty, které od 15. 5. obohatily interiéry I. prohlídkové trasy zámku Lysice, připomínají cestovatelské, diplomatické a sběratelské aktivity moravského šlechtice a korvetního kapitána Erwina Dubského, který se letech 1874-1876 účastnil cesty kolem světa na korvetě Erzherzog Friedrich. Střípky z jedinečné kolekce předmětů z Japonska, Číny a Severní Ameriky mohou návštěvníci vidět pouze v letošní sezóně.
Cesty hraběte Erwina Dubského inspirovaly podobu nově instalované kavárny Café Dubsky na nádvoří zámku. Čistý, do nejmenších detailů promyšlený design pracoval s unikátními fotografiemi ze zdejších sbírek, barevnost interiéru vychází z erbovních barev rodu Dubských.
Celosezonní výstava s interaktivními prvky v budově bývalého hradního pivovaru ve Velharticích s názvem Ve službách krále – Buškové z Velhartic v evropské diplomacii 14. století , která vznikla ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR a nakladatelstvím, vypráví prostřednictvím archeologických nálezů a replik dobových předmětů příběh každodenního života majitelů hradu i jejich diplomatické kariéry ve službách Lucemburků.
Na otázku, zda byl kníže Metternich uzurpátor nebo nepochopený génius, jemuž šlo o zachování míru v Evropě, se snažil odpovědět dvoudenní seminář na zámku Kynžvart ve dnech 20. a 21. 5. s názvem "Evropa 19. století - v péče nebo ve spárech Metternicha?". Nedělních přednášek na dané téma se zhostili dva přední evropští historici prof. Wolfram Siemann a doc. Miroslav Šedivý. Pondělní workshop, který probíhal přímo v kancléřově knihovně, byl zasvěcen praktickému výkladu o práci historika.
Životní osudy umělecky založené kněžny Mechtilde Lichnovské (1879–1958), manželky německého diplomata Karla Maxe Lichnovského, přiblížila přednáška PhDr. Evy Kolářové s názvem Na výsluní i ve stínu, která se konala 31. 5. na zámku v Hradci nad Moravicí.
V pátek 1. června byla v přízemních prostorách Horního zámku Benešova nad Ploučnicí otevřena sezonní výstava Vilém Kinský - diplomat ve službách Albrechta z Valdštejna 1630-1634. Jejím cílem je připomenout roli a diplomatické aktivity hraběte Kinského při spiknutí generallisima císařské armády, frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna proti císaři Ferdinandovi II. Štýrskému. Kromě portrétů příslušníků rodu Kinských jsou k vidění i erby, podpisy, ale i řada listin. Unikátní je například listina, kterou císař Ferdinand jmenuje Viléma Kinského do hraběcího stavu. Vernisáže se zúčastnil zástupce rodu Kinských, hrabě Francesco Kinsky dal Borgo s rodinou, který Českou republiku navštívil poprvé. Fotografie z výstavy a jejího slavnostního zahájení zde.
Díky výstavě s originálním názvem Metter(m)nich se široké veřejnosti od 1. června otevřely vůbec poprvé brány bývalé plaské prelatury, která byla sídlem nejenom opata, ale po zrušení kláštera i rodiny Metternichů. Výstava prostřednictvím panelů s fotodokumentací i několika dochovaných kusů původního mobiliáře seznamuje návštěvníky s využíváním jednotlivých pokojů, jejich tehdejším vybavením i osudy členů rodiny Metternichů a jejich každodenním životem v Plasích. 
Působení české šlechty v Itálii v 17. až 19. století připomnělo odborné kolokvium "Vyslanci českých zemí v Itálii v 17. - 19. století" , které Národní památkový ústav uspořádal 7. června na půdě velvyslanectví ČR v Římě. Kromě delegace NPÚ pod vedením náměstka pro správu památkových objektů NPÚ Ing. Rudolfa Pohla se kolokvia účastnili i odborníci z římské univerzity La Sapienza, zástupci Českého historického ústavu v Římě a členové krajanských spolků. V rámci kolokvia vystoupili doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. (FF UK) s prezentací na téma Vyslanci z českých zemí v Itálii v 17. až 19. století, Mgr. Milena Hajná Ph.D. M.A. (NPÚ) s výkladem o odrazu diplomacie v dobové literatuře a Mgr. Kateřina Cichrová (NPÚ) s prezentací věnovanou Zlatému eggenberskému vozu a diplomatické misi Jana Antonína z Eggenbergu v roce 1638 ve Vatikánu. Současně byla v prostorách velvyslanectví instalována stejnojmenná panelová výstava, připravená přímo pro Itálii. Pro velký úspěch bude vystavena od 26. září v budově Zastupitelského úřadu ČR ve Florencii.
Sezónní výstava s názvem "Císař-církev-rodina. Tajemství úspěchu rodu Metternichů" , která je od 8. 6. k vidění na zámku Kynžvart, reflektuje význačné členy rodu Metternichů i příčiny, které vedly k jejich vzestupu do nejvyšších pater společnosti. Dobové záznamy, kolekce diplomatických darů a jiné artefakty se pokusí odpovědět na otázku, v čem tkvěl úspěch rodu.
