K řešení úkolu VaV 203 probíhajícího na NPÚ v období 2005–2011 se NPÚ, ÚOP v Liberci připojilo v roce 2007. Zapojení řešitelů bylo nastaveno s ohledem na jejich specializace a rozdílné pracovní pozice, plnění úkolu probíhalo jako týmová práce.  Zuzana Šonská se soustředila na zejména na získávání archivních pramenů a rešerše. V rámci obnovy identifikace zpracovávala přednostně záznamy z oblasti epigrafiky, heraldiky (náhrobníky, zvony a křtitelnice). Miloš Krčmář jako dlouholetý územní garant okresu Česká Lípa zpracoval většinu movitých kulturních památek v tomto regionu. Ivo Habán se soustředil zejména na zpracování záznamů z oblasti výtvarného umění, převážně obrazy, sochy, oltářní architekturu a užité umění a současně fungoval jako hlavní fotodokumentátor a koordinátor výzkumu napříč okresy. Hlavním výstupem jsou elektronicky zpracované evidenční listy movitých kulturních památek. Stanovená kvóta činila 200 evidenčních listů ročně, v souhrnu bylo v rámci plnění úkolu nově zpracováno 1000 evidenčních listů, což obnáší přibližně 75% fondu movitých kulturních památek na území Libereckého kraje. Dílčími výstupy byly příspěvky publikované ve sbornících NPÚ, ÚOP v Liberci a přednášková činnost v Krajské vědecké knihovně (Ivo Habán) a Národním muzeu (Miloš Krčmář).

V roce 2005 se liberecké pracoviště připojilo k úkolu, jehož záměrem bylo přispět k nápravě nepříznivého stavu v oblasti odborné dokumentace nemovitých památek. Cílem bylo navázat dokumentaci na proces obnovy nemovitých kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích, ale také na dlouhodobě chátrající nebo zanikající objekty, které dosud unikaly pozornosti odborné veřejnosti. Jako účinný nástroj pro praktické provádění průzkumných a dokumentačních prací byla vydána metodika Operativní průzkum a dokumentace historických staveb s příklady nálezových situací a metodami jejich dokumentace. Výsledky dokumentačních aktivit řešitelů i dalších spolupracovníků byly zpracovány do nálezových zpráv OPD, které jsou uloženy v archivu NPÚ, ÚOP v Liberci a řada z nich byla publikována formou článků v odborných časopisech.

Závěrečným publikačním výstupem úkolu se stala kniha Zkoumání historických staveb, edd. Vladislav Razím – Petr Macek, Praha 2011. Vydaný titul přibližuje metody dokumentace a průzkumu nejširší veřejnosti jak v teoretických kapitolách, tak v praktických ukázkách, na kterých se autorsky podílelo i liberecké pracoviště (Martin Ouhrabka, Ivan Peřina).

V roce 2008 se liberecké územní odborné pracoviště Národního pa­mátkového ústavu připojilo k výzkumnému záměru Institucionální vědy a výzkumu s dílčím projektem, jehož ideovým základem bylo vytvořit do­kumentační zázemí pro areál zříceniny hradu Hamrštejn (k. ú. Machnín, okres Liberec) a zejména ověřit metodu terénního měření, která využívá moderní postupy. Nosným tématem pro­jektu a jeho hlavním cílem se stalo geodetické zaměření zříceniny hra­du, vytvoření přesného půdorysného plánu lokality a tvorba grafických výstupů v podobě nejnovějších vizualizačních postupů. Výstupem výzkumného úkolu se v roce 2010 stalo vydání publikace.

Tiskové zprávy - Památky kolem nás

Základními cíly dílčího výzkumného úkolu 306 se pro rok 2011 stalo zpracování návrhu metodiky popisu a terénní identifikace nemovitých archeologických památek a standardizace jejich popisu. Tedy stanovení nezbytných údajů pro tzv. „modelové“ zpracování za účelem sjednocení dokumentace památek dle typů hesláře metodiky. Stanovení technických řešení a metodik získávání prostorových dat by mělo vést k systematizaci pořizování údajů  pro výstupy v digitální podobě. Výstupem dílčího projektu je publikace, která je v současné době v tisku.

