O pískovci v Šárovcově Lhotě
Třetí ročník workshopu v cihelně v Šárovcově Lhotě se zaměřil na vlastnosti pískovce jako stavebního kamene, možnosti použití ve stavebnictví a způsoby jeho opracování.
Ještě před zahájením přednáškového dopoledne začali studenti Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích sekat dvě profilované římsy. Až do konce programu měli účastníci možnost sledovat tradiční pracovní postup kameníka, šikovné ruce studentů a ptát se na detaily jejich práce.
Kamil Podroužek představil historické způsoby těžby pískovce a její stopy v krajině, typologii lomů a dobývek i proces zakládání a provozu těžeb. Michal Cihla a Michal Panáček seznámili účastníky s historickými postupy opracování kamene a používanými nástroji včetně možností deskripce jejich stop při výzkumu historických staveb. Petr Malý přiblížil aktuální zdroje pískovce v České republice, jejich specifické vlastnosti a z nich vyplývající možnosti a limity použití z pohledu kameníka. Věnoval se také problematice autentických náhrad pískovce a souvislostem posuzování vlastností kamene a možnostem volby typu pískovce z hlediska stavebně konstrukčního. Restaurátor Petr Gláser pak promluvil o opravách kamenného lícového zdiva historických objektů z pohledu restaurátora. Jeho příspěvek se věnoval především důležitým souvislostem spojeným s přípravnými restaurátorskými pracemi před započetím obnovy včetně důrazu na rozpoznávání specifických památkových hodnot. Na závěr přinesl i několik postřehů z nedávno provedených či právě probíhajících oprav se zaměřením na složitou problematiku správného provedení náhrad kamenů zábradlí a líce Karlova mostu v Praze.
Zájemci mohli navštívit i pískovcový lom v Podhorním Újezdu, kde se právě připravoval odstřel. Měli možnost prohlédnout si i provoz společnosti Kámen Ostroměř, s.r.o., která věnovala kámen pro odpolední praktická cvičení.
Při odpoledních praktických cvičeních si účastníci pod vedením Martina Cihly vyzkoušeli opracování kamene kopiemi historických nástrojů. Nejprve Michal Cihla představil řadu kopií historických kamenických nástrojů a účel jejich použití. Praktickými ukázkami jsme zjistili, jaké stopy na opracovaném kameni různé nástroje zanechávají a naučili jsme se tak rozpoznávat, jakými nástroji mohl být zkoumaný historický kámen opracován. Kameník Marián Veverka z Miletína nás seznámil se současnými možnostmi a postupy opracování kamene včetně použití pneumatického nářadí. A pod vedením zkušeného lektora ze Střední průmyslové školy kamenické a sochařské jsme si vyzkoušeli postupy opracování kamene uplatňované i při současné kamenické práci.