Publikace Ústřice a breviář. Výpověď barokní jímky v klášteře Plasy

V loňském roce vydalo plzeňské pracoviště NPÚ výpravnou publikaci završující náročný archeologický výzkum v objektu kláštera v Plasích. Při něm byla objevena barokní jímka záchodů, do níž byl v minulosti ukládán i odpad, a která tak vydala velmi cenná historická svědectví. Kniha svým širokým záběrem nabízí i unikátní náhled do každodenního života opatského domu.

  • publikace Ústřice a breviář

    publikace Ústřice a breviář

Areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století významnou barokní přestavbou, kdy vznikla také novostavba reprezentativního opatského sídla od architekta Jeana Babtisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Objekt tzv. prelatury se v letech 2015–2023 dočkal obnovy a zpřístupnění veřejnosti. Součástí přípravných prací pro realizaci projektu byl mimo jiné zjišťovací záchranný archeologický výzkum a průzkum kanalizačního, vodního a větracího systému. Na konci rezidenčního křídla prelatury byla objevena a následně i vytěžena jímka barokních záchodů. Jak se potvrdilo, jímka sloužila také k příležitostnému odhazování odpadu. Bohaté druhové spektrum nálezů, jejich stav dochování i získané množství se staly podnětem ke komplexně mezioborově pojatému zpracování výzkumu.

Tyto odborné analýzy se staly těžištěm knihy, na níž se podílel široký mezioborový tým specialistů. Přínos publikace spočívá zejména v popularizaci archeologie raného novověku. Obsahuje jak specializované studie, tak v interpretační rovině zasazuje předměty zkoumání do dobových souvislostí. Díky rozsáhlému archivnímu průzkumu se daří posunout perspektivu bádání z předmětů nalezených v jímce na osoby, které je mohly vyrábět či v opatském sídle používat. Výsledky tak přinášejí detailní náhled na hmotnou kulturu a jsou podrobnou sondou do oblasti stravování, zdraví, přírodního prostředí, odívání, pracovního či společenského života posledních pěti představených plaské cisterciácké komunity. Chronologickým zacílením na úzce vymezené období raného novověku, povahou zpracovaného materiálu i důrazem na kombinaci svědectví archeologických a archivních pramenů jde o dosud ojedinělý příspěvek k domácímu monasteriologickému bádání. Za celým výzkumem, průběžnou prezentací jeho výsledků formou webového seriálu, panelové výstavy, přednášky a prostřednictvím médií, a především pak za vznikem předmětné publikace stojí archeoložka Mgr. Marcela Waldmannová, která byla i vedoucí výzkumu.

Nominuje NPÚ, ÚOP v Plzni.

Na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace jsou navrženi autoři Mgr. Marcela Waldmannová a Mgr. Jakub Krček a redaktorka Jaroslava Kováčová.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.