Od roku 2006 prováděl Miroslav Kolka systematický výzkum technických staveb na území Libereckého kraje v rámci vědeckého cíle Národního památkového ústavu č. 401 „Územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví“, vedeném ostravským pracovištěm NPÚ. V roce 2009 se k němu připojil Petr Freiwillig. Výzkum prováděný v návaznosti na Registr Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze a zčásti též na předchozí bádání Ivana Rouse v rámci téhož úkolu, byl ukončen roku 2011. Za tu dobu došlo ke zpracování celého území Libereckého kraje, nejhlouběji na území českolipského a libereckého okresu. Výzkum probíhal také mimo Liberecký kraj v okrese Děčín s důrazem na Šluknovský výběžek a okolí České Kamenice. V letech 2006–2011 byly kromě základního plošného průzkumu zpracovány desítky karet jednotlivých objektů a ve spolupráci s vlastníky podána řada návrhů na prohlášení kulturní památkou. Typologicky se jednalo o velmi rozmanité stavby: namátkou sklárnu v Lučanech nad Nisou, sušárnu ovoce v Prackově, textilní továrnu v Bílém Potoce, vodní mlýny v Markvarticích a Zahrádkách u České Lípy, železniční stanici v Hodkovicích nad Mohelkou nebo rozcestník v Horce u Staré Paky. Kromě několika studií a přednášek představují nejvýznamnější výstup této fáze výzkumu publikace obou badatelů, Technické stavby Frýdlantska Petra Freiwilliga z roku 2011 a Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku Miroslava Kolky, připravené k vydání v roce 2013 .

Průzkum moderní architektury na území Libereckého kraje byl zaměřen jak na detailní poznání urbanisticky zajímavých celků – především zaměstnaneckého sídliště tzv. Liebiegova městečka v Liberci, tak i na poznání jednotlivých měst – nejvíce pozornosti bylo věnováno Liberci, dále byl průzkumu podroben Jablonec nad Nisou, Turnov a Lomnice nad Popelkou, dále se věnoval širším územním celkům – Frýdlantsku a Českolipsku a v neposlední řadě i Libereckému kraji jako celku. Každoročním výstupem byl elaborát, který se skládal ze dvou částí – úvodních kapitol, které přinášely historické, urbanistické a architektonické zhodnocení zkoumaného území. Na ně navazoval katalog vybraných objektů, v němž je kromě popisných, autorských a apod. informací shromážděna i bohatá obrazová příloha týkající se původních plánů, historické a aktuální fotodokumentace. Do podrobnosti katalogového listu bylo celkem zpracováno 270 objektů. Elaboráty jsou v tištěné podobě badatelsky přístupné na pracovišti NPÚ, ÚOP v Liberci http://www.npu.cz/uop-li/dokumentacni-sbirky/ a z větší části také v digitální podobě v datovém uložišti  NPÚ http://iispp.npu.cz/mis_public/homepage.htm.

Bylo zpracováno deset návrhů na prohlášení objektů za kulturní památky, z nichž zatím pouze ve dvou případech Ministerstvo kultury učinilo kladné rozhodnutí. Díky systematickému průzkumu bylo upozorněno na zajímavé regionální architekty a stavitele, mezi nimiž vyniká především osobnost Vladimíra Krýše z Turnova. Dále byly objeveny dosud neznámé stavby významných architektů, mj. secesní vila malíře Franze Wenzela Jägera od vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka v Raspenavě a dům malíře Karla Vika v Turnově od Jana Kotěry.

Kromě celé řady přednášek a článků byly nejvýraznějšími výstupy směrem k veřejnosti – výstava a katalog Liebiegové a Liberec vytvořené v rámci Dnů evropského kulturního dědictví 2009 a četně reprízovaná publikace o divadle v Lomnici nad Popelkou ,jablonecké radnici, o slavných vilách Libereckého kraje.