Vodní mlýn ve Vepřku, zmiňovaný poprvé v roce 1596, náleží k nejvýznamnějším památkám svého druhu na území středních Čech. Reprezentuje kontinuální stavební vývoj bohatého mlýna od pozdního středověku do první poloviny 20. století. Novým majitelům se podařilo památku ve stavu téměř jistého zániku nejen zachránit, ale proměňují ji v živé lokální centrum.
Vodní mlýn čp. 19 ve Vepřku – dům a mlýnice po obnově
Příběh záchrany mlýna začal v roce 2008, kdy se manželům Linzerovým dostal do rukou alarmující článek Jana Pešty o zoufalém stavu mlýna. V roce 2010 opuštěný areál s chátrajícími budovami, využívaný jako černá skládka, koupili. Ačkoli pozornosti badatelů se mlýn těšil již od 80. let, kdy byly dokumentovány pozdně gotické prvky, nemovitou kulturní památkou se mlýn stal až v roce 2011.
Dlouhodobou neúdržbou byly poznamenány všechny objekty. Nejcennější stavby, v jádru pozdně středověký dům a kolmo navazující barokní mlýnice, byly na pokraji zániku. Západní díl domu a přiléhající konstrukce mlýnice byly zborceny. Z východní přístavby domu zůstalo jen obvodové zdivo, zadní klasicistní trakt podlehl částečné destrukci. Z původně patrového turbínového přístavku bylo zachováno pouze přízemí s turbínami.
Podkladem pro záchranu areálu byl kvalitně zpracovaný stavebněhistorický průzkum. Opravy probíhaly v několika fázích. V roce 2011 byla zahájena obnova domu včetně dozdění kamenných kleneb a obvodového zdiva do původní hmoty. Následovala oprava pozdně gotických sklepů, rekonstrukce zničeného krovu, obnova fasád. Práce na domě skončily v roce 2015. V letech 2012–2020 probíhala neméně náročná sanace konstrukcí barokní mlýnice, zakončená obnovou fasád a turbínového přístavku. Postupně přicházely na řadu i ostatní hospodářské stavby. Čerpání finančních prostředků z dotačních titulů nemohlo ani zdaleka pokrýt celkové náklady na záchranu areálu a finanční zátěž zůstala přibližně ze dvou třetin na bedrech investorů.
Dokončením opravy tzv. „nové mlýnice“ v roce 2022 byla záchrana jednotlivých staveb areálu uzavřena. Majitelé mlýna si současně uvědomují, že nestačí jen stavby zachránit, ale je pro ně nutné najít využití. Prohlídky barokní mlýnice pro veřejnost a kulturní akce se zde konají již třetím rokem. Manželé Linzerovi se stali hostiteli Dnů lidové architektury Středočeského kraje 2022. Místnost v podkroví turbínového přístavku slouží místním spolkům. V dalších prostorách se připravuje obecní muzeum a herna pro děti. Prezentace obnoveného mlýna je příkladem a inspirací k následování.
Foto: archiv nominovaných
Nominuje NPÚ, ÚOP Středních Čech v Praze.
Na cenu NPÚ v kategorii V. Záchrana památky jsou navrženi vlastníci Ing. Pavlína Linzerová a Ing. Pavel Linzer, MBA.
