Na jaře 2019 byla započata stavební obnova Pluhovského paláce, kde vznikla nová interaktivní expozice relikviáře svatého Maura, multifunkční sál, edukační učebna, prostory pro workshopy, nová pokladna s rozšířeným zázemím pro prodej suvenýrů, šatnou, sociální zázemím pro návštěvníky a kavárna. V roce 2022 by zde mělo dojít k realizaci multimediální expozice tzv. „Tekutého pokladu“, která představuje soubor francouzských vín a koňaků z konce 19. století, které byly ukryty společně s relikviářem svatého Maura. Příští rok budou také zahájeny restaurátorské práce na středověkém hradě.

Nová expozice relikviáře svatého Maura je součástí rozsáhlé obnovy státního hradu a zámku Bečov nad Teplou, který získal za Projekt konzervace a prezentace prestižní památkové ocenění Europa Nostra. Na slavnostním zahájení bude současně představena mezinárodní výstava Devět století společné historie, která měla v roce 2020 předpremiéru v Českém centru v Paříži. Součástí akce bude také premiérové uvedení časosběrného dokumentu Jana Konopiského a audiovizuální prezentace série minidokumentů Theodory Remundové. Interaktivní muzejně-galerijní instalace nabídne autentické artefakty mimořádné hodnoty, nové vědecké poznatky, dosud nepublikované dokumenty z nálezu druhé nejcennější zlatnické památky v České republice nebo zaznamenané rozhovory s potomky posledních šlechtických majitelů či žijících pamětníků nálezů století. Atmosféru nevšedního zážitku umocní při slavnostním otevření vystoupení vokálního souboru Schola Gregoriana Pragensis. Ve večerních hodinách ožije Pluhovský palác videomappingovou instalací ateliéru Jana Morávka z partnerské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, která byla originálně vytvořena pro toto slavnostní otevření.

Stavební obnova Pluhovského paláce a vytvoření nové expozice relikviáře svatého Maura byly financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím dotačních titulů Ministerstva kultury a dále z vlastních zdrojů Národního památkového ústavu. Celkové náklady dosáhly souhrnné výše 170 mil. Kč, z toho 136 mil. Kč připadlo na rekonstrukci Pluhovského paláce a samotnou expozici realizovanou generálním dodavatelem skupinou Metrostav. Zbylou částku představují náklady na projektovou dokumentaci, technický dozor investora, BOZP, autorský dozor a další akce na straně investora. Autorem expozice je architektonická kancelář SGL PROJEKT s.r.o. Projektantem obnovy pak Ing. arch. Tomáš Šantavý – Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby spol. s r.o. Souběžné stavby v areálu státního hradu a zámku Bečov nad Teplou – úprava přístupové komunikace, obnova zaniklého objektu nebo práce v okolí Pluhovského paláce, jejichž nutnost vyvstaly v průběhu obnovy – dosáhly nákladů ve výši 13 mil. Kč.

Kastelán hradu a zámku Tomáš Wizovský k otevření nové expozice doplňuje: „Jsme rádi, že po mnohaletém úsilí dochází k slavnostnímu otevření nové muzejně-galerijní expozice relikviáře svatého Maura v Pluhovském paláci. Je to pro zámek Bečov další z mnoha úspěchů. Již v minulosti totiž státní hrad a zámek Bečov získal několik prestižních ocenění, to nejvýznamnější Europa nostra získal rovnou 2x a to v kategorii výzkum za projekt Prezentace a konzervace hradu Bečov a zapojením se do projektu Národní a kulturní identity – Památky nás baví. Dalším pro nás z významných ocenění je 1. místo v umělecké kategorii v mezinárodní soutěži vězeňského umění v polském Sztumu či cena Adolfa Hayduka za haptický model relikviáře sv. Maura.“

Po ukončení slavnostní vernisáže je o nadcházejícím víkendu naplánováno zpřístupnění expozice široké veřejnosti. Relikviář si pak budou moci návštěvníci prohlédnout v nových prostorách, a to v následujících třech víkendech. Pluhovský palác bude v závislosti na aktuálních protiepidemických opatřeních zpřístupněn od 26. 11. do 12. 12. každý pátek, sobotu a neděli od 9.00 do 16.00.

Relikviář svatého Maura

Relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. Relikviář se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes. Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen a relikviář přesunut do spřáteleného farního kostela, kde byl uložen mezi starým nábytkem. Od církevní rady jej značně poškozený odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a poté jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Za druhé světové války kolaborovali s nacisty, a proto museli po vydání tzv. Benešových dekretů opustit republiku. Při rychlém odsunu ukryli relikviář pod podlahu hradní kaple Navštívení Panny Marie. Po dalších 40 let o relikviáři nikdo neslyšel.

Až roku 1984 začal o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území československé republiky, vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit, o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se kriminalistickému týmu pod vedením Františka Maryšky podařilo relikviář vytipovat, 4. listopadu 1985 tedy začali prohledávat celý bečovský areál a 5. listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven. Po nálezu byl relikviář zapůjčen Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, které vypracovalo první expertizu. Relikviář byl ohodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz tudíž nepřipadal v úvahu. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu, jenž vyžadoval odborné restaurování. Restaurátorské práce mohly začít až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů.

Náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Své postupy restaurátoři konzultovali s restaurátory z německých Cách. Bylo však nutné osvojit si dávno zapomenuté zlatnické techniky a vyvinout nové restaurátorské postupy. Restaurátorské práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní jádro se již nedalo použít. Restaurátorské práce byly dokončeny roku 2002.

Hradozámecký areál Bečova nad Teplou je unikátní svými různorodými aktivitami. Dlouhodobě se zaměřuje na rodiny s dětmi, je historicky prvním fakultním objektem Karlovy univerzity. V roce 2018 se stal díky vybudovanému protipožárnímu systému modelovým pracovištěm HZS Karlovarského kraje.