Ceny Národního památkového ústavu 2024 znají své vítěze

Národní památkový ústav začal nejlepší počiny v památkové péči oceňovat v roce 2014. Ceny Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost) se za tu dobu staly prestižním oceněním v oblasti kultury. Putují k těm, kdo se zasloužili o záchranu, obnovu, ale také prezentaci nebo správu památek. „Přes osm desítek dosud udělených ocenění je dokladem toho, že jsou lidé, kterým není osud památek lhostejný a kteří péči o ně věnují svůj čas, vůli a odhodlání. Jsem ráda, že můžeme veřejně ocenit tyto silné příběhy míst a jednotlivců a Ceny Patrimonium pro futuro jim předat v přímém přenosu České televize,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Cenu za OBJEV, NÁLEZ ROKU získal Nález pozůstatků středověkého osídlení města Valašské Meziříčí. Záchranný archeologický výzkum odkryl nejstarší osídlení z konce 13. století. Dokladem je několik domů s dochovanou dřevěno-hlinitou konstrukcí. Výzkum zachytil i další vývojové etapy, 15. a počátek 16. století reprezentuje skupina zásobních jam uprostřed náměstí. Nejmladší vrstvu představují základy opěrných pilířů domů a štětová valounová dlažba z přelomu 17. a 18. století. Bezesporu nejvzácnějším hromadným nálezem byl soubor kovových předmětů zemědělského a válečného charakteru v jednom ze zaniklých domů, který nemá v Evropě analogii.

Cenu převzali zástupci města Valašské Meziříčí, Muzea regionu Valašsko a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

V kategorii ZÁCHRANA PAMÁTKY byl oceněn projekt Rekonstrukce zámečku Terezínov v Albeři u Nové Bystřice v Jihočeském kraji. Jednopatrový empírový zámeček s barokními prvky byl postaven v letech 1810 až 1815 stavitelem Františkem Schneiderem pro hraběnku Marii Terezii Trauttmansdorffovou. Po zestátnění v polovině 20. století se na technickém stavu zámečku neblaze podepsaly časté majetkové převody. V osmdesátých letech se zde už nacházely pouze zbytky obvodových zdí bez střechy a krovu. Po roce 1990 se nový majitel pustil s mimořádným entuziasmem do záchrany objektu. Dnes má zámeček původní barokní střechu s věží, nová dřevěná špaletová okna, cihlové klenby v přízemí, obnovenou fasádu. Po úplném dokončení chce majitel zámeček využít pro kulturní akce, případně lokální muzeum či galerii.

Cenu převzal vlastník památky Miloš Holub.

Restaurování starého hřbitova v Kamenickém Šenově zvítězilo v kategorii RESTAUROVÁNÍ PAMÁTKY. Hřbitov obklopoval nynější kostel Narození sv. Jana Křtitele, postavený v letech 1715 až 1718, původně ze všech stran. V současné době přiléhá pouze k severní straně kostela s 51 náhrobky z let 1767 až 1910. Jde o figurální a architektonicky koncipovaná díla významných kameníků a sochařů – např. Josefa a Emanuela Maxe, Leopolda Zimmera, Franze Neusara nebo Josefa Seicheho. Náhrobky jsou převážně z pískovce, doplněné mramorem, trachytem, břidlicí a kovovými nebo porcelánovými prvky. Před restaurováním se nacházely v havarijním stavu. Restaurování, které probíhá již od roku 2007, je v takovém rozsahu na území Libereckého kraje naprosto výjimečné.

Cenu převzala restaurátorka MgA. Eva Míčková a občanský spolek Sonow, o. s.

Dvě ocenění v letošním ročníku Patrimonia pro futuro získala Obnova jízdárny ve Světcích, která se stala vítězem kategorie OBNOVA PAMÁTKY a získala také CENU VEŘEJNOSTI Památky děkují. Obnova historické jízdárny, které v minulosti hrozila demolice, trvala přes dvacet let. Mimořádná památka ve stylu romantismu se svými impozantními rozměry představuje druhou největší stavbu tohoto druhu v Evropě. Podle plánu stavitele Adama Haberzettla byla dokončena v roce 1860. Stavba má mimořádnou konstrukci a pozoruhodnou dekorativní výzdobu. Díky rozhodnutí města Tachov se tato unikátní památka zachránila a dnes ji může obdivovat široká veřejnost.

