V sále sledovalo akci více než 70 účastníků, dalších více než 80 využilo přenos symposia online prostřednictvím platformy Zoom. Úvodní přednášky, představující život a dílo světoznámého architekta, se ujal profesor Vladimír Šlapeta.

Martin Šolc v příspěvku připraveném společně s Janem Galetou prezentoval Fuchsovy texty v meziválečných periodikách, z nichž některé byly širší odborné veřejnosti dosud málo známé. Irena Žantovská Murray pak ukázala mimo jiné korespondenci mezi českým architektem a zástupci Královského institutu britských architektů, ze které plyne, že Fuchs byl svými současníky okamžitě chápán jako jedna z klíčových postav světové architektury.

V bloku věnujícímu se konkrétním Fuchsovým stavbám a jejich památkové ochraně a obnově vystoupil Matěj Kruntorád, Pavel Borský, Bohdana Procházková, Simona Pechová, Petr Svoboda a Ján Sekan, který se zaměřil na Fuchsův přínos pro urbanismus města Košice. Nad rámec programu vystoupil Jan Sapák, který naznačil, že na doložení Fuchsova autorství možná čekají další stavby a hlavně se pokusil stručně zhodnotit význam lídra československé avantgardy.

Diskuse se ponejvíce zamýšlela nad hodnotami Fuchsova vlastního domu a nad skutečností, že statut kulturní památky požívá jen část této stavby/dvojdomu. V závěrečném shrnutí zaznělo, že Fuchs byl výjimečný nejen kvalitou svých projektů, rozsahem své práce a pedagogickým působením, ale že byl skvělým architektem, jenž obohatil především vlastní město a kraj – na rozdíl od jiných architektů, kteří udělali kariéru v zahraničí.