Movité památky
Movité památky nejsou spojeny pevným základem se zemí – jsou to tedy předměty, nikoli stavby. Patří k nim umělecká výtvarná díla malířská, sochařská, díla uměleckého řemesla, liturgické předměty, hudební památky, ale i technická díla, architektonické články ze zaniklých staveb, archeologické nálezy a podobně.
Přibližně 40 tisíc z celkového množství cenných předmětů je chráněno jako movité kulturní památky. V královéhradeckém kraji jich je chráněno téměř 3 300. Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury nemovité a movité věci nebo jejich soubory, jež jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti pro jejich hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické, případně mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Většinu movitých památek v Královéhradeckém kraji tvoří věci, které jsou součástí kostelních interiérů – např. oltáře, kazatelny, varhany, obrazy, sochy, křtitelnice, lavice, svícny, zvony, liturgická roucha. Další nemalou skupinu představují věci, které tvoří vybavení veřejných budov (radnic, divadel, spořitelen apod.) – např. nábytek, svítidla, koberce, obrazy, plastiky. Mezi movité památky dále patří i náhrobky, ale také třeba klavír nebo lokomotiva.
Národní památkový ústav vede evidenci kulturních památek – Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP). Jednotlivé památky jsou v něm zapsány pod tzv. tzv. rejstříkovými čísly. Jedno rejstříkové číslo může obsahovat jak jednotlivou věc, tak i soubor předmětů (mobiliář kostela obsahující svícny, obrazy, kropenku, kalich nebo monstranci). Počet rejstříkových čísel kulturních památek tedy není zároveň počtem chráněných předmětů – ten je mnohonásobně vyšší.
Evidence kulturních památek je vedena jak v podobě papírových evidenčních listů v kartotékách, tak digitálně – v celostátní on-line databázové aplikaci Památkový katalog. Údaje o movitých kulturních památkách nejsou kvůli ochraně před odcizením i ochraně osobních údajů veřejně přístupné, takže do databáze mohou nahlížet jen vybrané osoby – vlastník, lidé, kterým to vlastník písemně povolí, úředníci při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, badatelé (ze studijních důvodů) na základě písemného potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu.