V roce 2014, v době, kdy byl pilíř s ukřižovaným Kristem prohlášen kulturní památkou, byl jeho stav havarijní. Památka s nestabilním základem byla vychýlena a římsa s krucifixem pootočena ze své osy – pravděpodobně vandalským činem nebo zemědělským strojem. Široké praskliny způsobila koroze ocelových čepů zalitých v olovu. Kristovi chyběl obličej a nohy. Mnohá poškození byla způsobena zásahy projektilů ze střelných zbraní.
Záchrana objektu v havarijním stavu, jenž se nachází v soukromém vlastnictví dvou invalidních důchodců bez finančních prostředků, kteří na Jičínsku nežijí, vypadala od počátku velmi komplikovaně. Díky porozumění restaurátora Petra Glásera z Drahoraze, který veškeré práce provedl s mimořádným osobním nasazením a navíc přispěl nemalým sponzorským darem, s dotací Ministerstva kultury ČR, s finanční podporou jičínských lékáren Alphega a s vlastními prostředky členů Jičínské besedy se podařilo sehnat 105 000 Kč potřebných na kompletní restaurování této jedinečné barokní plastiky.
Restaurátorský zásah měl charakter spíše konzervační – restaurátor po očištění kamene a sestavení jednotlivých částí chybějící partie již nedoplňoval. Záměrem obnovy totiž bylo představit toto dílo v dochované autentické podobě, protože i přes zjevnou neúplnost je stále dobře čitelné a neztrácí svůj jedinečný náboj.
Barokní kříž na Vrchách je jedním z nejstarších kamenicko-sochařských děl, které se v Jičíně a jeho okolí dochovaly. Je významným krajinotvorným prvkem umístěným u zaniklé středověké úvozové komunikace, která zde existovala až do poloviny 80. let 20. století. Kříž na Vrchách je navíc v mnoha ohledech pozoruhodný. Z kunsthistorického hlediska jde o neobvyklé výtvarné ztvárnění ukřižovaného Krista v oblacích, podle folkloristického názoru se k němu váže zajímavá etiologická pověst a z historicko-krajinného pohledu zaujme nová hypotéza o možné záměrné orientaci kříže směrem k loretánské kapli na Velišském hřbetu, což by z tohoto objektu činilo dosud neznámou barokní lokální kompozici.
Podle pověsti nechal kříž postavit jičínský novoměstský občan Josef Prokop, kterého soused proklel za jeho nemilosrdné lichvaření, jako poděkování Bohu za zázračné zachránění svého malého syna od smrti bleskem.