Součástí vernisáže bylo i ukončení ročního edukativního programu „Poznej život diplomata“, který byl realizován ve spolupráci se ZŠ Lázně Kynžvart.
Reportáž ČT o výstavě zde.
Diplomatické aktivity příslušníků rodu Schwarzenbergů přestavují hned dvě výstavy: výstava na zámku Hluboká s názvem Schwarzenbergové v diplomatických službách a výstava na zámku Český Krumlov pojmenovaná Střípky z diplomatických cest.
Výstava na dalším z jihočeských objektů, hradě Nové Hrady, vypráví o rodě Buquoyů a historii jejich pražského paláce, v němž od roku 1919 sídlí francouzské velvyslanectví . 
Ani v měsíci červnu nebyli návštěvníci zámku Třeboň ochuzeni o speciální prohlídku renensančními interiéry s názvem Procházka zámkem s Petrem Vokem vážně i nevážně. Prohlídky se konaly ve dnech 2., 3., 9., 10., 23. a 24. 6.
Přednáška profesora Jaroslava Pánka Politika - svědomí - odpovědnost. Poslední Rožmberkové v české a evropské diplomacii, zahájila 22. června ve Schwarzenberském sále zámku Třeboň pětidílný přednáškový cyklus s názvem Mocní majitelé třeboňského zámku. Přednáška přiblížila dvě mimořádné postavy předbělohorských českých i středoevropských dějin – Viléma z Rožmberka (1535-1592) a Petra Voka z Rožmberka (1539-1611), jejich působení i vyváženost vztahu k českému národu, vlasti i ostatní Evropě.
Tříhodinový Kurz etikety a umění diplomacie pod vedením pana Ladislava Špačka, který se uskutečnil 24. 6. na zámku Kynžvart, naučil absolventy správnému chování ve společnosti, držení těla a gestikulace, jak se upravit a vhodně obléci, jak pozdravit, uvítat, ale i rozloučit se nebo jak se chovat vůči osobám druhého pohlaví.
Slopečenské odpoledne Jak se žilo... 1918-1938 na zámku Jezeří v sobotu 30. června otevřelo výstavu Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Max Lobkowicz a Jan Masaryk - přátelství a diplomaice a novou expozici v zámeckých interiérech, která se věnuje kulturnímu, společenskému, politickému, ale i běžnému životu v období 1. republiky a v neposlední řadě i vztahu dvou diplomatů - Maxe Lobkowitze a Jana Masaryka.
Zdroj: https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/zamek-jezeri-chysta-novou-expozici-s-nazvem-jak-se-zilo-20180611.htmlAkce, která se nesla v duchu první republiky, nabídla koncertní vystoupení sester Havelkových a ukázky tehdy módního tance charleston v podání taneční skupiny Bolly Ladies. Labužníci ocenili občerstvení v prvorepublikové kavárně s nabídkou zákusků podle dobových receptů. Výstavu je součástí prohlídkového okruhu Zámecké interiéry a je ke zhlédnutí do 26. 8. 2018.
Zdroj: https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/zamek-jezeri-chysta-novou-expozici-s-nazvem-jak-se-zilo-20180611.html 
Výstava nazvaná Půta Švihovský, diplomat konce středověku, kterou první červencový den otevřeli na hradě Švihov, je věnovaná osobnosti Půty Švihovského z Rýzmberka, jednomu z předních šlechticů a politiků konce středověku v jagellonských Čechách. Výstava si klade za cíl přispět k představení této téměř neznámé osobnosti široké veřejnosti. Ve speciálně zpřístupněné místnosti v rámci prohlídkového okruhu Hrad je vystaven výjimečný deskový obraz Epitaf Půty Švihovského, který patří mezi vrcholná umělecká díla přelomu 15. a 16. století. Obraz zapůjčený z Národního muzea v Praze bude na Švihově k vidění do konce srpna, stejně jako celá výstava.
Galerie hradu Rožmberk hostí od 4. 7. výstavu Buquoyové a umění diplomacie v 18. a 19. století s podtitulem Hyalitová partie aneb "dáma bere krále". Výstava se zaměřila na životní osudy tří výrazných osobností tohoto šlechtického rodu, které se svými počiny nejenom v rámci udržování dobrých diplomatických vztahů zapsaly do historie. Ústředními postavami jsou Jiří František Buquoy (1781-1851), známý polyhistor, vynálezce a autor ekonomických a politických úvah, jeho manželka Marie Gabriela Buquoyová, roz. hraběnka Rottenhanová (1784-1863), která byla svému muži rovnocennou partnerkou v osobním životě i v podnikání ve sklářském průmyslu, a mladší bratr Jiřího Františka Ludvík Arnošt Buquoy (1783-1834), který byl v útlém věku přijat do Řádu Maltézských rytířů a předurčen pro diplomatickkou kariéru. Vizuální atraktivitu výstavy umocňují nádherné předměty z hyalitového skla. K vidění jsou faksimile korespondence a ikonografických materiálů. Pro dětské návštěvníky jsou k dispozici pracovní listy, které je podrobněji seznámí s produkcí buquoyských novohradských skláren a s osobnostmi stojícími za jejich světovým věhlasem, pro nejmenší kreativní omalovánky s motivy anglické a francouzské módy 19. století. Pro malé i velké návštěvníky jsou připraveny tvořivé dílny, v jejichž rámci si budou moci vyzkoušet kreativní tvorbu zdobení skla a porcelánu a odnést si na památku svůj vlastní hrneček či sklenici s originálním květinovým motivem.
