Samostatně stojící selská usedlost v Borovnici u Jimramova vykazuje mimořádně vysoké architektonické a historické kvality a představuje pozoruhodnou ukázku velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století s uzavřeným dvorem a výrazně reprezentativním charakterem. Stavebně semknutý soubor s funkčním uspořádáním jednotlivých objektů se svým ojedinělým ztvárněním zcela vymyká tradiční venkovské zástavbě i obvyklým krajovým zvyklostem a ve venkovském prostředí nemá obdoby. Usedlost je unikátní zejména svým patrovým obytným domem s bohatě zdobenými neogotickými fasádami, které svou podobou odpovídají spíše malému zámečku než selské usedlosti. Pozoruhodné jsou i pavlače, které lemují nejen dvorní průčelí obytného domu, ale i dvorní průčelí dvoukřídlého hospodářského objektu. Ojedinělá je i samostatná buňka ohnivzdorné „trezorové“ místnosti, s železnými dveřmi s kukátkem a zamřížovaným oknem s železnými okenicemi.

„Selská usedlost č. p. 36 v Borovnici představuje velmi dobře dochovanou a památkově mimořádně hodnotnou ukázku monumentálně koncipovaného zděného patrového vesnického stavení po polovině 19. století s čtyřstranným uzavřeným dvorem. Je cenným dokladem vývoje bydlení a dokumentuje život a způsob obživy majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských vrchů“, uvedl ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek. 

Budova zámečku v Petrkově s parkem a zahradou byla prohlášena za kulturní památku rozhodnutím Ministerstva kultury ČR v roce 2009. Areál je neodmyslitelně spojený s životem a tvorbou grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka a jeho ženy francouzské básnířky Suzanne Renaud. Představuje také důležitý obraz historického vývoje a urbanistického utváření obce Petrkov. Letos byl doprohlášen soubor těchto objektů: hospodářská přístavba, chlévy, sklep, studna a zahradní domek. Zajímavým objektem je např. původní altán v podobě malého zahradního domku s dochovaným interiérem, který si uprostřed zahrady nechal postavit Bohuslav Reynek v roce 1919 a kde také tvořil. 

„Nově prohlášený soubor staveb v Petrkově je nedílnou součástí celého areálu, jehož památkovou hodnotu tvoří přímý vztah k významnému českému básníku, překladateli, grafiku Bohuslavu Reynkovi“ konstatoval Karásek. 

Celý areál je nyní ve správě Památníku národního písemnictví a vzniká v něm Česko-francouzské kulturní centrum. 

Žlutá vrata v Roštejnské oboře

Bývalá panská Roštejnská obora byla založena majiteli telčského panství nejpozději ve druhé polovině 16. století kolem centrálně položeného původně strážního hradu Roštejna. Tradičně bývá její existence spojována s osobností Zachariáše z Hradce, jehož rozsáhlá zakladatelská a stavební činnost se výrazným způsobem vepsala do kulturní krajiny Telčska a ovlivnila její další vývoj na mnoho staletí.  

Obora nebyla poznamenána žádnými stavebními ani zásadními terénními zásahy v období baroka od druhé poloviny 17. století do konce 18. století a zachovala si svůj přirozený ráz. Po roce 1945 však zanikla a obnovena byla až v roce 2006, ovšem ne ve své původní velikosti. Připomínkou původního vjezdu do obory jsou tzv. Žlutá vrata („Řídelovská brána“), která byla součástí jejího ohrazení. Jedná se o dva zděné omítané pilíře, na jejichž vnitřní straně jsou zachovaná nároží s kovovými závěsy pro umístění dřevěných vrat.  V severním pilíři se navíc dochoval jeden zazděný kamenný sloupek, který tak reprezentuje toto původní oplocení a je ukázkou historického kamenického řemesla. 

„Žlutá vrata představují v lokalitě historického území Roštejnské obory jediný dochovaný autenticky situovaný architektonický prvek a dokládají historickou hranici obory tak, jak je zachycena na mapě z r. 1785“, doplnil Karásek.

Kromě téměř 3000 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč-historické jádro města, Zelená hora-poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč-soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).