Clam-Gallasův palác | Barokní perla na Starém Městě

Clam-Gallasův palác na Starém Městě pražském patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám Prahy a České republiky. Jedná se o jedno z vrcholných děl pražské barokní architektury a je skvělou ukázkou dobového bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie. Palác se rozkládá na rozlehlém stavebním celku, který je tvořen v základě čtyřkřídlým barokním objektem kolem centrálního čtvercového nádvoří. K němu je připojen vstupní věžovitý rizalit v ose Karlovy ulice, schodištní věž při severovýchodním nároží a východní křídlo při zadních traktech domů, tvořících západní frontu Malého náměstí. Palácová plocha zahrnuje ještě tři menší dvory a nárožní zahradu. Monumentální vnější i vnitřní podoba paláce je dílem výstavby objektu v druhém a třetím desetiletí 18. století a dalších úprav na konci 18. a v průběhu 19. století.

Na počátku 18. století přikoupil Jan Václav Gallas (1671–1719) několik sousedních domů a parcel a na jejich místě dal vybudovat tříkřídlý barokní palác.

Jan Václav ještě na samém přelomu 17. a 18. století nechal na nově přičleněných pozemcích vybudovat severní křídlo paláce spolu s levým rizalitem. Záhy se ale pustil do důkladnější přestavby. V zimě 1712–1713 se Jan Václav obrátil na vídeňského dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, který následně vytvořil plány projektu, podle nichž stavbu realizovali stavitelé, z nichž znám jménem je Tomas Haffenecker. Fischer z Erlachu vytvořil současně návrhy plastické výzdoby paláce a parádních interiérů. Sochařskou výzdobu exteriéru i hlavního schodiště Gallasova paláce provedl Matyáš Bernard Braun, resp. jeho dílna, ve spolupráci s dalšími přizvanými štukatéry a řemeslníky. V době nečekané smrti Jana Václava v roce 1719 byla hrubá stavba hotova. Teprve dědicové Jana Václava zcela dokončili stavbu paláce. Nejprve nechal Filip Josef Gallas (1703–1757) ve dvacátých letech 18. století dokončit výzdobu hlavního schodiště a několika reprezentačních sálů a salonů. Jejím autorem byl slavný malíř Carlo Innocenz Carlone. Během pruského obléhání a obsazení Prahy v roce 1744 byl palác zcela vyrabován.

Na konci 18. století dokončil Kristián Filip Clam-Gallas (1748–1805) vnitřní výzdobu a zařízení budovy a dal také upravit prostor soukromého divadla. Zdejší palácové divadlo, plesové i koncertní sály činily z paláce kulturní a společenské centrum tehdejší Prahy, v nichž díky aktivitám Kristiána Kryštofa Clam-Gallase (1771–1838) na konci devadesátých let 18. století vystoupil Ludwig van Beethoven a dle tradice možná před tím i Wolfgang Amadeus Mozart či Josefína Dušková. V letech 1812–1828 zde působilo slavné palácové divadlo.

Celá historie k přečtení zde.

Foto: Muzeum města Prahy