Nádvoří zámku Horšovský Týn se během sváteční dní, 5. a 6. července, stalo dějištěm prvního ročníku Trauttmannsdorffských slavností, které zpestřil historický řemeslný trh, šermířská vystoupení a příjezd diplomata Maxmiliána Trauttmannsdorffa. Návštěvníci si užili projížděk v kočáře nebo ukázek sokolnického umění v zámeckém parku. Děj odpoledních hraných prohlídek Zpětohledy zavedl diváky do pol. 17. století, kdy se setkali s Maxmiliánem Trauttmannsdorffem, který se právě vrátil z mírových jednání ve Vestfálsku, a jeho rodinou. Zúčastnili se přípravy plesu a vyslechli si pikantní historky z mírových jednání. Slavnosti vyvrcholily pátečním Trauttmannsdorffským plesem v Erbovním sále zámku. Více fotografií z akce zde.
Osobnost Jana Jiřího ze Švamberka, dalšího z majitelů třeboňského panství, se stala tématem přednášky profesora Václava Bůžka, která zazněla 9. 7. na zámku v Třeboni v rámci přednáškového cyklu Mocní majitelé Třeboně. Přednáška se zaměřila na líčení osudů Jana Jiřího ze Švamberka (1548-1617) v posledních letech jeho života, na jeho místo v zemské politice a především na diplomatickou činnost, kterou vyvíjel ve snaze o získání dědictví po Petru Vokovi z Rožmberka.
Výstava Šlechtici – diplomaté – zednáři, která byla otevřena 14. 7. v horním patře Jízdárny zámku Kozel, představuje kromě jednotlivých osobností i filozofii svobodného zednářství a její prolínání s činy jejích představitelů. Výstavu doplňují zajímavé exponáty z mobiliárních a historických knihovních fondů objektů ve správě NPÚ i ze soukromých sbírek.
Slavný svůdník Giacomo Casanova se během oživených prohlídek duchcovského zámku tentokrát představil v méně přitažlivé pozici špióna a intrikána. Prohlídky pod názvem Casanova intrikán, špion, diplomat probíhaly ve dnech 5. a. 6. 7. V tomto roce si připomínáme 220. výročí úmrtí Giacoma Casanovy, který poslední léta života trávil právě v Duchcově.
Speciální prohlídka Vratislavové z Mitrovic ve službách císařské diplomacie na zámku v Mníšku pod Brdy v sobotu 7. 7. doplnila celodenní akci "Bitva o Mníšek", která připomněla jeho vyplenění švédskými vojsky generála Banéra v roce 1639. Prohlídka se věnovala zejména osobnosti Václava Vratislava z Mitrovic, zvaného Tureček, příběhům, které sepsal během svého zajetí v Orientu, a dalším významným členům tohoto rodu.
Kostýmované prohlídky zámku s názvem Kynžvart středem Evropy 20. a 21. 7. připomněly období, kdy byl zámek místem setkávání diplomatů starého kontinentu. Návštěvníci nahlédli do zákulisí příprav kongresu, stali se svědky kuloárních jednání a setkali se s baronem Rotschildem i se španělským králem.
Zdroj: https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/kynzvart-bude-stredem-evropy-20180716.html
Děj kostýmovaných prohlídek Z Istanbulu na Krásný Dvůr zavedl návštěvníky krásnodvorského zámku během letního večera (21. 7.) do poloviny 17. století a seznámil je s prvními černínskými majiteli Krásného Dvora, Heřmanem a Humprechtem Janem. Oba šlechtici provedli příchozí po svém sídle a povyprávěli o svých diplomatických misích do Osmanské říše a Benátek. Součástí prohlídek byla i ochutnávka orientálních pokrmů, které se v Istanbulu podávaly v době diplomatických cest Heřmana Černína. Labužníci si pochutnali na vinných listech plněných rýží, masem a kořením, slaném koláči chačapuri se sýrem a sladkých větrníčcích Eklér sweet, plněných krémem a ovocem.
Od soboty 21. července mohou návštěvníci zámku Jindřichův Hradec navštívit jedinečnou výstavu v dosud nepřístupných prostorách II. patra Adamova stavení s názvem Dokonalý diplomat a podtitulem Černínové - vyslanci, cestovatelé, sběratelé, která představí dosud opomíjené téma diplomatických misí českých šlechticů v 17. až 20. století. Téměř 400 předmětů na ploše přes 570 metrů čtverečních dokumentuje diplomatické a s tím související cestovatelské i sběratelské aktivity rodu Černínů. Část výstavy se věnuje výchově budoucích diplomatů, jejich vzdělávání a kavalírským cestám. Největším lákadlem výstavy je turecký stan ze 17. století.
