Betonový úkryt pro proudové vojenské letadlo, takzvaný ÚL, je součástí vojenského letiště Hradčany na Mimoňsku (okres Česká Lípa). Někdejší předválečné polní letiště bylo upraveno na sklonku roku 1945 pomocí válečných zajatců pro potřeby ustupujícího Luftwafe. V roce 1951 započala velkorysá výstavba moderního vojenského leteckého komplexu s betonovou vzletovou a přistávací plochou. Letiště po roce 1968 přešlo do využívání sovětského letectva. „V souvislosti s tehdejšími standardy zde byly v 70. a 80. letech budovány polozapuštěné betonové bunkry pro proudová letadla. Úkryt vznikl při severozápadní hraně letiště mezi lety 1971 a 1972 na základě typového projektu Vojenské projektového ústavu Praha,“ popisuje výstavbu úkrytu Martin Ouhrabka z územního odborného pracoviště v Liberci. Vysoký stupeň autentičnosti vybraného hangáru představuje vhodný doklad vývoje letištních staveb a vojenského letectva v bývalém Československu a podtrhuje celkový historický význam hradčanského letiště. 

Socha Osvobození vytvořená sochařem Josefem Václavem Pekárkem v roce 1925 má za sebou zajímavý příběh, který odráží složitý společenský vývoj naší země od vzniku republiky až po současnost. Původně se jednalo o vládní zakázku pro slavnostní salonek na Wilsonově dnešním Hlavním nádraží v Praze. V průběhu druhé světové války byla socha uložena v depozitáři Národní galerie, odkud se v rámci nového osidlování pohraničí dostala v roce 1950 k nádraží v Liberci. V roce 1979 došlo ke změně jejího umístění, a to na zatravněný cíp křižovatky Husovy a Klášterní. Následně mezi lety 2011 a 2015 byla přemístěna do tzv. Zahrady vzpomínek. Zde setrvala až do roku 2023, kdy byla z iniciativy Spolku za estetiku veřejného prostoru navrácena zpět před nádraží.  

„Vznikla jako socha Osvobození (Svobody) – dílo oslavující vznik samostatné republiky formou alegorické sochy s jejími typickými atributy – letícím sokolem a lipovou ratolestí. Poválečná doba v ní viděla sochu Míru či Dívku s holubicí. Její nezávadné mírové poselství ji bylo připisováno i po roce 1989 až po nedávnou současnost, kdy se podařilo rozklíčovat její pravou totožnost,“ popisuje ideu sochy Petra Šternová z územního odborného pracoviště v Liberci.

Areál zemědělské usedlosti čp. 13 je situován v severozápadní části vsi Pavlovice u Jestřebí (okres Česká Lípa). Obytný zděný dům doprovází torzo výminku a ohradní zeď. Usedlost stojí na místě s dlouhou stavební kontinuitou sahající k založení Pavlovic v průběhu první poloviny 14. století. Současná podoba je výsledkem poslední rozsáhlejší stavební úpravy z let 1885 a 1886. Podle dochovaných plánů je autorem přestavby zednický mistr Anton Küsebauch z Dřevčič. Stavebníkem byl Wenzel Tamme, jehož iniciály W. T. a datace 1885 jsou dochovány ve vrcholu štítu domu. „Komplex staveb je významným a hodnotným celkem, který spoluvytváří historickou podobu návsi Pavlovic, které byly pro své intaktní dochování prohlášeny vesnickou památkovou zónou,“ hovoří o historickém významu vsi Pavlovice Martin Ouhrabka.

Někdejší obilný a hořčičný vodní mlýn čp. 30 s vodním dílem v obci Dětřichovice (okres Liberec) na Jindřichovickém potoce nalezneme ve střední části vsi. Patrový a částečně hrázděný mlýn jehož kořeny sahají minimálně do konce 16. století má dlouhý stavební. Výrazné stavební změny přinesla v poslední třetině 19. století instalace tzv. uměleckého mlecího složení a také pozdější instalace vodní turbíny. Posledním mlynářem byl mezi lety 1922 až 1945 Alfred Hausmann.  „Jde o jeden z mála dochovaných mlýnů s kompletním mlecím zařízením a částí vodního díla na Frýdlantsku. Představuje tak významný doklad vývoje venkovských mlýnu až do jejich útlumu po roce 1945,“ informuje čtenáře o významu nové památky Martin Ouhrabka.

Husův sbor čp. 665 v Turnově (okres Semily) se nachází severovýchodně od náměstí Českého ráje a je situovaný na okraji turnovské čtvrti. „Vystavěn byl podle návrhu turnovského stavitele Vladimíra Krýše, jehož firma se podílela i na samotné stavbě. Dne 26. 9.1937 došlo k položení základního kamene. Slavnostní otevření sboru se konalo 2. 7. 1939. Specifikem sboru je skutečnost, že vznikl jako přístavba k již stojícímu objektu postavenému jako rodinná vila,“ hovoří o zajímavé a atypicky umístěné výstavbě Petra Šternová, jež se dílem architekta Krýše dlouhodobě zabývá. Konstruktivisticky laděná moderní stavba má i hodnotný interiér, na jehož výzdobě se podíleli profesoři železnobrodské sklářské školy. Návštěvníka zaujme především prosvětlený kříž kněžiště od Zdeňka Juny. Jeho čelní stěnu tvoří šest tabulí rubínového leptaného skla s vyobrazením hlav historických osobností, k jejichž odkazu se Církev československá husitská hlásí.  Zajímavá jsou i boční okna lodi z pískovaného skla dle návrhu Emila Cimbury, která znázorňují postavy světové i české reformace. 

Seznam nových kulturních památek, které byly prohlášeny v roce 2026:

• Usedlost, Pavlovice u Jestřebí (památkově chráněno od 13. 5. 2026)
• Úkryt pro letadlo, Ralsko (památkově chráněno od 27. 8. 2026)
• Vodní Mlýn, Jindřichovice pod Smrkem (památkově chráněno od 10. 2. 2026)
• Socha Osvobození, Liberec (Památkově chráněno od 13. 4. 2026)
• Husův sbor, Turnov (památkově chráněno od 25. 3. 2026)

Více informací i s odkazy do památkového katalogu najdete zde: https://www.npu.cz/cs/uop-liberec/pamatky-v-nasem-kraji/nove-prohlasene-pamatky

Kulturní památky jsou dokladem historického vývoje dané oblasti a s ním spojeným způsobem života obyvatel určitého regionu. Takové památky prohlašuje svým rozhodnutím Ministerstvo kultury České republiky dle zákona č. 20/1987 Sb.