Nemovité památky
Jde o stavby, pozemky a další historická cenná díla, spojená pevným základem se zemí. Vedle hradů, zámků a tvrzí to jsou také kostely, kláštery, kaple, fary, městské domy a paláce, venkovská lidová architektura, technické a průmyslové stavby, divadla, muzea, morové sloupy, křížky, boží muka apod.
Přibližně 40 tisíc z celkového množství cenných staveb a areálů je chráněno jako nemovitá kulturní památka. V Královéhradeckém kraji je jich chráněno více než 3 tisíce. Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury nemovité a movité věci nebo jejich soubory, jež jsou významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti a projevem tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické (případně proto, že mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem).
Kulturní památky jsou hodnotná díla a jejich zachování je v zájmu celé společnosti. Proto jsou ze zákona chráněny systémem státní památkové péče. Pro vlastníka to může znamenat některá omezení, v důsledku to však pomůže zachovat na jeho majetku to nejhodnotnější.
V severovýchodních Čechách vyniká Broumovsko souborem barokních kostelů stavěných podle návrhů architektů Kiliána Ignáce a Kryštofa Dientzenhoferů i klasicistními venkovskými usedlostmi. Šlikové nechali vytvořit poblíž Kopidlna tzv. Mariánskou zahradu, barokní komponovanou krajinu, do níž promyšleně zasadili drobné stavby. Podobně vytvořili barokní krajinné kompozice Albrecht z Valdštejna na Jičínsku nebo hrabě František Antonín Špork v Kuksu a okolí.
Díky ložiskům kvalitního pískovce jsou v kraji bohatě zastoupena kamenosochařská umělecká díla významných sochařů pražských (Matyáše Bernarda Brauna nebo Matěje Václava Jäckela) i usazených a působících ve východních Čechách (např. Jiřího Františka Pacáka nebo Ignáce Rohrbacha a Severina Tischlera), ale i neškolených, přesto zručných kameníků.
Poslední dvě staletí obohatila východní Čechy o řadu technických památek, například přehradu Les Království na Labi či pás pohraničního opevnění, ale také o moderní městskou zástavbu Hradce Králové, ve své době právem nazývaného salon republiky.
Národní památkový ústav vede evidenci kulturních památek, tedy Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP), v němž jsou jednotlivé památky zapsány pod tzv. rejstříkovými čísly. Jedno rejstříkové číslo může obsahovat jak jednotlivou věc (dům, svícen), tak i celý soubor složený z více objektů (například zámecky areál tvořený zámkem, hospodářskými budovami, parkem se sochařskou výzdobou atp.). Počet rejstříkových čísel kulturních památek tedy neudává automaticky počet chráněných objektů – ten je mnohonásobně vyšší.
Evidence kulturních památek je vedena jak v podobě papírových evidenčních listů v kartotékách, tak i ve formě digitální v celostátní on-line databázové aplikaci Památkový katalog. Údaje o nemovitých kulturních památkách jsou veřejně přístupné.