Cenu převzal zástupce města Tachov a restaurátoři ak. mal. Jaroslav Šindelář a ak. mal. Pavel Žilák.

V kategorii PREZENTACE A POPULARIZACE ocenění získala Prezentace objektů jámy Julie v areálu Dolu Jan Šverma v Lamperticích. Tento areál ve východním podhůří Krkonoš nedaleko Žacléře představuje výjimečný ucelený soubor technických památek spjatých s dobýváním černého uhlí. Hlavním objektem jámy Julie je budova s ocelovou kozlíkovou těžní věží a k ní kolmo postavená strojovna s těžním strojem. Obnova těchto budov z přelomu 19. a 20. století včetně odborného restaurování elektrického těžního stroje z roku 1955, hlavních důlních ventilátorů, těžní klece i veškerého elektrozařízení umožňuje působivou interaktivní prezentaci. Návštěvníci si tak na vlastní kůži vyzkouší dobovou technologii hlubinné těžby černého uhlí.

Cenu převzali zástupci Dolu Jan Šverma, o. p. s.

Cenu za PŘÍKLADNOU SPRÁVU PAMÁTKY obdržela Eva Kolářová – emeritní kastelánka státního zámku Raduň. Eva Kolářová se věnovala celý svůj profesní život dvěma zámkům – Hradci nad Moravicí a Raduni na Opavsku. Začínala v roce 1970 v oddělení umělecko-historických sbírek zámku Hradec nad Moravicí. Měla velký podíl na generální rekonstrukci zámku a jeho památkové obnově. Také na státním zámku Raduň vedla jeho stavební a restaurátorskou obnovu, nastavila zámecké prohlídkové trasy a připravila rekonstrukci zámecké oranžérie a okrasných zahrad. O dějinách zámku Raduň, kde byla 33 let kastelánkou, průběžně přednášela a publikovala. Do historie obou zámků se tak Eva Kolářová zapsala hlubokou a nesmazatelnou stopou.

OSOBNOSTÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE byl vyhlášen doc. PhDr. Josef Štulc. Patří k významným teoretikům a metodikům památkové péče. Během dlouholetého působení v oboru byl předním odborníkem památkové péče a uznávaným zástupcem České republiky v zahraničních památkových organizacích. Už před revolucí roku 1989 se angažoval v oblasti mezinárodní spolupráce, v období normalizace organizoval britsko-české sympozium o památkové péči a podílel se na přípravě mezinárodních sympozií ICOMOS konaných v Československu. Po otevření hranic pak zajišťoval mise pro hodnocení stavu zahraničních lokalit nominovaných na zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a jeho kontakty, zkušenosti a diplomatické schopnosti výrazně přispěly k zapsání našich památek a památkových areálů na tuto listinu. Roku 2002 byl zvolen do funkce prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS, kterou vykonával až do roku 2015, a jako viceprezident zůstal ve vedení do roku 2023. V letech 2016–2019 byl členem mezinárodního expertního Panelu pro Evropské dědictví, zřízeného Evropskou komisí pro hodnocení pamětihodností Evropského dědictví.

CENU GENERÁLNÍ ŘEDITELKY NPÚ, která je udělována napříč všemi kategoriemi, získala Záchrana kapucínského kláštera v Žatci. Klášter, postavený v druhé polovině 17. století, sloužil svému účelu bez přerušení až do roku 1950. Od 80. let 20. století ale začal chátrat. Budova byla napadena hnilobou a dřevomorkou, střechami zatékalo. Město Žatec se nejprve snažilo klášter prodat, nakonec rozhodlo, že si areál ponechá a opraví. Sanace byla zahájena v roce 2012 obnovou střech. Následovala termosanace nejpoškozenějších interiérů. Postupně byla restaurována výmalba klasicistní i ta z konce 19. století. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2023. V objektu bude fungovat robotické centrum, přednáškový sál a zázemí tam najdou i místní spolky.

Cenu převzal zástupce města Žatec.

Vítězové Ceny Národního památkového ústavu obdrželi skleněnou sošku symbolizující pomocnou ruku památkové péče. Autorem uměleckého ztvárnění ceny je výtvarník, akademický sochař Kurt Gebauer. Skleněná soška i tentokrát vznikla v dílnách sklářské firmy Lasvit.

Ceny Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost) vyhlašuje Národní památkový ústav jako příspěvková organizace Ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu v České republice.