Jednou z prvních doprovodných akcí výstavy byl komponovaný literárně-hudební pořad inspirovaný deníkovými záznamy a dopisy mladého hraběte Černína z kavalírské cesty Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje, inspirovaný deníkovými záznamy a dopisy mladého hraběte Černína z kavalírské cesty, který se konal 21. 7.
Hlavním hrdinou letošní noční prohlídky na hradě Grabštejn se v sobotu 28. 7. stal jediný grabštejnský diplomat Jana Václav z Gallasu. Návštěvníci mohli cestou zšeřelými hradními interiéry sledovat příběh plný nebezpečí, zvratů a zrady, během něhož se dozvěděli strašlivé tajemství...
V zámku Jaroměřice nad Rokytnou mohli návštěvníci během čtyř večerů (27. –29. 7. a 3. 8.) prostřednictvím dámské společnosti scházející se u hraběnky Marie Antonie Questenbergové nahlédnout pod pokličku převratných událostí z doby začínajícího rokoka a s ním nastupujících velkých společenských a politických změn v rakouské monarchii. Netradiční kostýmované prohlídky s názvem Smlouva tří spodniček aneb Diplomatická revoluce Václava Antonína z Kounic představili pána jaroměřického zámku hraběte Jana Adama z Questenbergu a jeho ženu Marii Antonii, sestru významného rádce a politika na dvoře císařovny Marie Terezie Václava Antonína z Kounic.
Návštěvníci mimořádné večerní prohlídky nazvané Kolébka sjednocené Evropy navštívili v pátek 27. 7., přesně v den výročí úmrtí Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergi, běžně nepřístupné prostory zámku, kdy výklad kastelána Radima Štěpána obohatily informace o diplomatických aktivitách krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a členů hraběcí rodiny Coudenhove, k nimž patřil spoluzakladatel Panevropské organizace Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi nebo česko-rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergi.
V nově instalovaných prostorách hradní zbrojnice hradu Bouzov byla od 1. srpna otevřena tematická výstava Kostkové z Postupic ve službách českých králů. Šest velkoplošných panelů informuje o rodu Kostků z Postupic, kteří vlastnili hrad v průběhu 15. století, a jejich působení v diplomatických službách, kdy se významně angažovali ve službách krále Jiřího z Poděbrad. Ve dvou vitrínách jsou preztnovány pečetě Zdenka III. Kostky z Postupic a Albrechta Kostky z Postupic. V rámci projektu se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s fakultou restaurování v Litomyšli, která zhotovila faksimile pečetí, a s univerzitou Palackého, kde byly v centru pro 3D skenování vytvořeny zvětšené kopie pečetí. Výstava je přístupná v rámci prohlídkových okruhů Hrad Bouzov, Hrad se představuje (základní trasa) a Dětská trasa s ohnivcem.
Druhou srpnovou akcí (o víkendu 4. a 5. 8. ) na hradě Bouzov byl Bouzovský mumraj aneb markraběte Jošta turnaj určený především pro rodiny s dětmi. Naučná stezka pro děti měla pět zastavení, která se věnovala tématu diplomacie. Poslední speciální úkol měl motivovat k návštěvě prohlídkové trasy přímo na hradě, čehož využilo 75 návštěvníků. "Diplomatickou stezku" navštívilo celkem 135 dětí. Program pro návštěvníky zahrnoval i rukodělné dílny (praní prádla, mlácení obilí) a předvádění řemesel, jako například stloukání másla. Celodenní program zakončilo večerní divadlní představení před hradem.
Od soboty 4. do neděle 5. 8. se život na hradě Velhartice a jeho okolí vrátil do 14. století v rámci tradiční akce Štíty stříbrného lva. Před hradem vyrostlo vojenské dobové ležení a na hrad se vrátili šlechtici s družinami, aby se účastnili diplomatických jednání s důvěrníkem Karla IV. panem Buškem z Velhartic. Kromě toho mohli návštěvníci sledovat rytířské turnaje, ranhojičství - středověké operace dobovými lékařskými nástroji, ochutnat dobovou kuchyni, navštívit zbrojnici, účastnit se výcviku v lukostřelbě. Připraveny byly i odborné přednášky na téma život na dvoře Karla IV. či diplomatická jednání Buška z Velhartic na velhartickém hradě.
Z nezvyklého úhlu pohledu, jako mecenáše, aktivní spisovatele nebo literární postavy, představil Schwarzenbergy - poslední majitele třeboňského zámku - profesor Martin C. Putna ve své přednášce Schwarzenbergové a česká kultura. Třetí přednáška z cyklu Mocní majitelé třeboňského zámku se uskutečnila v pátek 10. 8.
S koncem prázdnin se památky rozloučily Hradozámeckou nocí ze soboty 25. 8. na neděli 26. 8. Tématem některých z nich se stala šlechtická diplomacie.
