Průzkumy památek

Stavebněhistorický průzkum a operativní dokumentace jsou základní podklady k poznání a obnově památky.

Stavebněhistorický průzkum (SHP) je vědecká metoda, jejímž cílem je komplexní poznání stavby nebo souboru staveb. Výsledky slouží jako jeden ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní obnovu historických staveb a kulturních památek.

Stavebněhistorický průzkum vychází z detailního průzkumu stavby a jejího formalizovaného popisu, ze shromáždění všech relevantních písemných, plánových i obrazových historických materiálů.

Elaborát stavebněhistorického průzkumu obsahuje textovou část (vyhodnocení archivního průzkumu, stavební popis objektu a všech jeho částí), grafické vyhodnocení (vyhodnocení stavebního vývoje a památkové hodnocení), obrazovou a plánovou přílohu zachycující historickou i současnou podobu zkoumané stavby.

Stavebněhistorický průzkum je časově náročný a často vyžaduje spolupráci archiváře-historika, který se velmi dobře orientuje v písemných pramenech a dokáže z nich vytěžit maximum, a stavebního historika, který je naopak schopen posoudit stavební stránku objektu. Konečný výstup je tak zpracován během několika měsíců, v případě rozsáhlých areálů i několika let.

Naproti tomu operativní průzkum (OPD) se provádí v průběhu stavebních prací v koordinaci se stavebním harmonogramem tak, aby nebyl narušen jejich plynulý průběh. Operativní průzkum v průběhu rekonstrukce a následně i dokumentace zachycuje dosud neznámé stavební situace, které vypovídají o mnohdy nečekaném a dosud neznámém vývoji té které stavby. Často se jedná o dokumentaci situací, které budou na dlouhou dobu opět zakryty (například dokumentace zdiva při opravách omítek, dokumentace krovů při výměnách poškozených částí, nebo dokumentaci nově nalezených architektonických článků). Operativní průzkum se zaměřuje i na dokumentaci dlouhodobě chátrajících a poškozených objektů ohrožených zánikem.

Obsahem dokumentace je převážně zaměření nálezových situací s podrobnou fotodokumentací s následným vypracováním nálezové zprávy s interpretací nových poznatků. Často se stává doplňkem stavebněhistorického průzkumu, který obohacuje o nové poznatky.

Operativní průzkum je časově méně náročný a závěrečnou zprávu je možné vypracovat během několika dní až týdnů.

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Ing. arch. Eliška Racková

  • památkář
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 491 509 536, 724 474 684
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚOP v Josefově
Okružní 418/, Jaroměř 55102

Ing. Jiří Slavík

  • vedoucí odboru
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 491 509 549, 724 663 675
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚOP v Josefově
Okružní 418/, Jaroměř 55102
Absolvent Střední průmyslové školy železniční v Letohradě (1980–1984) a oboru pozemní stavby na stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně (1984–1988). Po krátké projekční praxi v brněnských Pozemních stavbách přešel do pardubického Památkového ústavu, nejprve jako garant péče o nemovité památky pro okresy Jičín, Semily, Rychnov nad Kněžnou, později pro obvod stavebního úřadu Litomyšl a národní kulturní památku zámek Litomyšl. Od vzniku samostatného pracoviště Národního památkového ústavu pro Královéhradecký kraj v roce 2008 zastává pozici vedoucího oddělení evidence, dokumentace a informačních systémů. Trvale se podílí na vědecké a výzkumné činnosti NPÚ. Od roku 2016 vede úkol NAKI II Východočeská gotika a raná renesance 1230–1550. Od střední školy se zúčastňoval archeologických výzkumů českých hradů (Vizmburk, Jindřichův Hradec, Křivoklát) a spolupracuje s archeologickými pracovišti v regionu – nejprve s hradeckým, po roce 1991 i s dalšími. Profesně se zabývá architekturou východních Čech od 12. do 20. století, zaměřuje se na středověké a novověké fortifikace (habsburské pevnosti 17. a 18. století v českém prostoru, zejména pevnost Hradec Králové), středověké a raně novověké sakrální a obytné stavby. Etabloval se jako badatel v regionální historii východních Čech, jako autor nebo spoluautor téměř dvou set převážně kratších příspěvků a studií, publikovaných v regionálních i celostátních časopisech, sbornících a monografiích, ale i stavebněhistorických průzkumů a většího počtu operativních průzkumů a dokumentací. V poslední době působí v autorských kolektivech monografií měst (Náchoda, Skutče, Kostelce nad Orlicí, Hradce Králové). Je členem několika odborných organizací (České archeologické společnosti, Společnosti přátel starožitností, Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, Klubu vojenské historie Náchod ad.), funkcionářem regionální pobočky Klubu Augusta Sedláčka.