Dějiny

Významná architektura náročného pozdně klasicistního městského paláce se středověkým jádrem (suterén) a starším torzem přízemí (barok) tvoří vysoce hodnotný doklad přechodné formy architektonického vývoje na pomezí klasicismu a historizujících neoslohů 19. století a současně pozoruhodný, dobře dochovaný příklad standardu bydlení brněnského městského patriciátu v době před polovinou 19. století.

Až do 40. let 19. století stál na místě nynější stavby dům zvaný U Zlaté lodi, který vzniká nejpozději ve 14. století a patřil brněnské patricijské rodině rakouského původu psané z Rohru. Projekt stávajícího domu, jehož stavebníkem byl německý velkoobchodník Johann Ernst Herring (za své zásluhy za hospodářský rozvoj města i celé Moravy byl roku 1850 povýšen do rytířského a 1867 do baronského stavu), je připisován Ludwigu von Försterovi, stavitelem byl potom Anton Marek.

Stav zachování památkové hodnoty

Stavba na hlavním brněnském náměstí reprezentuje městský palác, jehož součástí byly od počátku obchodní místnosti a sklady, kanceláře, konírna a komora pro seno; stavebník měl navíc povinnost ubytovávat vojáky brněnské posádky (Garnison).

Dodnes zachováno prakticky v původní podobě je průčelí s kamenným portálem a sloupovým rizalitem na konzolách, plastické orámování oken a korunní římsa se zubořezem. V prostorách přivrácených do náměstí beletage se nacházejí štukové stropy, částečně s figurální výzdobou (medailony se 4 přírodními elementy na stropě hlavní místnosti a alegorie dramatických umění v supraportách); zachováno je rovněž kamenné vřetenové schodiště s původním litinovým zábradlím v přední části domu. Mezi dalšími hodnotami památky lze jmenovat gotické kamenné portály suterénu (kde se též nachází torzo chlebové pece), zinkové terče dvojitých obloukových oken rizalitu i litinové mřížoví vstupních vrat, vyrobených stolařem Rudolfem Feegem, dýhované dveře beletage, částečně zachované parkety, původní americká okna, a další drobnější prvky.

Po rekonstrukci a dílčí opravě (odvlhčení fasády v roce 2015) v dobrém stavu.

Popis

Asymetrická fasáda (v důsledku částečného zachování starších konstrukcí přízemí) je charakterizována moderním obchodním parterem, portálem s vraty a středovým mělkým arkýřem na konzolách. Rizalit tvoří dvoupatrová trojdílná slepá arkáda, v prvním patře tvořená čtyřmi polosloupy s iónskými a ve druhém patře korintskými hlavicemi. Fasádu dále rytmizovaly a dekorovaly nadokenní trojúhelníkové frontony v prvním patře, rovné nadokenní římsy v druhém patře a plastické šambrány s uchy v patře třetím, ukončujícím prvkem je výrazně vysazená korunní římsa.

Nádvorní fasáda je hladká, s novými okenními a dveřními otvory. Na vstupní straně kryje přízemí arkáda o třech obloucích, dosedajících na nezdobené pilíře. V dalších patrech ji na této straně doplňují nové balkony s kovovou konstrukcí a skleněnými výplněmi. Již úpravy nádvorní fasády ukazují na rekonstrukci celého objektu s modernizací interiéru v devadesátých letech. V části blíže náměstí Svobody byla čtyři původní patra doplněna střešní vestavbou podlaží pátého, v němž zděné rozčlenění místností z převážné části zastoupily přepážky z mléčného skla a dřeva. Točité schodiště je zastřešeno světlíkem a jeho komunikační funkci zčásti přebal prosklený výtah v hale, vetknutý do prostoru bývalého světlíku. Nové prostory, rozčleněné mimo zděných také prosklenými přepážkami, vznikly téměř bez výjimky ve spojovacím traktu, nové dveřní výplně mají také kanceláře umístěné ve dvorním křídle s užším točitým schodištěm.

Prostory, elegantně spojující architektonické přístupy první poloviny 19. a závěru 20. století, využívá územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. V suterénu budovy se nachází galerijní prostory (nyní součást kavárny), v přízemí z náměstí přístupná kavárna a prodejna.