Zřícenina hradu Starý Světlov
Hradní zřícenina ve Zlínském kraji, na jejíž záchranu se skládají i obyvatelé z bývalého panství.
Hrad Starý Světlov byl založen zřejmě v první polovině 14. století jako významné sídlo jedné z rodových větví Šternberků. Již v 15. století se stal důležitým vojenským a strategickým centrem, ale jeho existence netrvala dlouho, v závěru 15. století jej bohužel zasáhla přírodní katastrofa – mohutný sesuv úbočí hory v sousedství hradu, který u hradních obyvatel vyvolal jistě hrůzný zážitek a hrad byl po této události opuštěn. Od druhé poloviny 18. století bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál, takže z původně rozsáhlého a výstavného hradu se dochovaly pouze impozantní terénní útvary a pozůstatky zděných konstrukcí soustředěné v prostoru hradního jádra. Zříceniny hradu, ukryté hluboko v lesích, se staly častým terčem vandalismu a také povětrnostní podmínky v okolí přispěly k dlouhodobému poškozování a částem zdiva hrozil zánik.
Hradní zřícenina byla památkáři z kroměřížského odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) monitorována a její stav nebyl lhostejný ani Františku Koudelkovi, starostovi obce Podhradí u Luhačovic, proto byl na jeho podnět v roce 2012 zpracován Radimem Vrlou, památkářem a hradologem, památkový záměr (Hrad Starý Světlov – zadání opravy kulturní památky), který byl později rozpracován do projektu, na jehož realizaci obec získala dotaci z Programu rozvoje venkova.
V následujícím roce byly zahájeny první průzkumné a konzervační práce, prováděné zpočátku v rámci workshopů, které pořádalo kroměřížské pracoviště NPÚ.
Probíhal zde i archeologický výzkum, který zajišťovala společnost Archaia Olomouc (archeologové: Zdeněk Schenk, Jan Mikulík). Stavebních prací se ujala firma Martina Petrůje z Valašských Klobouk, která se musela vypořádat s úskalími velmi špatně přístupného staveniště, a další výzvou bylo řemeslné zvládnutí ochranných nadezdívek ohrožených korun zdiva. Obojí se podařilo zvládnout mimořádně dobře, výborná řemeslná práce umožnila bezproblémové zapojení nových částí konstrukcí do prostředí zříceniny.
V areálu byla na špatně přístupných místech vybudována jednoduchá terénní schodiště, zamezující poškozování terénu návštěvníky. Nově byl instalován informační systém, který představuje stavební historii hradu nenápadnou, ale kvalitní formou.
Na práce z roku 2013, zaměřené především na konzervaci zdiva hradby a brány, se podařilo navázat až v roce 2021, kdy se pozornost upřela na velmi poškozené zříceniny hradního paláce. Před vlastními konzervačními pracemi byl v místech předpokládaných zásahů do terénu proveden opět archeologický průzkum (Muzeum Komenského v Přerově, archeolog Zdeněk Schenk).
Narušené konstrukce byly citlivě zpevněny a překryty ochrannými nadezdívkami. Tyto technologicky, odborně i fyzicky náročné práce pokračují dodnes, podařila se tak konzervace ohrožených částí zdiva hradního paláce a následně i dvou částí parkánové hradby ve východní části jádra. V současné době práce vrcholí konzervací zdiva pětiboké věže, která byla velmi poškozena vývratem stromu.
Zmíněné práce probíhají stejným způsobem jako na jejich začátku v roce 2013; osvědčená technologie a citlivý a poučený přístup dodavatele Martina Petrůje, dodržující předem stanovené metodické principy jsou důvodem, že výsledky konzervace hradu Starého Světlova náleží k nejzdařilejším akcím svého druhu v rámci České republiky.
Průzkumné a dokumentační práce, prováděné archeology i pracovníky kroměřížského odborného pracoviště NPÚ přinesly řadu velmi významných poznatků, výrazně doplňujících vědomosti nejenom o stavebním vývoji hradu, ale i o středověkém stavitelství obecně. Byly objeveny zbytky exteriérových omítek hradeb líčených vápnem, v interiéru paláce jsou doloženy maltové, probarvované podlahy a pozůstatky klenebního systému. V hradní bráně se podařilo nalézt fragmenty konstrukce kolébkového padacího mostu, v jedné z místností paláce pak byly zjištěny pozůstatky činnosti středověké penězokazecké dílny a podobně.
Tyto cenné objevy jsou prezentovány nejen na besedách a odborných přednáškách, ale také díky památkáři Radimu Vrlovi jsou veřejnosti představovány ve spolupráci s Muzeem luhačovického Zálesí v rámci oblíbených komentovaných prohlídek. Tímto způsobem se podařilo hrad opět vrátit do povědomí obyvatel okolních vesnic i širšího regionu jako cennou kulturní památku, o kterou je potřeba pečovat.
Významnou úlohu ve vnímání památky veřejností má i výše zmíněný způsob provádění prací. Jejich cílem je především dosažení účinné ochrany cenného středověkého zdiva, a to citlivým způsobem při respektování všech detailů i výrazu původního zdiva a způsobem, který by zajistil dlouhodobou ochranu originálních konstrukcí. Finálním řešením je „čistá“, zakonzervovaná zřícenina v přírodním prostředí, bez dalších parazitních přístřešků a staveb a bez nežádoucích aktivit, které by přinesly další devastaci areálu a ohrožení jeho památkových hodnot. V rámci péče o torzální architekturu na území České republiky patří provedené práce ke špičkovým realizacím.
Je také nutno zmínit, že uvedené záchranné práce byly od roku 2021 financovány z veřejné sbírky, kterou iniciovala obec Podhradí prostřednictvím starosty Františka Koudelky. Obec, přestože není vlastníkem objektu, se dlouhodobě snaží o poznání, záchranu a kultivovanou prezentaci památky, pravidelně spolupracuje s NPÚ a Muzeem luhačovického Zálesí na každoročních komentovaných prohlídkách hradu a přednáškách o jeho historii a hodnotách.
Cíleně vrací hrad do povědomí místních obyvatel a snaží se o to, aby sami obyvatelé převzali praktickou péči o zachování této památky. V rámci zmíněné veřejné sbírky byly osloveny i okolní obce a město Luhačovice, které přispěly na realizaci úspěšných záchranných prací.
Záchranné práce na Starém Světlově byly nominovány na ocenění NPÚ Patrimonium pro futuro v roce 2014 (kategorie Záchrana a obnova památky) a v roce 2022 (kategorie Záchrana).
