Zámecký areál v Červeném Dvoře byl již od renesance využíván jako oblíbené letovisko význačných českokrumlovských šlechtických rodů. Dnes patří k nejvýznamnějším kulturním památkám v Čechách, a to díky mimořádně cenným vývojovým fázím zahradních úprav, architektonické a krajinářské, které jsou doložené četnými historickými plány a archivními záznamy. To nejzajímavější je prezentováno na výstavě, která je současně pozvánkou k vycházce pozoruhodným parkem v Červeném Dvoře. 

Venkovskou rezidenci s bažantnicí založili Rožmberkové v Červeném Dvoře koncem 16. století. V malebné krajině korunované jižními svahy Blanského lesa s horou Kleť využívali bažantnici s okrasnou zahradou k chovu bobrů, bažantů, koroptví a křepelek. 

Eggenbergové nechali oblíbené letní sídlo ve 2. polovině 17. století opravit a rozšířit. Obnovili i bažantnici a okrasnou a ovocnou zahradu. 

Od roku 1719 do roku 1947 byl vývoj zahradních a parkových úprav spojen s knížecím rodem Schwarzenbergů. V průběhu 18. století se podoba bažantnice několikrát změnila. Významnému postavení šlechtického rodu odpovídaly kromě lovu i rekreační a společenské aktivity. „Při nich využívali například jízdárnu, střelnici, zahradní divadlo nebo dráhu pro míčové hry“ dodává Jiří Olšan, spoluautor výstavy. Bažantnice se postupně proměňovala v okrasnou zahradu rokokového stylu vybavenou bohatým rejstříkem vodních prvků (fontány s vodotrysky, vodní kaskáda). 

Koncem 18. století se zahrada proměnila na krajinářskou angločínskou zahradu, jejímž vzorem se stala zahrada v Neuwaldeggu u Vídně, první krajinářská zahrada v rakouské monarchii. Plochu červenodvorské zahrady v souladu s novým trendem úprav rozčlenili na menší rozmanitě koncipované zahradní prostory dotvářené stylově různorodými stavbami, k nimž patřily například antický pavilon, umělá jeskyně, čínské mostky, vyvolávající společně prostředí sentimentálních prožitků.

Současný krajinářský park s rozlohou 117 ha vznikl přeměnou a rozšířením agločínské krajinářské zahrady v letech 1838 – 1856. Ohradní zeď zahrady byla odstraněna, pravidelná cestní síť zrušena, vnitřní procházkový okruh parkem vedl po hranicích předchozí zahrady. Původní barokní osa, včetně všech fontán s vodotrysky, zůstala zachována jako hlavní kompoziční osa a hlavní průhled parkem. Pravidelný bazén nahradil přírodní rybník. Střední rozlehlá část parku dostala podobu velkoryse komponované louky, která poskytovala širokou škálu krajinářských obrazů modelovaných ze skupin a solitérních stromů. Důležitou součástí krajinářské kompozice se staly romantické zahradní stavby dotvářející malebné parkové scenérie rozmístěné kolem středové louky, například Bažantnice, Švýcarská stáj, Kůrový domek.  

Způsob utváření kompozice červenodvorského parku vykazuje princip tvorby podobný německým krajinářským parkům v Muskau a Branitz, které patřily k prvním v Evropě a staly se inspirací i vzorem okolním zemím.  Jedná se o díla význačného zahradního architekta a krajináře, knížete Hermana Pücklera.   

Z principů Pücklerovy tvorby se uplatňují především jednoduchost a stylová čistota, použití domácích, místních dřevin, které přibližují charakter parku okolní krajině. Podstatné je zapojení blízkých krajinných dominant do celkové kompozice, především panoramatu Blanského lesa s horou Kleť, které dodává místu jedinečný genius loci. 

Vlastníkem a uživatelem zámku s parkem je od roku 1966 Psychiatrická léčebna Červený Dvůr. Zřízení léčebny zachránilo areál před plánovanou demolicí a devastací. Léčebna je od svého počátku zařízení specializované na léčbu závislostí, kde se léčí pacienti z celé republiky. Terapeutický program, orientovaný psychoterapeuticko-výchovně, je úzce spojen s využitím celého areálu, jehož údržba včetně krajinářského parku je zajišťována příkladným způsobem.

Park je přístupný veřejnosti. Ve spolupráci Správy CHKO Blanský les a Národního památkového ústavu vznikla v roce 2005 naučná stezka zámeckým parkem.