Národní památkový ústav otevřel v Olomouci jeden z největších archeologických depozitářů v Česku
Velkomoravské šperky ze zlaceného stříbra, středověké textilie dovezené z jižní Evropy, vzácné mincovní poklady nebo artefakty pocházející z Polska, Pobaltí či Kyjevské Rusi budou nově uloženy v Centrálním archeologickém depozitáři Národního památkového ústavu v Olomouci. Moderní pracoviště poskytne zázemí pro uchovávání, odborné zpracování a výzkum jedinečných archeologických sbírek z celé České republiky. Stavba financovaná Ministerstvem kultury si vyžádala investici 60 milionů korun.
Nová budova v olomoucké čtvrti Hodolany pojme téměř 17 tisíc beden cenných artefaktů. Řadí se tak mezi největší a nejmodernější archeologické depozitáře v Česku. Skladovací prostory nabízí stabilní regulovatelné klimatické podmínky, které vyhovují různým druhům ukládaných materiálů. Součástí objektu jsou také specializované laboratoře, kde mohou odborníci nálezy konzervovat, dokumentovat a dále zpracovávat.
Do nového depozitáře bude od září postupně převezeno více než 3,5 tisíce beden archeologických nálezů z většiny územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Část kapacity využije formou pronájmu Vlastivědné muzeum v Olomouci, které sem přestěhuje dalších 3,5 tisíce beden svých sbírkových fondů.
Mezi prvními uloženými artefakty budou například velkomoravské šperky ze zlaceného stříbra, importované artefakty z oblastí Polska, Pobaltí a Kyjevské Rusi či skleněné perly egyptsko-syrského původu.
Projekt také klade důraz na energeticky úsporný provoz. V areálu nového depozitáře je fotovoltaická elektrárna s 82 panely o výkonu 45,1 kWp, zprovozněná od prosince 2024. Nachází se mimo budovu depozitáře na sousední travnaté a jinak nevyužívané ploše. Vyrobená elektřina pokrývá část spotřeby olomouckého pracoviště, přebytky jsou dodávány do distribuční sítě.
