Metodika dokumentace drobných památek

Edice Odborné a metodické publikace, svazek 74

Na rozdíl od běžných stavebních památek, jako jsou kostely, domy, hrady, jejichž dokumentace, alespoň z hlediska stavebního zaměření, předpokládá účast specialisty, u drobných památek převažuje názor, že jejich dokumentace se může ujmout téměř kdokoli. Výsledkem je pak zásadní nejednotnost v přístupu k dokumentaci drobných památek, přičemž nejednotnost přístupu samozřejmě způsobuje nejednotnost a roztříštěnost jednotlivých výstupů. I když jsou drobné památky součástí naší kulturní krajiny celá staletí, není zatím k dispozici metodická pomůcka či alespoň návod, který by přibližoval a osvětloval, jakým způsobem se mají drobné památky dokumentovat. Publikací, které se zabývají drobnými památkami, vznikla v posledních desetiletích celá řada, jednotliví autoři však přistupují k dokumentaci těchto památek výrazně individuálně. Ve většině případů se dokumentace těchto památek omezuje na pořízení jednotlivých fotografií, vypracování nejednotného a nevyrovnaného popisu a výjimečně je zpracován alespoň kótovaný náčrt. Uvedený přístup je však v mnoha případech zcela nedostatečný a způsobuje špatný přenos informací na uživatele vzniklých publikací.

Interpretace jednotlivých souborů popsaných drobných památek je tak v podstatě nemožná, protože u nedostatečně provedené dokumentace nelze vyloučit opomenutí důležitých informací, které mohou být pro interpretaci zcela zásadní. Předkládaná metodická publikace si klade za cíl popsat základní principy dokumentace drobných památek. V první řadě jednoduchými metodami, které jsou vesměs jednoduše dostupné všem dokumentátorům a badatelům, kteří se drobnými památkami zabývají či chtějí zabývat. V druhém plánu jsou popsány a naznačeny cesty složitějších a specializovanějších dokumentačních metod vyžadující však specializovanou techniku a znalost příslušných dovedností. Text předkládané metodiky vznikl na základě dlouholeté zkušenosti dvou autorů (Hrubý, Altová) metodiky s dokumentací drobných památek. Oba autoři jsou dlouhodobě zaměstnáni na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, a to v oddělení, jehož hlavní pracovní činností je odborný dohled nad restaurováním movitých a nemovitých kulturních památek, tj. i nad obnovou drobných památek. Při shromažďování podkladů pro tento dohled je kvalitní dokumentace drobných památek zcela nezbytným předpokladem.

Metodika je určena především dokumentátorům a pracovníkům odborných institucí, které se zabývají ochranou kulturního dědictví, do této skupiny patří zejména Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a muzea a galerie výtvarných umění, které mohou mít drobné památky ve svých sbírkách. Dále je nutné do této skupiny zařadit příslušné úřady, do jejichž kompetence problematika drobných památek spadá. Další cílovou skupinou jsou občanská sdružení, která se z vlastní iniciativy zabývají ochranou drobných památek. Vhodným metodickým návodem bude publikace i pro restaurátory a řemeslníky, kteří v konečném důsledku drobné památky obnovují. Dále je publikace určena pro potřeby vysokých škol, které nabízejí různé formy studia zaměřené na dokumentaci či studium památek, uplatnění nalezne publikace zcela jistě jak mezi pedagogy, tak bude přínosná pro studenty těchto oborů. V neposlední řadě jistě publikaci využijí také vlastníci drobných památek, ať už z okruhu fyzických osob, městských či obecních úřadů, případně církevních institucí.

Užívání uvedených metod a především sjednocení jednotlivých výstupů zásadním způsobem přispěje ke zkvalitnění dokumentace drobných památek u jednotlivých dokumentátorů a organizací, což umožní rychlou komparaci a využitelnost získaných bez ohledu na sutora dokumentace.

Metodika byla schválena odborem vědy a výzkumu Ministerstva kultury. Ministerstvo doporučuje tuto metodiku pro využití při ochraně kulturního dědictví ČR.

Metodika vznikla v rámci řešení grantového projektu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, který je financován z prostředků aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky. Identifikační kód projektu: DF12P01OVV009.

Certifikovaná metodika. Osvědčení č. 49 Ministerstva kultury ČR, odboru výzkumu a vývoje, č. j. MK 59775/2015 OVV, sp. zn. MK-S 10086/2015 OVV, ze dne 6. 10. 2015.