Ministerstvo kultury prohlásilo v roce 2020 na území Plzeňského kraje jedenáct historických objektů kulturními památkami. Nejpočetněji je zde zastoupen okres Tachov, kde získaly tento statut čtyři objekty: kostel Navštívení Panny Marie v Rozvadově – Nových Domcích, soubor rodinných hrobek a pamětního kříže na hřbitově ve Stříbře, bývalý pivovar a mincovna v Plané a lázeňský dům „Mír“ čp. 68 v Konstantinových Lázních. V okrese Klatovy přibyly dvě kulturní památky, a to vodní mlýn čp. 149 ve Švihově a stodola v Křížovicích u Číhaně, stejně jako v okrese Plzeň-jih, kde to jsou drážní vodárna v Kasejovicích a židovský hřbitov v Dolní Lukavici. O stejný počet se navýšil i fond kulturních památek v okrese Plzeň-sever, který je zde zastoupen domem čp. 24 ve Chříči a usedlostí čp. 6 v Kůští. Jedna památka pak přibyla v okresu Domažlice – lovecký altán “Kuchyňka“ v Chocomyšli. Tyto přírůstky jsou podrobněji prezentovány na webu ÚOP v Plzni. „Za nové kulturní památky jsou navrhovány objekty, které splňují kritéria dle §2, odst. 1 zákona o státní památkové péči. Podněty vycházejí z dlouhodobého památkového průzkumu regionu a z podnětů od vlastníků, případně jako reakce na žádosti podané na Ministerstvo kultury,“ vysvětluje Mgr. Jana Bukovská, vedoucí oddělení evidence památek a informačních systémů plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu. Ten v současné době eviduje na území Plzeňského kraje více než 3200 nemovitých památek, 8 památkových rezervací, 75 památkových zón a 20 ochranných pásem. Dvacet pět nejvýznamnějších nemovitých památek nese dokonce status národní kulturní památky.

Kromě jednotlivých objektů byla také vyhlášena plošná památková ochrana. Ochranné pásmo vzniklo kolem hospodářského dvora Kalec u Žihle na severním Plzeňsku, kde nyní podléhá památkové ochraně kromě samotného areálu bývalého klášterního dvora i navazující kulturní krajina. Dvůr Kalec byl v 18. století významnou hospodářskou součástí plaského kláštera. Svým umístěním v předem promyšlených prostorových vazbách tvoří solitérní dominantu uprostřed rozsáhlých ploch polí a luk, protkaných sítí cest a s navazujícími lesními porosty. Architektonicky jedinečná stavba je výraznou dominantou, jež se uplatňuje při pohledech z blízkého i vzdálenějšího okolí a obohacuje okolní kulturní krajinu. Účelem vyhlášení ochranného pásma je zachování těchto jedinečných a do dnešní doby bez narušení dochovaných hodnot.

Mimo nově prohlášené památky byly doplněny již chráněné areály o další položky; jednalo se o pivovar v areálu zámku v Nalžovských Horách a obytný objekt a lihovar v předhradí areálu zříceniny hradu v Janovicích nad Úhlavou (okres Klatovy), sladovnu ve dvoře domu čp. 193 v Plzni, stodolu, hospodářskou budovu a kolnu u statku čp. 2 v Ejpovicích (okres Rokycany) a obytné stavení, chlév, kolnu, stodolu a ohradní zeď u usedlosti čp. 2 v Trnové (okres Plzeň-sever). „Ve většině případů (Ejpovice, Plzeň, Trnová) byl podán návrh na rozšíření památkové ochrany z podnětu vlastníka; k hlavní obytné budově byly jako součást kulturní památky dodatečně prohlášeny doplňující hospodářské nebo výrobní objekty, takže kulturní památka teď tvoří kompaktní celek. V případě budov na předhradí janovického hradu šlo o dlouhodobě zamýšlené doplňující prohlášení památkově hodnotných historických objektů, které stály na chráněných pozemcích, ale samy o sobě kulturní památkou nebyly. Zámecký pivovar v Nalžovských Horách byl navržen k prohlášení jako poslední budova hospodářského dvora zámku, protože v době projednávání jeho návrhu na prohlášení byl objekt v exekuci a vlastnické vztahy zde byly nejisté. Lze tedy shrnout, že důvodem podání návrhu na takzvané doprohlášení bylo dodatečné vyhodnocení (na základě průběžného terénního průzkumu či na popud vlastníka) doprovodných staveb, situovaných v areálu stávající kulturní památky, které byly následně klasifikované jako kvalitní objekty, dotvářející tento areál a spolupodílející se na jeho památkové hodnotě,“ upřesnila Jana Bukovská.

Podnět k prohlášení objektu za kulturní památku může podat kterákoliv fyzická nebo právnická osoba prostřednictvím Ministerstva kultury (návrh na prohlášení archeologické lokality podává výlučně Akademie věd České republiky). Podrobné informace k památkám lze nalézt v Památkovém katalogu.