Nejstarší písemná zmínka o mlýně v Křižánkách na Žďársku pochází z roku 1713. Celý areál, včetně pilníkárny, je doložen již na mapě stabilního katastru z roku 1839. Po požáru v roce 1885 byl mlýn obnoven, přičemž mletí obilí zde skončilo na počátku 20. století. Pilníkárna vznikla v roce 1905 a její současná podoba odpovídá stavebním úpravám spojeným se zavedením pilníkářského řemesla. Navzdory dílčím proměnám ve 20. století se zde dochovala řada autentických konstrukcí a prvků, které svědčí o původní funkci objektu a jeho historické hodnotě.
Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí mimo jiné uvádí: „České Křižánky, Moravské Křižánky a jejich okolí se od přelomu 19. a 20. století, a ještě po celé meziválečné období staly vyhlášeným střediskem a doslova synonymem pro dnes již zaniklou rukodělnou, respektive jen částečně mechanizovanou pilníkářskou výrobu.“
Areál mlýna sehrál v minulosti významnou roli i při elektrifikaci venkova. Od roku 1921 zde totiž fungovala elektrárna poháněná turbínou, která zajišťovala dodávky elektřiny pro veřejné osvětlení i okolní usedlosti. Provoz pily a elektrárny i pilníkářská výroba byly ukončeny v roce 1947. Po roce 1948 došlo v Křižánkách k rychlému úpadku tohoto dnes již zaniklého řemesla. V 70. letech 20. století byla pilníkárna svépomocí přestavěna na obytný objekt.
„Pilníkárna v Křižánkách je historicky nedílnou součástí celého areálu a připomíná nejen bohatou minulost mlýna, ale i význam pilníkářství pro celý region. Rozšíření památkové ochrany představuje logické scelení areálu do jednoho funkčního celku, jehož hodnota spočívá také v zachování historických souvislostí,“ uvedl Miloslav Záškoda z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.
Rozšíření památkové ochrany Kupcova mlýna o související objekty přispívá k zachování jedinečného dokladu řemeslné, technické a hospodářské historie Kraje Vysočina a pomůže uchovat tyto hodnoty i pro budoucí generace.