Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Dyjákovičky

Klasicistní skulptura typu Stolice boží milosti z roku 1811 realizovaná v barokním pojetí je sekundárně umístěná v areálu kostela.

Na vyšším čtyřbokém soklu spočívá oblounová patka sloupu s hladkým dříkem, ukončeným hlavicí s okřídlenou hlavou andílků nad oblounovou římsou. Sloup nese sousoší Nejsvětější Trojice, zobrazené jako Trůn Boží Milosti. Bůh Otec sedí na trůnu a před sebou drží kříž, přičemž horizontální ramena kříže mu spočívají na kolenou. Na kříži visí Kristus – paže má rozepjaté do tvaru písmene Y, kolem beder je ovinut bederní rouškou, hlavu má spadenou na pravé rameno. Kříž je vidět jen z poloviny, dolní část kříže se ztrácí v oblačné základně, na níž je zobrazena holubice, symbol Ducha svatého. Na sloupu (dole) jsou dochovány iniciály A L v novověké kapitále s datací k roku 1811.

Artefakt s druhotným zajištěním prasklého sloupu obručemi proti sesutí, prasklina však postupuje dále do hlavice. Dílo je přímo ohroženo hloubkovým narušením hmoty, zároveň chybí větší část hlavy Boha otce (obličejová část). Okamžité záchranné zajištění a následné komplexní restaurování je základním předpokladem odvrácení zániku díla.