V roce 1983 absolvovala studijní obor pozemní stavby se specializací na kovové konstrukce stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Po ukončení studia pracovala jako projektant v Cukrovarnickém průmyslu Praha, později na Povodí Labe, opět jako projektant. Po skončení mateřské dovolené v roce 1993 nastoupila do tehdejšího Památkového ústavu v Pardubicích, nejprve jako památkářka pro okres Hradec Králové, později, od roku 1995, jako vedoucí oddělení nemovitých památek. Tuto pozici zastávala až do reorganizace Národního památkového ústavu k 1. lednu 2008, kdy vzniklo samostatné pracoviště pro Královéhradecký kraj se sídlem v Jaroměři-Josefově. Zde od počátku zastává pozici vedoucí odboru péče o památkový fond a zároveň je garantkou památkové péče pro městskou památkovou rezervaci a zónu Hradec Králové. Působí též jako zástupce ředitele. Během svého dlouhodobého působení v Národním památkovém ústavu absolvovala nespočet odborných akcí, seminářů, kurzů a školení včetně zaměření na související legislativu. S ohledem na charakter památkového fondu Hradce Králové se dlouhodobě zaměřuje především na problematiku stavebních památek první poloviny 20. století.