Po stopách šlechtických rodů

Rok italské šlechty si klade za cíl oslavit kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Projekt se zaměří především na rody Collalto, Colloredo, Piccolomini a jejich sídla v Uherčicích, Opočně a Náchodě, která se stanou centry několika doprovodných kulturních akcí, včetně srpnové Hradozámecké noci. 

Čtrnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Habsburkové-domovem i v Českých zemích představí veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18.–20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám.

Proč rod Harrachů? Letos uplyne 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Připomeneme také 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů v Čechách a také státní zámek Janovice u Rýmařova byly hlavními objekty 13. ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.

Šlechtické zábavy. Triumfální vjezdy. Turnajová klání. Lovecké kratochvíle. Opulentní hostiny. Plesy a divadla. Zahradní slavnosti. Ohňostroje. Luxus, noblesa a elegance... Jak se dříve šlechta bavila? Krátila si pouze dlouhé chvíle, nebo se za velkolepou podívanou skrýval i hlubší význam? To vše připomene Rok šlechtických slavností. 

Osvícenství přineslo do habsburské monarchie ideály svobody, kritického myšlení a snahu reformovat společnost. Největší vliv mělo za vlády Marie Terezie a jejích synů, kdy stovky reforem proměnily monarchii v moderní stát. Rok osvícenské šlechty připomněl významné aristokraty i méně známé osobnosti, které šířily myšlenky osvícenství napříč střední Evropou.

Projekt pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ se soustředil zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. 

Rok 2019 byl věnován rodu Gallasů a Clam-Gallasů, který je dnes spojován především se severními Čechami, ale jeho vliv sahal téměř po celé tehdejší monarchii. 

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu se v návštěvnické sezóně 2018 vydaly za příběhy více či méně známých osobností z řad šlechty českých zemí, které svým diplomatickým uměním ovlivnily běh evropských a světových dějin.

Rok renesanční šlechty navázal na úspěšné projekty Národního památkového ústavu: Rožmberský rok, Pernštejnský rok, Rok francouzské kultury, Rok pánů z Kunštátu či Lucemburský rok a připomněl nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody vytvářející po staletí dějiny našeho státu.

U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. uspořádal Národní památkový ústav řadu akcí věnovaných nejen největšímu Lucemburkovi, ale i stopám, které jeho rod zanechal na území Čech a Moravy.

Místo konkrétních šlechtických rodů se v tomto roce projekt zaměřil na šlechtická sídla a jejich vývoj v průběhu staletí. Rok zahájila výstava Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu.

Projekt připomněl zásluhy rodu pánů z Kunštátu a zejména pak Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jehož mírové mise k západním panovníkům slavily v tomto roce 550. výročí. Hlavním centrem dění byl zámek Kunštát, kde byla otevřena nová expozice. 

V roce 2013 se projekt nezaměřil na jediný významný rod, ale otevřel téma českých a moravských šlechtických rodů s francouzským původem. Hlavní programy probíhaly na Sychrově, Hrubém Rohozci, Rožmberku, Nových Hradech a v Boskovicích, přičemž vrcholem celoročních aktivit byla výstava Francouzské umění ze šlechtických sbírek v Císařské konírně Pražského hradu.

Rok 2012 se nesl v duchu odkazu rodu Pernštejnů. Zahájení proběhlo v Lobkovickém paláci v Praze u příležitosti 425. výročí svatby Polyxeny z Pernštejna a Viléma z Rožmberka. Projekt reprezentovala výstava Pernštejnové a jejich doba v pražském Salmovském paláci a v regionech se uskutečnilo více než sto akcí s pernštejnskou tematikou.

První ročník projektu se věnoval rodu Rožmberků a vznikl u příležitosti čtyřstého výročí úmrtí Petra Voka, posledního mužského člena rodu. Záměrem bylo připomenout historické dílo Rožmberků, vyzdvihnout jeho kontinuitu a poukázat na dosud nevyužité příležitosti jeho prezentace v oblasti kultury a cestovního ruchu.