Hlavním hostitelem letošního ročníku byl zámek Kynžvart, který se přenesl do doby panování kancléře Metternicha. Program nazvaný ...na návštěvě u kancléře nabídl ochutnávku specialit dobové slavnostní tabule, noční komentované prohlídky, které představily vůbec poprvé unikátní zlacenou stolní soupravou symbolizující olympskou hostinu nebo koncert Evy Pilarové. Před zámek bylo po celý den rozbito napoleonské vojenské ležení. Noc vyvrcholila velkolepým ohňostrojem.
Více o Hradozámecké noci na Kynžvartu zde.
Ukázky broušení a rytí skla, komentované prohlídky výstavy Buquoyové a umění diplomacie nebo zkušenosti velvyslance ČR v Iráku z jeho misí v zemích Blízkého východu přinesl hradozámecký večer nazvaný Ve službách evropské diplomacie - od současnosti do dnešních dní na hradě Rožmberk. Bonusem byla výstava květinových aranží v historických interiérech hlavní prohlídkové trasy na téma Svět barev, které byly v jednotlivých místnostech laděnydo jedné barvy a jejích odstínů.
Hradozámecká noc na Červené Lhotě Císařův diplomat, diplomatův císař se zaměřila na osobnost prince Johanna Schönburga a jeho působení v rámci rakousko-uherského diplomatického sboru.
Návštěvníci lysického zámku se setkali s fregatním kapitánem Erwinem Dubským a během netradiční večerní prohlídky s ním podnikli námořní cestou kolem světa. Součástí kostýmovaných prohlídek byl nejen šerm a tanec, ale i ohňová show na zámeckém nádvoří.
Jak probíhalo setkání panovníků Svaté aliance, které se odehrálo v roce 1833 na zámku v Mnichově Hradišti, se návštěvníci dozvěděli díky divadelním prohlídkám s hranými scénkami v autentických interiérech. Stranou pozornosti nezůstaly ani kontakty rodu Valdštejnů k císařskému dvoru. Této tématice byl po celou sezónu zasvěcen výklad II. návštěvnického okruhu. Finanční podpora z projektu "Šlechta českých zemí v evropské diplomacii“ umožnila obsadit do hraných scének profesionální herce, držitele Thalie Petra Mikesku, Pavlínu Jurkovou a Martina Hrubého. Scénky doplnil tanec, šerm i dobová hudba v podání profesionálního souboru historické hudby Fremitus Aetheris.
Metternichovu diplomacii v praxi si mohli 15. 9. na zámku Kynžvart vyzkoušet účastníci naučně-populárního semináře Rakouská státní kancelář za Metternicha a diplomatická pošta aneb "Jean pošli posly... anebo pošťáka?" . PhDr. Jan Kahuda, správce rodinného archivu Metternichů v Národním archivu v Praze, povyprávěl o diplomatické poště, šifrách, poštovní praxi a fungování rakouského státního kancléřství v 19. století. Během následného workshopu si posluchači mohli vytvořit vlastní listinu opatřenou pečetí nebo si vyzkoušet psaní kurentem.
Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně hostil 18. 9. odborné kolokvium na téma Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů. Přednášek se ujali historik řádu dr. Milan Buben (Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů) a odborná pracovnice Národního památkového ústavu dr. Eva Lukášová (Památky k historii a aristokratickým členům řádu maltézských rytířů ve sbírkách hradů a zámků). Kolokvium doplnila stejnojmenná panelová výstava. Na závěr se uskutečnila prohlídka kostela Panny Marie pod řetězem konce mosta a Velkopřevorského paláce s odborným výkladem dr. Bubna.
První dvě třídy žáků 9. ročníku ZŠ si 18. 9. prohlédly výstavu Dokonalý diplomat v Jindřichově Hradci za doprovodu lektorky s pracovními listy a tužkou v ruce. Srozumitelnou a zábavnou formou získali odpovědi na otázky, jaké vlastnosti měl mít dokonalý diplomat a šlechtic, jak se cestovalo v barokní Evropě, kdo byl Merkur, jak získal Heřman Černín z Chudenic unikátní turecký stan, který se dodnes nachází na zámku v Jindřichově Hradci, k čemu sloužil Zlatý eggenberský kočár a další. Získané informace dávali do souvislostí se současnou dobou a porovnávali je se svými zkušenostmi. Více o edukačním programu zde.
Přednáška světově uznávaného odborníka, kurátora sbírek zámku Versailles pana Bertranda Rondota s názvem Návštěvníci zámku Versailles v letech 1682-1789, která se uskutečnila 20. 9. na zámku v Jindřichově Hradci, představila nejvýznamnější návštěvníky královského sídla, upřesnila průběh dvorských ceremonií i podobu darů, které návštěvníci přivezli králi nebo které od něj sami dostali. Přednášku doprovodila bohatá obrazová prezentace. Po přednášce následovala komentovaná prohlídka výstavy Dokonalý diplomat. Černínové - vyslanci, cestovatelé, sběratelé.
