Archeologické nálezy a území s archeologickými nálezy
Na celém území naší republiky – které bylo osídleno či jinak využíváno člověkem od počátků lidstva do současnosti – lze učinit archeologický nález. Pro celé území republiky proto archeologové používají v souladu se zákonem o památkové péči pojem „území s archeologickými nálezy“.
Archeologické nálezy, to nejsou jen cenné a hodnotné předměty, ale také informace, které odborně vzdělaný archeolog získá dokumentací a studiem kontextu a nálezových okolností. Právě ty vypovídají o vývoji osídlení v krajině a o dění a událostech, které pohřbil čas, nejvíce. Některé nálezy jsou navíc velice nenápadné – může například jít i o terénní reliéf středověké cesty, milířiště, sklárnu a podobně.
Archeologové zajistí, aby se například náhodným vykopáním tyto informace neztratily. Proto je nutné jim před každým zásahem do terénu (většinou jsou to stavební práce) svůj záměr ohlásit, aby mohli provést archeologický výzkum. Zákon k tomu opravňuje archeologické ústavy Akademie věd ČR, ale také Národní památkový ústav a některá muzea, univerzity či obecně prospěšné společnosti.
I při vysoce odborném vyzvednutí jsou ovšem nálezové okolnosti nenávratně zničeny, proto je třeba přistupovat ke každému výzkumu s velkou odpovědností a erudicí. Jen tak poskytne maximum informací a faktické zničení zdroje informací bude kompenzováno vysokou mírou poznání.
To je také důvod, proč nelze souhlasit s tzv. průzkumy detektory kovů. Nálezy redukované laikem bez odborné erudice na pouhý předmět, bez kontextu a nálezových okolností, a tedy prakticky bez možnosti dalšího vědeckého zhodnocení, znamenají definitivní zánik nenahraditelných hodnot. Získané předměty lze jen obtížně datovat, prostorově zařadit a využít k poznání minulosti. Proto je průzkum detektorem kovů, pokud jej provádí jiný než oprávněný subjekt, v kontextu našeho práva trestný.
Jednotným „skladem“ všech archeologických dat je ISAD – informační systém o archeologických datech. Slouží odborníkům z NPÚ, zájemcům z oboru památkové péče, státní a veřejné správě i veřejnosti.
Vlastníky nálezů vyzvednutých ze země jsou většinou kraje, v některých případech pak stát, případně obec. Znamená to, že archeologické nálezy jsou veřejným majetkem – ty vyzvednuté, ale i ty dosud ukryté v zemi! Přesto při jejich náhodném nálezu (například ve vývratu stromu nebo při zemědělských pracích na poli) náleží nálezci odměna odvozená z jejich kulturněhistorické hodnoty, případně ve výši 10 % z hodnoty drahého kovu.
Rychlý kontakt
Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.