Soutěž Památka Plzeňského kraje
Plzeňský kraj vyhlašuje soutěž „Památka Plzeňského kraje“ o nejlepší realizaci obnovy nemovité kulturní památky. Plzeňské pracoviště NPÚ každoročně nominuje zdařilé akce obnovy kulturních památek.
Aktuální ročník s možností hlasování (probíhá do 28. 2. 2025) se nalézá na webu Plzeňského kraje.
Za rok 2024 byly plzeňským pracovištěm NPÚ do soutěže navrženy tyto obnovy:

Čtveřice soch Archanděla Michaela, Anděla Strážce, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého patří do mimořádně významného souboru sochařských děl tzv. Vysoké cesty v Manětíně z let 1728–1734. Všechny patří mezi důležité doklady sochařského díla barokního umělce a významného regionálního vrchnostenského sochaře Josefa Herschera (1688–1756). V případě dotyčného souboru sochařských děl se jedná o vynikající barokní díla, galerie soch na Vysoké cestě patří ke klíčovým prvkům, které utváří genius loci celého města Manětína, současně jde o významnou součást místní městské památkové zóny. Předmětná skupina soch utváří spolu s centrem města, zejména pak se zámkem a s náměstím s architekturou i skulpturami, kostelem sv. Jana Křtitele, dále s kostelem sv. Barbory a hřbitovní kaplí sv. Josefa velmi ucelený a zároveň značně autentický urbanistický celek, který nás informuje o podobě sídelního města význačné české zemské šlechty v období vrcholného baroka v 18. století.
U předmětné čtveřice soch proběhl v roce 2024 péčí majitele a za finanční pomoci Ministerstva kultury rozsáhlý restaurátorský zásah. Během něj bylo mj. provedeno šetrné očištění povrchu kamene, důkladné zpevnění a následně doplnění četných poškozených či chybějících částí modelace figur světců i profilace podstavců, včetně kovových pozlacených atributů. Současně byly vhodně a řádně zvýrazněny nápisy s chronogramy na čelních stěnách podstavců. U dvojice soch Archanděla Michaela a Anděla Strážce byla nutná jejich celková demontáž a osazení na nově zhotovené základy, neboť ty byly vzhledem k předchozímu zvýšení okolního terénu ponořeny v zemi. Výsledkem náročného restaurátorského zásahu je velmi zdařilé restaurování uměleckohistoricky i památkově vysoce cenné části barokního sochařského souboru.
Socha sv. Ludmily po restaurování
Podstavec sochy Anděla Strážce při restaurování
Socha Archanděla Michaela před a po restaurování
Socha Archanděla Michaela před a po restaurování
Socha sv. Jana Nepomuckého před a po restaurování

Původně gotický kostel byl renesančně přestavěn za vlastníka panství Floriána Gryspeka z Gryspachu na konci 16. století. Architektonické tvarosloví kralovického kostela zastupuje příklad pozdně renesanční sakrální architektury, s řadou přežívajících prvků gotického tvarosloví. Celkový vzhled jednolodního kostela je utvářen čistě renesančními prvky – lombardský štít s čučky, hlavní portál s trojúhelným frontonem, sgrafita a režné zdivo fasády – i prvky mající původ ještě v gotické architektuře, zejména vysoká a štíhlá okna s lehce zalomenými oblouky, opěrný systém presbytáře. Na rozhraní mezi gotikou a renesancí je i široká valená klenba lodi se štukovým silně plastickým kazetováním a trojúhelnými lunetami. Z původního zařízení kostela je dochovaný zejména epitaf Floriána Gryspeka z Gryspachu z roku 1593. Jedním z jeho autorů byl H. Bulleus z Regensburgu (Řezna), spoluautorem byl domácí umělec S. Braun z Kadaně. Epitaf patří mezi nejkrásnější a největší zachovaná pozdně renesanční díla tohoto druhu u nás. Areál kostela doplňuje barokní socha a drobný smírčí kříž.
Letošní, závěrečnou etapou obnovy kostela sv. Petra a Pavla byla završena několikaletá snaha farnosti Kralovice o postupnou obnovu vnějšího pláště. V rámci této akce byly postupně restaurovány výplně oken lodi kostela, režné cihlové zdivo včetně spárování. Postupně byly obnoveny fasádní omítky s bohatou sgrafitovou výzdobou a s četnými štukatérskými fasádními prvky. V posledních etapách byl postupně obnoven západní štít s charakteristickými čučky, jejichž samotné zdivo a krytí již byly na hranici životnosti a ohrožena tak již byla samotná stabilita prvků. Většina prací byla provedena v restaurátorském režimu obnovy.
Architektonické prvky fasády před obnovou
Architektonické prvky fasády před obnovou
Hlavní průčelí kostela po obnově
Detail sgrafitové výzdoby štítu kostela po obnově