Panelová výstava Vyslanci českých zemí v Itálii v 17. až 19. století , která v červnu doplnila stejnojmenné odborné kolokvium NPÚ na zastupitelském úřadě v Římě, se pro velký úspěch přesunula do Florencie. Zde bude k vidění v budově Zastupitelského úřadu České republiky do 12. 10. 2018. Vernisáže výstavy, která proběhla 26. 9., se zúčastnila tříčlenná delegace Národního památkového ústavu (NPÚ) pod vedením náměstka generální ředitelky NPÚ Mgr. Petra Spejchala. Spoluautorka výstavy dr. Milena Hajná představila přítomným projekt NPÚ Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, pozvala je na výstavu Dokonalý diplomat do Jindřichova Hradce a podala odborný výklad k panelové výstavě.
Návštěva výstavy Dokonalý diplomat s podtitulem Černínové - vyslanci, cestovatelé, sběratelé v Jindřichově Hradci může být zábavou pro celou rodinu. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích k ní vydal doprovodný program s názvem Umíte se dohodnout? Pracovní list ve formě mapo-deníku od autorky Šárky Kosové je plný vyprávění, skládání a úkolů nejen pro děti, ale i dospělé. Srozumitelnou formou doplňuje unikátní výstavu, která přibližuje dějiny někdejších majitelů zámku, rodu Černínů a vyzdvihuje některé jeho členy, kteří prosluli zejména jako císařští diplomaté v různých koutech světa. Průvodcem dětem bude okřídlený posel bohů a učitel diplomatů Merkur. Při plnění úkolů během sedmi zastavení se děti zábavnou a nenásilnou formou dozvědí, co všechno obnášelo povolání diplomata, kdo se jím mohl stát a jaké vlastnosti a dovednosti musel mít. Pracovní list upozorní na zajímavé předměty, které si šlechtici přivezli ze svých zahraničních misí, a témata související s diplomacií a cestováním obecně, kdy děti budou ve výstavě hledat, porovnávat a prohlížet si. Motivací pro vyplnění listu jim budou samolepky, které dostanou za každý správně zodpovězený úkol, a po jejich nalepení získají překvapivý obrázek. List je koncipovaný tak, aby k jeho vyplnění nebyla nutná asistence kustoda. Zájemci jej dostanou na vyžádání k zakoupené vstupence na výstavu zdarma.
Více informací o výstavě a doprovodném programu pro děti si můžete poslechnout na vlnách Rádia Junior, kde byly 19. 9. hosty Klubu Rádia Junior hlavní kurátorka výstavy Milena Hajná a autorka pracovního listu Šárka Kosová. K poslechu zde.
Jediný v Česku zcela dochovaný slavnostní řádový oděv z 19. století, obrazy, zbraně, kyrys i medaile nabídla výstava o řádu maltézských rytířů, která byla k vidění ve výstavní síni Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích od 1. 10. do 2. 11. Výstava s názvem Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů přinesla informace o diplomatických aktivitách řádu a jeho významných členech - šlechticích. Kurátorce dr. Evě Lukášové se podařilo shromáždit řadu unikátních artefaktů ze sbírek hradů a zámku ve správě NPÚ.
Tisková zpráva, včetně fotografií, k přečtení zde.
Článek o výstavě zde.
Výstavu doprovodily dvě tematické přednášky, kterých se 19. 10. zhostili dr. Milan Buben (Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů) a dr. Eva Lukášová (Památky k historii a aristokratickým členům řádu maltézských rytířů ve sbírkách hradů a zámků).
Další zastávkou projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii byla Vídeň, kde 16. října v Českém centru proběhla vernisáž panelové výstavy Kancléř Metternich a jeho vize míru. Následujícícho dne, 17. října, se uskutečnilo mezinárodní kolokvium s názvem Metternich – tvůrce evropského míru, na němž renomovaní historici a badatelé z Rakouska, Německa i České republiky prezentovali nejnovější poznatky. Kolokvia se účasnili převážně studenti vídeňské univerzity.
Přednášky předních českých historiků, kurátorské i dětské prohlídky nabídl v měsíci říjnu doprovodný program výstavy Dokonalý diplomat na zámku v Jindřichově Hradci.
Přední český badatel v oboru raného novověku doc. Jiří Kubeš představil 10. října jednoho z nejméně známých členů černínského rodu - Prokopa Vojtěcha Černína, zakladatele jemčinského zámku. Přednáška s názvem Prokop Vojtěch Černín (1726–1777) vyzdvihla jednotlivé aspekty Prokopovy osobnosti, zaměřila se na jeho výchovu, kavalírskou cestu a působení v zemských institucích.
Přednáška Petry Vokáčové, autorky oceňované publikace Příběhy o hrdé pokoře, s názvem František Josef Černín z Chudenic se 17. 10. věnovala jedné z nejvýznamnějších i nejrozporuplnějších osobností černínského rodu, Františku Josefu Černínovi (1697-1733). Ten byl představen jako mimořádně velkorysý mecenáš, ale také špatný hospodář a neúspěšný politik.
