Nově upravená prohlídková trasa na zámku Velké Losiny představuje zámek jako pohodlné sídlo posledních majitelů Alžběty Amálie Rakouské a jejího manžela Aloise z Liechtensteinu. Prohlídková trasa Liechtensteinové na Losinách se věnuje nejmladší historii zámku, která byla poněkud ve stínu dějin renesančního vysokého zámku a jako mladší část zámecké budovy upoutávala pozornost jen pozvolna.
Národní památkový ústav je již 14. rokem garantem úspěšného projektu Po stopách šlechtických rodů. Letos v něm připomíná členy panovnického rodu Habsburků, z nichž někteří pravidelně obývali hradní a zámecká sídla i v Českých zemích. V několika případech byly jejich pobyty natolik časté, že lze o těchto sídlech mluvit jako o pohodlném domově. To jistě platí o zámku ve Velkých Losinách, kde byla od roku 1910 zámeckou paní Alžběta Amálie Rakouská, neteř císaře Františka Josefa I. a sestra následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Se svým manželem knížetem Aloisem z Liechtensteinu losinský zámek pravidelně obývala až do roku 1945. S nadsázkou lze říct, že losinský zámek se stal oblíbenou venkovskou chalupou, kde bylo možné bez větších ceremonií vychovávat děti a pobývat v příjemném a zdravém podhorském prostředí. Tomuto období je věnována i nově upravená prohlídková trasa.
„Zámek ve Velkých Losinách právem náleží mezi klenoty severomoravské renesance a rehabilitace mladších částí losinského zámku a části jeho bohatého sbírkového fondu byla postupná. Elegantní interiéry tzv. empírového křídla připojil k prohlídkové trase dlouholetý kastelán František Fiala. K renovaci a zpřístupnění zámecké kuchyně z počátku 20. století došlo zásluhou jeho nástupkyně kastelánky Marcely Tomáškové. Jsem ráda, že v práci svých předchůdců pokračuje i současná kastelánka Aneta Surmová, která iniciovala letošní úpravy prohlídkové trasy. Ty zdůrazňují intimitu rodinného prostředí a autentický pohled do privátního světa posledních majitelů zámku budou mít návštěvníci i díky řadě historických předmětů, které dosud nebyly vystaveny,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Zámek ve Velkých Losinách je spojen se jménem slavného moravského rodu pánů ze Žerotína, kteří zde sídlili do roku 1802. Noví majitelé z rodu Liechtensteinů zámek využívali jen velmi příležitostně. Změna přišla v roce 1910, kdy si Losiny jako oblíbené letní sídlo vybrala neteř císaře a sestra následníka trůnu Alžběta Amálie Rakouská se svým manželem Aloisem z Liechtensteinu. Zámek byl modernizován a upraven pro pohodlí rozrůstající se knížecí rodiny a jejich hostů, kteří zámek využívali až do roku 1945.
Návštěvníci při prohlídce zavítají na zasklenou arkádu nízkého zámku, jejíž část plnila funkci zimní zahrady. Následuje apartmán Alžběty Amálie Rakouské, provdané kněžny z Liechtensteinu. Místnosti jsou zařízené původním nábytkem, obrazy a zejména fotografiemi, které připomínají Habsburky i Liechtensteiny. Zachycují nejen oficiální portrétní fotografie, ale i momentky z každodenního života rodiny. Většina předmětů v upravené prohlídkové trase byla dlouhá desetiletí uložena v depozitářích a návštěvníci je nikdy nemohli spatřit. Na apartmán kněžny navazují pokoje knížete ve vstupním křídle, které sestávají z rohové ložnice, lovecké šatny a pracovny s hodnotnou sbírkou zbraní. Následují společenské salony v jednotném ušlechtilém designu vídeňského biedermeieru a nechybí ani moderní provozní prostory, jakými jsou dvě koupelny se splachovacími toaletami a kuchyně s přípravnou jídel.
Státní zámek Velké Losiny
Na místě starší tvrze vznikl před koncem 16. století velkolepý renesanční zámek pánů ze Žerotína. Tvoří jej trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím, elegantní osmibokou věží a sgrafitovými dekoracemi fasád. Krátce po jeho dokončení majitelé přistoupili k výstavbě jednopatrového protějšího traktu, kam postupně soustředili obytné a společenské místnosti. Díky tomu se interiéry vysokého zámku dochovaly v nebývale autentické podobě a stěží najdou srovnání u nás i v Evropě. Návštěvník může dodnes obdivovat renesanční intarzované dveře, okna s litými čočkovými skly, nebo skládané parketové podlahy. Součástí originálního vybavení jsou rozměrná kachlová kamna z doby okolo roku 1585, vyřezávané stříbřené lustry, malovaný příborník s bezpečností ohrádkou, jediný svého druhu na našem území. Stěny zámeckých sálů zdobí reliéfní kožené a textilní tapety ze 17. století a soubory bruselských a francouzských tapiserií. Za zmínku jistě stojí rodová portrétní galerie Žerotínů, kolekce holandské žánrové malby či nejstarší dochované svazky žerotínské knihovny, uložené v originálních dřevěných mřížovaných skříních. Nechybí zde ani dokumenty k neblaze proslulým čarodějnickým procesům, jež sužovaly zdejší panství v druhé polovině 17. století. Jediným podstatným zásahem do vnitřních prostor vysokého zámku bylo zřízení dvoupodlažní barokní kaple s bohatou freskovou výzdobou. Nepřetržitě obývané sídlo získali koupí v roce 1802 knížata z Liechtensteinu, kteří jej doplnili o nové společenské salony v jednotném ušlechtilém designu vídeňského biedermeieru. Modernizace z počátku 20. století učinila ze zámku pohodlné sídlo posledních majitelů – manželského páru Aloise a Alžběty z Liechtensteinu, rozené arcivévodkyně Rakouské, kteří zámek se svými dětmi pravidelně obývali až do roku 1945.
