V roce 1983 absolvovala studijní obor pozemní stavby se specializací na kovové konstrukce stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Po ukončení studia pracovala jako projektant v Cukrovarnickém průmyslu Praha, později na Povodí Labe, opět jako projektant. Po skončení mateřské dovolené v roce 1993 nastoupila do tehdejšího Památkového ústavu v Pardubicích, nejprve jako památkářka pro okres Hradec Králové, později, od roku 1995, jako vedoucí oddělení nemovitých památek. Tuto pozici zastávala až do reorganizace Národního památkového ústavu k 1. lednu 2008, kdy vzniklo samostatné pracoviště pro Královéhradecký kraj se sídlem v Jaroměři-Josefově. Zde od počátku zastává pozici vedoucí odboru péče o památkový fond a zároveň je garantkou památkové péče pro městskou památkovou rezervaci a zónu Hradec Králové. Působí též jako zástupce ředitele. Během svého dlouhodobého působení v Národním památkovém ústavu absolvovala nespočet odborných akcí, seminářů, kurzů a školení včetně zaměření na související legislativu. S ohledem na charakter památkového fondu Hradce Králové se dlouhodobě zaměřuje především na problematiku stavebních památek první poloviny 20. století.

Absolvent Střední průmyslové školy železniční v Letohradě (1980–1984) a oboru pozemní stavby na stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně (1984–1988). Po krátké projekční praxi v brněnských Pozemních stavbách přešel do pardubického Památkového ústavu, nejprve jako garant péče o nemovité památky pro okresy Jičín, Semily, Rychnov nad Kněžnou, později pro obvod stavebního úřadu Litomyšl a národní kulturní památku zámek Litomyšl. Od vzniku samostatného pracoviště Národního památkového ústavu pro Královéhradecký kraj v roce 2008 zastává pozici vedoucího oddělení evidence, dokumentace a informačních systémů. Trvale se podílí na vědecké a výzkumné činnosti NPÚ. Od roku 2016 vede úkol NAKI II Východočeská gotika a raná renesance 1230–1550. Od střední školy se zúčastňoval archeologických výzkumů českých hradů (Vizmburk, Jindřichův Hradec, Křivoklát) a spolupracuje s archeologickými pracovišti v regionu – nejprve s hradeckým, po roce 1991 i s dalšími. Profesně se zabývá architekturou východních Čech od 12. do 20. století, zaměřuje se na středověké a novověké fortifikace (habsburské pevnosti 17. a 18. století v českém prostoru, zejména pevnost Hradec Králové), středověké a raně novověké sakrální a obytné stavby. Etabloval se jako badatel v regionální historii východních Čech, jako autor nebo spoluautor téměř dvou set převážně kratších příspěvků a studií, publikovaných v regionálních i celostátních časopisech, sbornících a monografiích, ale i stavebněhistorických průzkumů a většího počtu operativních průzkumů a dokumentací. V poslední době působí v autorských kolektivech monografií měst (Náchoda, Skutče, Kostelce nad Orlicí, Hradce Králové). Je členem několika odborných organizací (České archeologické společnosti, Společnosti přátel starožitností, Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, Klubu vojenské historie Náchod ad.), funkcionářem regionální pobočky Klubu Augusta Sedláčka.