Během dvou sobotních podvečerů, 20. a 27. října, hlavní kurátorka výstavy Dokonalý diplomat dr. Milena Hajná provedla návštěvníky rozsáhlým souborem téměř čtyř set exponátů. Její zasvěcené průvodní slovo přiblížilo výstavu v jiném světle a poodhalilo její vznik i náročné technologie při restaurování jednotlivých předmětů.
Prohlídky s lektorkou Šárkou Kosovou přilákaly v sobotu 20. října na 51 návštěvníků, zejména rodičů s dětmi. Ty vyplňovaly speciální pracovní list Umíme se dohodnout, objevovaly, prohlížely si, diskutovaly a spontánně si užívaly vystavu. 
Mezinárodní historickou konferenci na téma Třicetiletá válka a vestfálský mír, která se konala v dolnosaském městě Osnabrück, doprovodila výstava Národního pmátkového ústavu s názvem Maxmilián Trauttmansdorff diplomat dvou císařů, jeho zásluhy o vestfálský mír (1648) a památky na něj na zámku Horšovský Týn v České republice. Výstava byla umístěna od 19. do 29. října v prostorách historické radnice.
Kromě osobnosti maxmiliána Trauttmansdorffa, někdejšího majitele zámků Horšovský Týn, Litomyšl či Protivín, byla představena řada významných památek na jednání mírového kongresu, které jsou uloženy ve sbírkách SHZ Horšovský Týn.
Panelová výstava Šelchta českých zemí v evropské diplomacii, která formou medailonků představila jednotlivé významné osobnosti stojící u zrodu moderní diplomacie, doprovodila dvě akce na Ministerstvu zahraničních věcí ČR u příležitosti 100. výročí vzniku československé diplomacie - konferenci a den otevřených dvěří.
Konference věnováná formování a vývoji československé, české a slovenské diplomacie a zahraniční politiky od jejích počátků v roce 1918 až po současnost se uskutečnila 25. října. Pozvání na konferenci přijali zástupci diplomatického sboru akreditovaní v České republice, řada současných a bývalých českých velvyslanců, zástupci odborné veřejnosti a studenti českých univerzit. Den otevřených dveří na MZV proběhl v sobotu 27. října a pokračoval i v neděli 28. října. Celkový počet návštěvníků dosáhl čísla 5222.
Výstava byla umístěna na podestě hlavního schodiště, po němž museli projít všichni návštěvníci.
Tisková zpráva o akci na MZV zde.
Přednáška dr. Jiřího Junga nazvaná Karel Max Lichnovský, kníže a diplomat představila 25. 10. v Hradci nad Moravicí někdejšího majitele zámku, významného německého diplomata, který působil ve Stockholmu, Pekingu, Cařihradě, Bukurešti i Vídni a od roku 1912 až do vypuknutí 1. světové války byl německým vyslancem v Londýně. Touto aktivitou se zámek rozloučil s projektem Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, do něhož se zapojil řadou přednášek, výstavou, speciálními prohlídkami i zádušní mší.
V předvečer státního svátku, v sobotu 27. října, přijal návštěvníky na zámku v Náchodě sám kníže Ottavio Piccolomini a provedl je honosnými komnatami. Večerní prohlídky na téma Ottavio I. Piccolomini, válečník, diplomat i milovník umění se zaměřily zejména na jeho vojenskou kariéru v době třicetileté války. 
Národní památkový ústav ve spolupráci s Historickým institutem Nejvyšší rady Španělska pro vědu a výzkum (CSIC) uspořádaly vědecké sympózium Císařští vyslanci v Madridu a jejich rezidence v českých zemích. Kulturní a společenský transfer v 16. až 19. století, které proběhlo 15. listopadu v konferenčním sále budovy CCHS-CSIC v Madridu. Experti z řad pracovníků Národního památkového ústavu v České republice (Petr Pavelec, Milena Hajná, Jana Sedláčková), Institutu Národního dědictví Španělska (Almudena Pérez de Tudela) a španělských univerzit (Rubén González Cuerva, Ferrán Escrivà-Llorca) zde představili různé způsoby kulturní výměny mezi Španělskem a českými zeměmi v minulosti.
Samotné sympózium i následnou vernisáž výstavy slavnostně zahájil velvyslance České republiky ve Španělském království Ivan Jančárek spolu s ředitelkou CCHS-CSIC, paní Consuelo Naranjo Orovio a náměstkem generální ředitelky Národního památkového ústavu Petrem Spejchalem. Následovala komentovaná prohlídka výstavou vedená historičkou a kurátorkou Milenou Hajnou. V souvislosti s navázáním širší spolupráce Národního památkového ústavu s Institutem Národního dědictví Španělska, který spravuje tamní královská sídla a jejich umělecké sbírky, navštívili následující den pracovníci NPÚ královský zámek a klášter El Escorial v doprovodu hlavní kurátorky Almudeny Pérez de Tudela.
