Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových z let 1929–1930, navržená architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, je jako jediná památka moderní architektury v České republice zapsána na Seznamu světového dědictví.
Na 13. zasedání Výboru pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, který ve dnech 6. a 7. prosince 2018 zasedal v Paříži, bylo rozhodnuto o poskytnutí zvýšené ochrany Vile Tugendhat podle Článku 10 Druhého protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954, který byl přijat v Haagu v roce 1999 a po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky vstoupil v platnost 8. září 2007 (publikován ve Sbírce mezinárodních smluv č. 71/2007).
Jedná se o výrazný odborný a diplomatický úspěch České republiky, protože zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla zatím poskytnuta pouze 13 kulturním statkům v 8 zemích světa, kterými jsou Ázerbájdžán, Belgie, Kambodža, Kypr, Itálie, Gruzie, Litva a Mali.
Česká republika je smluvním státem výše zmíněného Druhého protokolu, a jako taková je zavázána k jeho implementaci, a to především přijetím takových opatření v době míru, která považuje za vhodná k zabezpečení kulturních statků na svém území proti předvídatelným účinkům případného ozbrojeného konfliktu, a která také mohou být prospěšná v rámci dobré praxe a šíření principů této úmluvy v zahraničí. Zápis na Seznam kulturních statků pod zvýšenou ochranou je právě takovým opatřením, neboť jeho podstatou je skutečnost, že takto zapsané kulturní statky nejsou vojensky využívány, a tedy nepředstavují vojenský cíl, a jako takové by neměly být předmětem potenciálního útoku.
Vila Tugendhat splňuje všechny tři podmínky zápisu, a sice: (a) jedná se o kulturní dědictví nejvyššího významu pro lidstvo; (b) je chráněna odpovídajícími vnitrostátními právními a administrativními opatřeními, která uznávají její výjimečnou kulturní a historickou hodnotu a zajišťují nejvyšší úroveň ochrany; (c) není využívána pro vojenské účely nebo k zaštítění vojenských objektů a strana, která má tento kulturní statek pod kontrolou, učinila prohlášení, že takto využívána nebude.
Kontakt:
Ing. Roman Zámečník, Ph.D., zamecnik.roman@npu.cz
referát památek s mezinárodním statusem
Tisková zpráva ke stažení (PDF)
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihomoravském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Brně zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a vydává odborné publikace.