Villa Magistrale, reprezentační sídlo řádu maltézských rytířů na římském Aventinu, hostila 22. 11. další ze zahraničních aktivit projektu šlechtické diplomacie. Panelová výstava s názvem Šlechta z českých zemí v diplomatických službách při Svatém stolci a Suverénním řádu maltézských rytířů přiblížila římskému publiku příběhy císařských vyslanců z českých zemí v Římě, historii diplomatických vztahů mezi Rakouským císařstvím, potažmo Rakousko-Uherskem, a Vatikánem, nebo průběh papežských audiencí. Pozornost byla věnována poslednímu rakousko-uherskému diplomatovi u Svatého stolce princi Johannu Schönburg-Hartensteinovi, majiteli jihočeského zámku Červená Lhota. Samostatná část se zaměřila na diplomatickou činnost velkopřevorů Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů od 17. do 20. století. Součástí aktivity bylo i kolokvium, kdy se přednášek ujali historik Milan Buben (Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů) a odborná pracovnice Národního památkového ústavu Eva Lukášová (Památky k historii a aristokratickým členům řádu maltézských rytířů ve sbírkách hradů a zámků). Výstava, kterou slavnostně zahájil velvyslanec ČR při Svatém stolci Václav Kolaja, se přesunula do Papežské koleje Nepomucenum. Zde se 24. 11. uskutečnila přezentace NPÚ, kdy genrální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková představila památky ve správě NPÚ zpřístupněné veřejnosti, s projektem Šlechta českých zemí v evropské diplomacii seznámil garant projektu a ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých budějovicích Petr Pavelec. Výstava bude přístupná až do 14. 12. 2018.
Do pátku 30. listopadu měli zájemci možnost prohlédnout si na zámku v Jindřichově Hradci unikátní výstavu Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé, kterou v červenci tohoto roku vyvrcholil celorepublikový projekt Národního památkového ústavu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Poslední doprovodnou aktivitou výstavy byla přednáška hlavní kurátory Mileny Hajné nazvaná Dokonalý diplomat 29. 11., po níž následovala komentovaná prohlídka.
Výstava byla otevřena na konci července (21. 7.) a za tu dobu ji shlédlo 5073 návštěvníků. Další téměř dvě stovky dětí se účastnily doprovodného lektorského programu. Za vidění stály také samostatné výstavní prostory ve II. patře renesančního Adamova stavení, které si návštěvníci mohli v úplnosti prohlédnout vůbec poprové. Investice téměř 11 mil. Kč do stavební a restaurátorské obnovy zhodnotila natrvalo tyto výjimečné ptostory včetně přilehlých arkád a vstupního schodiště.
Výstava bude upravena do podoby stálé expozice mapující dějiny rodu Černínů a otevřena na začátku návštěvnické sezony 2019.
Výstava Diplomatické mise šlechty českých zemí v Japonsku a jejich kulturní ohlasy ve střední Evropě se představila v Zemi vycházejícího slunce
Projekt Šlechta českých zemí v evropské diplomacii uzavřela výstava „Diplomatické mise šlechty českých zemí v Japonsku a jejich kulturní ohlasy ve střední Evropě", jejíž vernisáž proběhla 17. prosince 2018 v Českém centru Tokio, které sídlí v budově Velvyslanectví České republiky. Úvodní slovo pronesl velvyslanec České republiky v Tokiu Tomáš Dub a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Autor výstavy Petr Pavelec následně představil početnému publiku významné osobnosti z řad středoevropské aristokracie, které na ambasádě v Tokiu zastupovaly zájmy Rakousko-uherské monarchie ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století. Jednalo se například o diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi, jenž se během svého působení v Tokiu dokonce oženil s dcerou japonského obchodníka se starožitnostmi Mitsuko. Soubor unikátních předmětů japonského původu související s její osobou se dnes nachází na zámku Horšovský Týn. Výstava připomněla rovněž diplomatické aktivity Erwina Dubského, Kuna Des Fours Walderode a Karla Vavřince Schwarzenberga, kteří na svých sídlech zanechali řadu uměleckých a osobních předmětů přímo souvisejících s jejich diplomatickými a cestovatelskými aktivitami. Námořní důstojník, sběratel a diplomat Erwin Dubský si například ze své cesty do Číny, Siamu a Japonska v letech 1874–1876 přivezl soubor unikátních albuminových fotografií, které se zachovaly na zámku v Lysicích. Tokijská výstava se tak stala jedinečnou příležitostí pro prezentaci reprodukcí originálních fotografií v zemi jejich původu. Osobnost hraběte Dubského i samotné fotografie představila japonskému publiku kastelánka zámku Lysice Martina Rudolfová.
Členové delegace Národního památkového ústavu byli přijati panem Toyoki Hiroyukim, radou japonské vlády pro kulturní záležitosti, s nímž diskutovali otázky ohledně památkové péče a správy památek v Japonsku a České republice. Otevřeli tak téma možné budoucí spolupráce mezi oběma zeměmi v této oblasti. Na výstavu by měla v budoucnu navázat užší spolupráce NPÚ s Tokijskou univerzitou zahraničních studií.
Rychlý kontakt
Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.